Velkoobchodní cena plynu v pondělí vystoupila na historický rekord, na vině je ruská invaze na Ukrajinu. Plyn přitom proudí stále stejně jako před ruskou invazí, ale trh se stále obává přerušení dodávek, které by vyhnalo ceny ještě výše. „Pokud se rusko-ukrajinský konflikt nevyřeší do léta, musela by vláda přejít na válečnou ekonomiku s regulačními zásahy,“ říká v rozhovoru ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie Jiří Gavor.
Před rokem byly ceny plynu na úrovni 20 eur za megawatthodinu, nyní je to 345 eur, což jsou více než desetinásobky. Trojnásobně vyšší velkoobchodní cena plynu se promítne do cen koncových.
Jak se projeví aktuálně rostoucí ceny plynu? Jak ho pocítí odběratelé, domácnosti?
Dodavatelé nebudou určitě zdražovat hned, ale v koncových cenách se to určitě dříve nebo později promítne. Zvyšování cen nás odběratele dřív nebo později nevyhnutelně dostihne. Nedomnívám se ovšem, že by se ceny plynu pro koncového zákazníka ztrojnásobily. Ovšem velkoobchodní ceny by mohly dále růst, pakliže by došlo k přerušení dodávek ruského plynu. Ceny se pak mohou vyšplhat do astronomických výšin.
Současné ceny převyšují náklady na LNG (zkapalněný zemní plyn) i náklady současných dodavatelů plynu. Ta cena zkrátka vyjadřuje riziko a následky nedodávky plynu. Cena už s náklady dodávky plynu nemá už nic společného.
Netroufám si říci, kam by se ty ceny vyšplhaly, protože nemáme v historii precedentní případ. Nemáme konkrétní příklad, že by se kompletně zastavily dodávky plynu z Ruska. Trh už totiž v předstihu reaguje absolutní přerušení plynu a nikdo neví, zdali na to dojde ze strany Ruska, nebo sankcemi ze strany Evropské unie a USA.
Pokud by velkoobchodní ceny stále rostly, mohl by do regulace cen vstoupit stát?
Nejen Česká republika, ale celá Evropa si nemůže dovolit promítat momentální velkoobchodní ceny do koncových cen. V takovém případě bude potřeba zásahu vlády. Ta by musela sáhnout po nějakých regulacích, plošných opatřeních, tak aby ceny byly odběrateli akceptovatelné, ale hlavně únosné. Ani střední třída by nebyla schopna platit trojnásobné ceny plynu, za které se nyní plyn obchoduje.
Máme vůbec nějakou zásobu plynu, jako u ropy?
Bohužel žádné strategické zásoby plynu nemáme, proto jsou ceny plynu tak vyšponované a extrémní. Například v době pandemie měli dodavatelé plynu nadbytek a ceny velmi nízké.
Zásoby plynu Evropa, potažmo Česko, nikdy nepotřebovala, protože dodávky plynu nikdy nebyly přerušené, to se ovšem nyní bude muset změnit. Máme pouze podzemní zásobníky, které ovšem slouží k vykrývání sezonních nerovnoměrností. Tyto zásobníky nejsou stavěné na to, aby pokryly úplné přerušení dodávek plynu. A plyn v zásobnících vydrží do konce topné sezony, nebo pro zranitelné odběratele, jako jsou domácnosti, nemocnice, sociální zařízení a podobně.
Mohly by extrémní ceny plynu způsobit krach nějakého dodavatele plynu?
Ano, bezpochyby ano. Po pádu Bohemia Energy nepřetržitě žijeme v období velmi vysokých cen plynu, s troškou úlevy v lednu a v únoru. Ceny v prvních dvou měsících byly na úrovních pod 100 euro na MWh. Obchodníci ovšem neměli čas akumulovat finanční rezervy a od podzimu jsou pod stálým finančním tlakem. Je více než pravděpodobné, že při tak extrémních cenách by nevyhnutelně došlo k dalšímu odevzdávání licencí a krachu obchodníků.
A šlo by spíše o ty menší z dodavatelů, nebo by mohly být v ohrožení i dodavatelé poslední instance?
Doufejme že u dodavatelů poslední instance takový případ nehrozí, mají totiž dobré finanční zázemí. A v případě nějakých finančních obtíží by se mohli obrátit na úvěrové společnosti, které by jim bez problémů půjčily. U menších obchodníků by to ovšem problém být mohl, banky by jejich financování posuzovaly již velmi striktně.
Jak často dodavatelé nakupují plyn. Za jaké ceny obchodují?
Na rok 2022 má již většina dodavatelů plyn nakoupený, většinou ze 80 až 90 procent, zbývající plyn pak nakupují právě za aktuální ceny. Ti velcí dodavatelé jsou nyní nuceni v období extrémně vysokých cen nakupovat také na rok 2023.
Pokud by se válečná situace protáhla na měsíce a ceny byly extrémně vysoké po několik měsíců, roztočila by se inflace v dvouciferných hodnotách. Bankéři se budou pokoušet inflaci srážet, ale rostoucí ceny energií jdou přesně proti jejich snahám. A já tam nevidím jiné než makroekonomické východisko, než dočasné zapomenutí na snižování rozpočtového schodku. Největší naděje, jak vyřešit energetickou krizi, je ukončení války na Ukrajině. Ceny energií jinak budou nadále stoupat.
Můžeme tedy vůbec očekávat něco pozitivního (v kontextu energií)?
No, příliš toho není, ale určitě přežijeme topnou sezonu. Mezitím se budeme, nechci říct úplně modlit, ale doufat, aby se během jara a léta vyřešil válečný konflikt. A pokud by se to nevyřešilo, museli bychom přejít v celém rozsahu na válečnou ekonomiku s regulačními zásahy státu, kdy ceny nebude utvářet trh.
Autor: Veronika Bělohlávková