Český plyn? Jen na pět dnů tuhé zimy. Většina zásob ani nepatří státu

  • 2.8.2022
  • Vláda tvrdí, že plynu bude v zimě dostatek i když ruský Gazprom utne dodávky do Evropy. Odborníci však varují, že jsou to jen řeči pro uklidnění lidí. Jak vlastně funguje areál Třanovice, kde se skladuje půl miliardy kubíků zemního plynu? 

    Plyn v zásobnících v Česku nepatří státu. Česká není ani distribuční síť plynu a státu nepatří ani tak často zmiňované zásobníky. Jediný plyn, jímž Česko prokazatelně disponuje, je čtvrt miliardy kubíků. To by v případě tuhé zimy vystačilo asi na 5 dnů.

    kde se skladuje půl miliardy kubíků zemního plynu? 

    Plyn v zásobnících v Česku nepatří státu. Česká není ani distribuční síť plynu a státu nepatří ani tak často zmiňované zásobníky. Jediný plyn, jímž Česko prokazatelně disponuje, je čtvrt miliardy kubíků. To by v případě tuhé zimy vystačilo asi na 5 dnů.

    „Tento plyn patří obchodníkům, a kdo si ho koupí, ten ho bude mít.“

    „Stát letos koupil do svých hmotných rezerv 240 milionů kubíků plynu. Ale v třeskutých mrazech je spotřeba Česka 55 milionů kubíků denně, takže to je stejné, jako byste měl doma pytlík rýže a mluvil o zásobách na zimu,“ varuje Tomáš Diósi, provozní ředitel RWE Gas Storage. Této dceřinné firmě německého RWE patří největší počet plynových zásobníků v Česku. Naplněné jsou na 90 procent. Ale plyn v nich patří soukromým firmám – většinou německým – které si jej koupily a zde uložily. Česko s ním nemůže nijak disponovat. Celková kapacita všech zásobníků na území ČR je 3,5 miliardy kubíků plynu, spotřeba Česka za rok je pak 9 miliard kubíků. Neexistuje tedy žádný nárok státu na plyn uskladněný v ČR.

    Premiér Petr Fiala (ODS) přitom hovořil o českém plynu jako o „železné zásobě, kdyby bylo nejhůř“.

    „Pokud bude nadále panovat situace bez nouzového stavu a krize, tento plyn patří obchodníkům, a kdo si ho koupí, ten ho bude mít,“ připouští Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti. V praxi to znamená, že plyn ze zásobníků může proudit třeba do Německa, pokud tamní obchodníci nabídnou lepší cenu. Bartuška kritizuje, že trh s plynem se v minulosti roztříštil a to zavinilo stávající situaci. „Dnes patří někomu plyn, někomu přepravní soustava a někomu zásobník. Nic z toho není české. A každý mezičlánek si hlídá ziskovost. Tohle rozbíjení velkých firem na menší kusy bude velká lekce této krize,“ dodává Bartuška. 

    V případě krizové situace poteče plyn z podzemních zásobníků do Bavorska,“ předpokládá Vladimír Štěpán, energetický expert, analytik společnosti ENA.

    Co by se ale stalo, pokud by opravdu Putin vypnul plynovod Nordstream 1, kterým proudí plyn do Evropy? Stát podle Bartušky počítá se scénářem, že by se zavedl nouzový stav, okamžitě by se zastavilo obchodování s plynem a zmíněných 3,5 miliardy kubíků v zásobnících by se zkonfiskovalo pro potřeby Česka. A pak by se stát finančně vyrovnal s tím, komu plyn vzal. „To ale naráží na nedotknutelnost soukromého vlastnictví a nikdo ani neví, jestli by to bylo legální,“ varuje Tomáš Diósi z RWE Gas Storage.

    Hořlavé zlato v podzemí

    MF DNES nahlédla do areálu Třanovice, kde se zemní plyn skladuje. Je neviditelný, lehčí než vzduch a nemá žádný zápach. V podstatě takové nic. Přesto se bez něj neobejdeme.

    Řeč je o zemním plynu, který je v současnosti kvůli své ceně v podstatě „hořlavým zlatem“. Na území Česka se skladuje 3,5 miliardy kubíků plynu. Slouží k tomu obří podzemní zásobníky. MF DNES měla možnost do jednoho takového nahlédnout. Zdálky vypadá jako velká změť trubek, kterou snadno přehlédnete. Zásobník Třanovice na Moravě je ale důležitý tím, co je pod zemí a co není vidět.

    Německá firma RWE Gas Storage tu skladuje půl miliardy kubíků zemního plynu. Slouží k tomu bývalé ložisko plynu, který se tu těžil od roku 1962 pro potřeby Třineckých železáren. Odtamtud vedl přímo plynovod. Plyn se dnes vlastně vrací tam, kde před miliony let vznikl rozkladem organické hmoty.

    „Jde o hrubozrnné pískovce a slepence. Tato hornina je vysoce porézní a je schopna v malých neviditelných pórech zadržovat plyn,“ vysvětluje Lumír Škovroň, šéf zásobníku Třanovice.

    Pro železárny se tu kdysi vytěžilo 1,1 miliardy kubíků plynu, což se dnešní optikou nezdá tak moc. Plynofikace domácností ale byla za socialismu mnohem menší než dnes. Většinu plynu si vzaly průmyslové provozy.

    Podzemní rezervoár v Třanovicích slouží od roku 2000. Kdybychom si ho představili jako kvádr, měl by jednu hranu půl kilometru, druhou deset kilometrů. Jeho tloušťka by byla od 6 do 80 metrů. Kvádr by ležel v hloubce 380 až 450 metrů. Na našem území je celkem devět zásobníků plynu, z nichž šest patří německé RWE Gas Storage. S výjimkou jediného jde vždy o bývalá ložiska plynu nebo vody.

    Tou výjimkou je zásobník v Hájích u Příbrami, což je uměle vytvořená podzemní kaverna, kam se plyn vtlačuje. Jde o světový unikát. Druhý takový mají jen Japonci.

    Ale zpět do Třanovic. Jak se sem vlastně plyn dostane? Navzdory očekávání sem neputuje přímo z Ruska, ale z Německa. V Německu totiž ústí plynovod Nordstream 1, kterým po dně Baltského moře plyn „teče“ z Ruska. Z Německa do Třanovic se plyn dostane soustavou přepravních plynovodů německé firmy NET4GAS, která je výhradním provozovatelem přepravní soustavy v Česku. Aby to bylo ještě složitější, plyn jakožto komodita patří někomu třetímu. Nejčastěji patří obchodníkům, kteří jej na burze nakupují a pak platí za jeho přepravu a uskladnění.

    „Je to stejné, jako bych vám pronajal garáž a vy v ní parkoval svým autem. Stejně tak plyn u nás uskladněný nepatří nám,“ popisuje Tomáš Diósi, provozní ředitel RWE Gas Storage. Ze zásobníku v Třanovicích může jít plyn zpět do přepravního plynovodu anebo do distribučního plynovodu směrem k domácnostem. Teď v létě, kdy je spotřeba plynu nižší, se zásobník plní. Nyní je naplněn na 90 procent.

    Zajímavostí je, že by mohl být naplněn i na více než 100 procent. Stačilo by vhánět plyn do podzemí pod vyšším tlakem. „Ideální tlak v podzemí je čtyři megapascaly, my používáme 3,9, aby tam byla bezpečnostní rezerva. Šlo by tam plyn vtláčet pod tlakem šest megapascalů, ale mohla by se pak porušit hermetická zóna a plyn by unikal pryč,“ zdůrazňuje mluvčí RWE Gas Storage Simona Hladíková.

    Zásobník plynu Třanovice však není jen podzemní rezervoár. Stejně tak důležité jsou technologie na povrchu – například filtrace. Ta brání tomu, aby se s plynem do potrubí k zákazníkům nedostalo cokoliv jiného. „Jsou tam textilní vložky, které plyn filtrují. Zbavují ho hlavně rzi, ale našli jsme tam také třeba helmu nebo ponožku,“ vzpomíná Lumír Škovroň.

    Důležité je také sušení. Aby lidem v zimě nezamrzl regulační ventil plynu, je třeba zbavit plyn vlhkosti. To se děje pomocí triethylenglykolu, který plyn zbaví vodních par.

    Plyn se v ten moment zahřívá na vysokou teplotu až 100 stupňů. Pak je třeba mu zase vrátit původní teplotu maximáně 20 stupňů. K tomu slouží obří chladiče podobné tryskám motorů raketoplánu.

    Ani teď ještě není práce s plynem u konce. Ještě se mu při dodávkách do distribuční sítě musí dodat potřebný tlak. Čtveřice turbín vybavených kompresory plyn stlačí natolik, že dosáhne tlaku několika atmosfér. Pokud uslyšíte hučení plynu v trubkách, je to právě díky těmto strojům. „Jsou nesmírně výkonné. A samozřejmě běží také na plyn. Za jeden den tyto turbíny spotřebují plyn za 1,8 milionu korun,“ vypočítává Tomáš Diósi. Několik regulačních stanic pak hlídá to, aby obří tlak plynu neroztrhal trubky.

    Pojistka kvůli havárii

    Chod celého zásobníku se ovládá z velína. Protože se zde pracuje s hořlavým materiálem, existuje tu i účinná pojistka při případné havárii. Každý z nadzemních úseků zásobníku je vybaven jakýmsi komínem sloužícím pro nouzový „odfuk“. Ten vypustí plyn směrem do atmosféry vysoko od lidí. A uzavře přístup k samotnému ložisku.

    Poslední místo, které je nezbytné k provozu zásobníku, je mimo celý jeho areál. Na 44 místech po okolí jsou rozmístěny v krajině takzvané produkční kříže neboli zařízení, kterým se plyn vtačuje dolů do podzemí, anebo naopak těží zpět na povrch. Tato zařízení jsou přísně hlídána a v jejich blízkosti například nesmějí stát žádné domy.

    Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/plyn-cesko-zasobnik-zima.A220801_192322_domaci_javu?utm_source=Maileon&utm_medium=email&utm_campaign=ranni-62469+20220802-055957&utm_content=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fdomaci%2Fplyn-cesko-zasobnik-zima.A220801_192322_domaci_javu&zdroj=mail