Děravý Nord Stream boří sen o levném plynu. Odborníci se bojí dalších útoků na infrastrukturu
Do začátku týdne byla ještě ve hře varianta, že se – ať už dřív, nebo později – problém s ruským plynem vyřeší a ceny energií klesnou k dřívějším hodnotám.
Série výbuchů, které v podstatě zničily podmořský plynovod Nord Stream, ale ukazuje, že tato očekávání nejsou v nejbližší době reálná. Naopak vzrostla rizika, že situace bude ještě horší. „Sabotáží ubyl potenciální zdroj levného plynu v Evropě. Dlouhodobý dopad je negativní, ceny plynu budou stejné nebo vyšší, než by byly v případě, kdyby plynovod existoval,“ říká analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
„Sabotáž sice nezměnila nic z hlediska aktuálních toků plynu, ale přinesla obavu z možných dalších útoků na zásadní energetickou infrastrukturu,“ dodává Jiří Gavor, šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Dosavadní optimismus mohl sázet na to, že by Evropa nakonec hypoteticky ustoupila ruskému tlaku a zmírnila či zrušila sankce, nebo na to, že by naopak ustoupilo Rusko. A bez ohledu na vývoj války na Ukrajině by se trh vrátil k normálu. Bez klíčového plynovodu je to ale mnohem složitější.
Ceny na světových trzích reagovaly na „atentát“ v hlubinách Baltu zatím mírně. „Plynovod byl již měsíc zavřený, trh to již započítal do ceny v krátkém období, a ta se tak zásadně nezměnila,“ říká analytik Natland Petr Bartoň. Dopady ale podle expertů pocítíme ve vzdálenějším horizontu.
Česko má pro tuto zimu téměř plné zásobníky a plyn dostává z Norska i ze zámoří. Domácnosti se navíc mohou opřít i o pomoc vlády, jež zastropovala cenu plynu na tři koruny za kWh. Děravý plynovod ale zvýší tlak na schodek státního rozpočtu: čím vyšší cena plynu nakonec bude, o to víc podraží i zastropování této ceny.
Dosud trh počítal s variantou, že Rusko bude dál škrtit kohoutky, nyní ale zcela skončila varianta, že plyn vůbec pustí. Navíc jsou ve hře útoky na energetickou infrastrukturu. Pokud někdo odpálil trubky na dně moře, může útočit i na přenosové sítě na pevnině. „Tím roste napětí a ceny na trhu, na
štěstí zatím ne šokovým způsobem,“ dodává Gavor.
„Pokud by například byly poškozeny plynovody z Norska, tak by se Evropa nevyhnula vážné krizi,“ upozorňuje Tyleček.
Malá šance na zlepšení
Podle Tylečka část trhu sázela na to, že se Nord Stream obnoví a bude zase možné plnit zásobníky na příští zimu. I tato varianta nyní padá. Kdyby ale Rusko chtělo plyn opět dodávat naplno, může k tomu využít dva dosud funkční plynovody, jeden přes Bělorusko a druhý přes Ukrajinu.
Česko by z nové situace teoreticky mohlo těžit. Pokud by Rusko z nějakého důvodu rázem chtělo dodávky obnovit, plyn by se mohl hromadit i v Česku, odkud se ve větším množství nemůže dál na západ dostat. Takový vývoj je ale jen málo pravděpodobný, ceny dodávek na příští roky zatím rostou. A optimismus, který na energetické trhy přicházel během září, se vytrácí.
Podle Bartoně by to nutně narazilo na překážky. Tou první je snaha Evropy nesázet do budoucna na nespolehlivého partnera. A kontinent se bude beztak snažit zajistit si i jiné, byť dražší zdroje zemního plynu.
„I kdyby cena nakrásně klesla i na původní láci a odběratelé by jej chtěli honem kupovat, EU zakročí, buď zdaněním ruského plynu, nebo stanovením kvót,“ předpokládá Bartoň. Za rozumnější by považoval vyšší zdanění ruského plynu, obává se ale, že spíše by došlo k zavedení kvót.
Otázkou by v takovém případě také bylo, kdo by po ruském plynu toužil a kudy by se mohl do Evropy dostávat. Polsko by jej nemuselo chtít vůbec. A například ze zemí, jako je Česko, vedou dál na západ pouze plynovody, které sice nyní zvládnou zásobovat ze západu české potřeby – ale už by nedokázaly v opačném směru nahradit výpadek Nord Streamu a zásobovat Evropu.
Hledají se alternativy
Podle Tylečka může poškozený plynovod v Baltském moři urychlit hledání alternativ. Dosud se mohlo s plynem z Ruska do určité míry počítat. „Z hlediska dodávek plynu nyní Evropa hraje o čas a definitivní zlepšení situace přinese až zajištění dostatečných dalších zdrojů plynu. To je pro EU úkol číslo jedna,“ konstatuje Jiří Gavor.
„V delším horizontu je jasné, že ruskému plynu v Evropě zvoní umíráček. Naděje na návrat situace do blízkosti normálu je pryč. Je to příležitost pro Evropu. Udělat škrt nad tím, že jsme byli bláhoví. Němci, ale i Češi. Dávali jsme dlouhou dobu přednost levnému ruskému plynu před energetickou bezpečností,“ uzavírá Tyleček.
Kdo za útoky na Nord Stream stál, se zatím neví. Západ ukazuje hlavně na Rusko jako možného viníka, to zase na Američany. Právě tyto dvě země mají možnou motivaci i schopnost sabotáž provést. Ta svým rozsahem zcela vylučuje teroristické skupiny, experti předpokládají, že se na akci musela podílet armáda nějakého státu.