Jak chce Česko překonat zimu bez ruského plynu. Součástí plánu jsou i šejkové

  • 7.9.2022
  • Česko pokračuje v přípravách na zvládnutí letošní zimy, která bude první s výrazně omezenými nebo dokonce zastavenými dodávkami plynu z Ruska. Moskva již v pondělí začala EU otevřeně vydírat. Vzkázala, že obnoví provoz plynovodu Nord Stream 1, který je zavřený kvůli údajné závadě, jen pokud dojde ke zrušení sankcí. Ty na ni dopadly kvůli napadení Ukrajiny. 

    Na ruském plynu bylo Česko ještě loni zcela závislé. To se ale nyní mění. Ve čtvrtek se má slavnostně otevřít plovoucí terminál v Nizozemsku, na kterém se bude pro Česko zpracovávat zemní plyn. Zkapalněný plyn budou přivážet lodě prakticky z celého světa. Hlavními zdroji v současnosti jsou USA či země Blízkého východu.

    „Terminál by mohl zajistit tři miliardy z české roční spotřeby osm miliard metrů krychlových plynu,“ sdělil pro Lidovky.cz plynárenský expert Vratislav Ludvík. Na dalším terminálu by se Česko mohlo podílet s Německem, chystá se u břehů baltského moře v místech, odkud vedou plynovody přímo na české území.

    Zásobníky plynu má nyní Česko naplněné na 82 procent. Jak dlouho by odkázaly krýt spotřebu, bude záležet hlavně na počasí. „Pokud nebude tuhá zima a zároveň dodržíme evropský závazek uspořit 15 procent spotřeby, tak se bez plynu, který proudil Nord Stream 1, obejdeme,“ řekl pro Lidovky.cz Tomáš Pojar, náměstek ministra pro evropské záležitosti.

    Ruský plyn před válkou používala alespoň částečně většina evropských zemí a proudilo sem zhruba 160 miliard kubíků ročně. Nyní jde o osminu a zbylo posledních pět států unie, které jej ještě potřebují. A všechny jsou ve střední Evropě – Česko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko a samozřejmě Německo, které sice nyní z Ruska bere jen čtvrtinu potřebného plynu, objemově je to ale nejvíce. Ostatní země už jiné zdroje během půl roku války na Ukrajině našly a Rusko vůbec nepotřebují. 

    Evropské země přistupují k výzvě rozdílně. Maďarsko se snaží dohodnout s Ruskem, pokouší se o to i Bulharsko, které by mělo dost plynu i z jiných zdrojů. Valná většina kontinentu ale s ruským plynem do budoucna vůbec nepočítá. Narychlo se budují právě terminály na zpracování loděmi přivezeného zkapalněného plynu a chystá se i zvýšení těžby přímo na kontinentě. Ta se v dobách nízkých cen nevyplácela.

    S každou novou kapacitou se snižuje závislost na Rusku a s tím i jeho možnost Evropu vydírat. Země bude mít také nižší příjmy, které může využívat na financování války. Obecně je pro Evropu snadnější sehnat plyn jinde, než pro Rusko jej jinde prodat.

    Možnosti dodávek z jiných zemí ale omezují zelené cíle Evropy. Někteří těžaři (například Katar) jsou ochotni zajistit dlouhodobé dodávky, ovšem pouze s minimálně dvacetiletým kontraktem. Plyn je přitom v Evropě považovaný pouze za takzvaný přechodový zdroj energie, které má pouze umožnit pozvolný přechod od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům a podle dosavadních plánů by už za dvacet let neměl být v takové míře potřeba.

    Musí se šetřit

    Problémem ale i nadále zůstává cena. A to přesto, že plyn za posledních několik dní ztratil třetinu své hodnoty. Trh začíná věřit, že se situace zvládne, cena je ale stále sedmkrát vyšší než byla před rokem.

    „I když v Evropě přibývalo LNG terminálů a závislost na ruském plynu klesala, cena rostla. Vypadalo to, jako by trhem někdo manipuloval,“ míní Ludvík.

    Rusko pravděpodobně nejen škrtilo nabídku, ale také vytvářelo poptávku. Raketově tak rostla cena suroviny, které je po světě dostatek. Zdražování se pak z Evropy přelilo prakticky do celého světa.

    Rostoucí faktury za energie tvrdě dopadají na domácnosti i na firmy. Evropa i jednotlivé země hledají recept, jak si s tím poradit. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý uvedla, že navrhne, aby se pomoc zasaženým financovala z daní z mimořádných zisků. Tedy aby ti, co na současné situaci vydělávají – například některé energetické firmy v podstatě platily sociální pomoc těm, kteří si rostoucí ceny plynu a elektřiny nemohou dovolit.

    Evropa ladí i plán energetických úspor, který nestojí jen na tom, že se bude méně topit. Pomoci má i přesun spotřeby do časů, kdy je energie dostatek a minimalizovat tak potřebu zapínání drahých plynových elektráren.

    Snížení spotřeby o 15 procent

    Všechny země by také měly snížit spotřebu o patnáct procent pod svůj dlouhodobý průměr. Pomoci s tím má i vládní vyhláška, která umožňuje vytápění na nižší teploty, než jaké byly vyžadovány.

    Právě omezení spotřeby má výrazně snížit poptávku a na jedné straně pomoci snížit cenu plynu a na druhé usnadnit hledání náhradního zdroje plynu za ten ruský. Pokud bude tuhá zima a nikdo šetřit nebude, bude složité případně chybějící ruský plyn nahradit.

    „Pokud někdo tvrdí, že existují jednoduchá řešení, tak lže,“ říká Tomáš Pojar.

    Evropa v podstatě pracuje s rizikem, že ruský plyn nebude, je ale stejně tak možné, že ho bude dostatek. Přece jen je ruský rozpočet na exportu plynu závislý.

    Jednotlivé návrhy, jak si s rostoucími cenami energií poradit, bude probírat i Evropská rada, kterou na pátek svolal český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Samotné Česko chystá svůj plán řešení vysokých cen energií. 

    „V pátek uvidíme, k čemu se nám podaří dospět na evropské úrovni. Následovat bude potom představení národního řešení, které bude to evropské doplňovat nebo nahrazovat,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). „Cíl je jednoznačný, aby občané i firmy měli dostatek energie za přijatelné ceny,“ dodal.

    Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/lng-terminal-nizozemsko-zemni-plyn.A220906_195345_ln_ekonomika_vag?utm_source=Maileon&utm_medium=email&utm_campaign=ln_ranni-63132+20220907-073140&utm_content=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fbyznys%2Flng-terminal-nizozemsko-zemni-plyn.A220906_195345_ln_ekonomika_vag&zdroj=mail