Analytik: Evropa byla od blackoutu setiny. Bez ČR by to Rakousko nezvládlo

  • 19.1.2021
  • 8. leden 2021 se mohl stát skutečným „černým dnem”. Evropě totiž hrozil blackout, tedy masivní výpadek dodávek elektřiny. „Hrozba byla reálná, střední a západní Evropa měla opravdu nedostatek energie,“ řekl v Rozstřelu analytik Pavel Farkač.

    Analytik Sev.en energy Pavel Farkač v Rozstřelu popsal, k čemu vlastně reálně 8. ledna letošního roku v Evropě došlo. „Střední a západní Evropa měla v tu chvíli nedostatek vlastní energie a spoléhala na dodávky z Balkánu. Tam však došlo k sérii poruch. Tok energie z Balkánu byl tedy přerušen.” 

    Blackout byl velmi reálný

    Podle Farkače musely v tu chvíli začít fungovat zdroje, které v té době standardně elektřinu nevyráběly. „Navíc zdroje, které byly v provozu, musely zvýšit výkon. Tato operace musela nastat během milisekund a sekund. Pokud by se řetězení poruch z Balkánu posunulo i do střední a západní Evropy, byl by blackout velmi reálný.”

    Podle analytika však nastavený systém naštěstí zafungoval a záložní zdroje zejména ve státech střední Evropy se v tu chvíli zapojily do výroby elektřiny a blackout odvrátily. Významně prý pomohly mimo jiné elektrárny v České republice. „V ČR máme výhodu ve velkém množství točivých zdrojů, tedy zdrojů napojených na turbínu. To jsou plynové, uhelné a jaderné elektrárny. Opravdu máme velmi robustní a odolnou soustavu a dokážeme na to pružně reagovat. Ale kdyby automatické mechanismy třeba v elektrárně v Chvaleticích nebo v jaderných elektrárnách, nezafungovaly, tak bychom měli problémy i my.”

    „A právě točivé zdroje energie napojené na turbínu jsou v těchto situacích naší velkou výhodou. Na rozdíl třeba od Rakouska,” míní analytik. 

    Klíčové jsou zdroje s turbínou

    Evropská energetická soustava je podle Farkače vybudována na pevných základech. Byla navíc v minulosti důsledně propojena, takže když třeba nastal problém ve Francii, vypomohlo s elektřinou Německo a krizová, často i blackoutová situace se rychle vyřešila. Podle analytika ale v poslední době dochází k tomu, že plynové, jaderné nebo uhelné elektrárny, tedy zdroje s turbínou, jsou nahrazovány zdroji, které nemají dodávky stabilní a nemají ji snadno regulovatelnou. 

    „To jsou větrné nebo solární elektrárny. Ty když standardně energii nevyrábějí, tak na pokyn dispečera nedokážou zvýšit výkon,” čímž podle Farkače obtížněji reagují na výkyvy v energetické síti. Riziko výpadků, tedy možných blackoutů, je tak mnohem vyšší.

    To potvrzuje i ředitel rakouské Wien Energie Michael Strebl, podle kterého jsou obnovitelné zdroje energie méně stabilní, s čímž souvisí kolísání ve výrobě elektřiny v závislosti na slunečním svitu či větru. „Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát,“ prohlásil Strebl.

    „Reálně to 8. ledna vypadalo tak, že země, které jsou závislé na obnovitelných zdrojích, neměly dostatek energie, a v tu dobu spoléhaly na dodávky energie z Balkánu, kde se elektřina vyrábí z fosilních zdrojů. Ale tam došlo k poruchám.” Rakousku tak podle analytika pomohla situaci zvládnout i elektřina z jaderných a uhelných elektráren v sousedních zemích, včetně České republiky.

    Rakousku paradoxně pomohlo jádro a uhlí

    „Prostě v momentě, kdy Rakousko nemá dost energie, tak je závislé na dovozu. A proud jim teče z Německa a od nás. A elektrárny, které to mají do Rakouska nejblíže, jsou paradoxně Temelín a Dukovany. Tedy zrovna jaderné zdroje energie, které Rakušané velmi ostentativně odmítají.”

    Situace se podle něj musela vyřešit během několika milisekund. Nejblíže k reálnému blackoutu mělo přitom Rakousko, kterému pomohly jaderné a uhelné elektrárny mimo jiné z Česka.

    Analytik Pavel Farkač se v Rozstřelu vyjádřil i k energetické budoucnosti EU. „Osobně si myslím, že dlouhodobým řešením pro Evropu je rovnováha všech zdrojů, které jsou dostupné. Je nezpochybnitelné, že podíl obnovitelných zdrojů bude narůstat. Ale to v konečném součtu, přes různé dotace, zaplatí konečný zákazník.” 

    „Vedle enviromentálních argumentů bychom měli naslouchat i technickým argumentům,” myslí si Farkač. „Měli bychom se soustředit na to, aby síť zůstala provozovatelná, což síť vystavěná pouze na obnovitelných zdrojích a akumulaci nikdy z principu nebude,” což podle Farkače dokázaly právě problémy kolem odvráceného blackoutu z 8. ledna 2021.

    Analytik Pavel Farkač v Rozstřelu mluvil i o tzv. blackoutových elektrárnách, o energetické budoucnosti České republiky, o vývoji cen elektrické energie a hovořil také o energetické bezpečnosti a energetické soběstačnosti.

    Autor: Vladimír Vokál

    Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/blackout-cesko-energie-rakousko-jadro-uhli-8-ledna.A210119_125527_eko-zahranicni_vov?utm_source=Maileon&utm_medium=email&utm_campaign=vecerni-51968+20210120-175957&utm_content=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fekonomika%2Fzahranicni%2Fblackout-cesko-energie-rakousko-jadro-uhli-8-ledna.A210119_125527_eko-zahranicni_vov&zdroj=mail