Díky těžbě ropy z břidlicových podloží Spojené státy překonaly Saúdskou Arábii i Rusko a staly se světovým lídrem v oblasti těžby ropy a zemního plynu. Nová studie ale varuje, že americký tlak na prvenství v této oblasti může vést ke klimatické katastrofě.
Zpráva nekomerční organizace Oil Change International uvedla, že pokud budou Spojené státy pokračovat ve svých plánech na rozšíření vrtů, tak způsobí největší emise oxidu uhličitého na světě. To může vést ke klimatické katastrofě. Na svém portálu o tom napsala americká zpravodajská televize CNN.
„Přesně v době, kdy musíme začít s dekarbonizací, aby se zabránilo katastrofě, Spojené státy stále více a rychleji než jakákoli jiná země rozšiřují těžbu ropy a zemního plynu,“ uvádí zpráva.
Americká ropná produkce se v posledních deseti letech více než zdvojnásobila, většinou díky boomu břidličné ropy. V loňském roce se Spojené státy staly největším světovým producentem ropy, čímž překonaly i Rusko a Saúdskou Arábii.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) v pátek uvedla, že v roce 2018 vzrostla americká produkce ropy o více než 2 miliony barelů denně, což je největší skok, který kdy zaznamenala jakákoli země. Agentura, která se zabývá prevencí přerušení zásob ropy a shromažďováním informací o ropném trhu, uvedla, že tento růst bude pokračovat i v letošním roce.
Jak napsala CNN, po třech letech poklesu se emise uhlíku ve Spojených státech v roce 2018 prudce zvýšily. Vzrostly o 3,4 %, což je druhý největší meziroční přírůstek za více než dvě desetiletí. Ve zprávě Oil Change Internationalse píše, že v letech 2018 až 2050 by vrtání do nových zásob ropy a zemního plynu mohlo uvolnit 120 miliard tun nového uhlíkového znečištění. To odpovídá emisím oxidu uhličitého téměř 1000 uhelných elektráren.
Problémem je rovněž to, že 90 % nových objemů ropy a plynu bude ve Spojených státech do roku 2050 dobýváno metodou hydraulického štěpení (fracking), což je jedna z nejšpinavějších výrobních metod.
Růst ve Spojených státech je v ostrém kontrastu se snižováním, které slibuje Pařížská dohoda o klimatu z roku 2015. Téměř 200 zemí souhlasilo se snížením produkce uhlíku a udržením nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C do konce století. Klíčovými částmi tohoto plánu bylo uzavření uhelných dolů a omezení využívání fosilních paliv.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v loňském roce oznámil, že chce posunout plán své země na zastavení činnosti uhelných elektráren do roku 2023. Spojené království se zavázalo k postupnému ukončení výroby uhelných elektráren do roku 2025. Očekává se, že Německo oznámí podrobnosti ze svého plánu o postupném vyřazení uhlí příští měsíc.
Spojené státy byly v tomto procesu lídrem, dokud prezident Donald Trump v roce 2017 neoznámil, že USA od Pařížské dohody odstupují.
Zpráva společnosti Oil Change International říká, že pokud se nic nezmění, není šance aby byl cíl Pařížské dohody splněn. „Zastavení nových projektů nebude stačit k tomu, aby se oteplování udrželo pod úrovní 2 °C. K omezení katastrofické změny klimatu musí vláda snížit průmysl fosilních paliv a učinit tak v příštích několika desetiletích,“ dodává zpráva.
Autor: div