8. leden 2021 se mohl stát skutečným „černým dnem”. Evropě totiž hrozil blackout, tedy masivní výpadek dodávek elektřiny. „Hrozba byla reálná, střední a západní Evropa měla opravdu nedostatek energie,“ řekl v Rozstřelu analytik Pavel Farkač.
Analytik Sev.en energy Pavel Farkač v Rozstřelu popsal, k čemu vlastně reálně 8. ledna letošního roku v Evropě došlo. „Střední a západní Evropa měla v tu chvíli nedostatek vlastní energie a spoléhala na dodávky z Balkánu. Tam však došlo k sérii poruch. Tok energie z Balkánu byl tedy přerušen.”
Podle Farkače musely v tu chvíli začít fungovat zdroje, které v té době standardně elektřinu nevyráběly. „Navíc zdroje, které byly v provozu, musely zvýšit výkon. Tato operace musela nastat během milisekund a sekund. Pokud by se řetězení poruch z Balkánu posunulo i do střední a západní Evropy, byl by blackout velmi reálný.”
Podle analytika však nastavený systém naštěstí zafungoval a záložní zdroje zejména ve státech střední Evropy se v tu chvíli zapojily do výroby elektřiny a blackout odvrátily. Významně prý pomohly mimo jiné elektrárny v České republice. „V ČR máme výhodu ve velkém množství točivých zdrojů, tedy zdrojů napojených na turbínu. To jsou plynové, uhelné a jaderné elektrárny. Opravdu máme velmi robustní a odolnou soustavu a dokážeme na to pružně reagovat. Ale kdyby automatické mechanismy třeba v elektrárně v Chvaleticích nebo v jaderných elektrárnách, nezafungovaly, tak bychom měli problémy i my.”
„A právě točivé zdroje energie napojené na turbínu jsou v těchto situacích naší velkou výhodou. Na rozdíl třeba od Rakouska,” míní analytik.
Evropská energetická soustava je podle Farkače vybudována na pevných základech. Byla navíc v minulosti důsledně propojena, takže když třeba nastal problém ve Francii, vypomohlo s elektřinou Německo a krizová, často i blackoutová situace se rychle vyřešila. Podle analytika ale v poslední době dochází k tomu, že plynové, jaderné nebo uhelné elektrárny, tedy zdroje s turbínou, jsou nahrazovány zdroji, které nemají dodávky stabilní a nemají ji snadno regulovatelnou.
„To jsou větrné nebo solární elektrárny. Ty když standardně energii nevyrábějí, tak na pokyn dispečera nedokážou zvýšit výkon,” čímž podle Farkače obtížněji reagují na výkyvy v energetické síti. Riziko výpadků, tedy možných blackoutů, je tak mnohem vyšší.
To potvrzuje i ředitel rakouské Wien Energie Michael Strebl, podle kterého jsou obnovitelné zdroje energie méně stabilní, s čímž souvisí kolísání ve výrobě elektřiny v závislosti na slunečním svitu či větru. „Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát,“ prohlásil Strebl.
„Reálně to 8. ledna vypadalo tak, že země, které jsou závislé na obnovitelných zdrojích, neměly dostatek energie, a v tu dobu spoléhaly na dodávky energie z Balkánu, kde se elektřina vyrábí z fosilních zdrojů. Ale tam došlo k poruchám.” Rakousku tak podle analytika pomohla situaci zvládnout i elektřina z jaderných a uhelných elektráren v sousedních zemích, včetně České republiky.
„Prostě v momentě, kdy Rakousko nemá dost energie, tak je závislé na dovozu. A proud jim teče z Německa a od nás. A elektrárny, které to mají do Rakouska nejblíže, jsou paradoxně Temelín a Dukovany. Tedy zrovna jaderné zdroje energie, které Rakušané velmi ostentativně odmítají.”
Situace se podle něj musela vyřešit během několika milisekund. Nejblíže k reálnému blackoutu mělo přitom Rakousko, kterému pomohly jaderné a uhelné elektrárny mimo jiné z Česka.
Analytik Pavel Farkač se v Rozstřelu vyjádřil i k energetické budoucnosti EU. „Osobně si myslím, že dlouhodobým řešením pro Evropu je rovnováha všech zdrojů, které jsou dostupné. Je nezpochybnitelné, že podíl obnovitelných zdrojů bude narůstat. Ale to v konečném součtu, přes různé dotace, zaplatí konečný zákazník.”
„Vedle enviromentálních argumentů bychom měli naslouchat i technickým argumentům,” myslí si Farkač. „Měli bychom se soustředit na to, aby síť zůstala provozovatelná, což síť vystavěná pouze na obnovitelných zdrojích a akumulaci nikdy z principu nebude,” což podle Farkače dokázaly právě problémy kolem odvráceného blackoutu z 8. ledna 2021.
Analytik Pavel Farkač v Rozstřelu mluvil i o tzv. blackoutových elektrárnách, o energetické budoucnosti České republiky, o vývoji cen elektrické energie a hovořil také o energetické bezpečnosti a energetické soběstačnosti.
Autor: Vladimír Vokál