Elektřina je už na burze tak drahá, že soláry státu dokonce vydělávají
Za hojně dotovaný solární boom od roku 2009 až dosud zaplatili Češi stovky miliard. V současnosti je ale elektřina na burze tak drahá, že se už i tyto velmi nákladné zdroje začínají státu vyplácet. Další peníze od majitelů zelených elektráren si erár bere v rámci takzvané solární daně.
Co bylo dříve černou dírou – stát a domácnosti platily kolem 40 miliard ročně –, se v posledních týdnech už stalo zdrojem zatím sice drobných, ale přece jen příjmů. Stačí se podívat na úterní ceny elektřiny na denním trhu. V plusu jsou po celý den všechny obnovitelné zdroje s výjimkou fotovoltaických parků zprovozněných v letech 2007 až 2010.
I u nich se ale stále častěji objevují hodiny, kdy z nich stát elektřinu vykupuje levněji, než ji následně sám prodá na burze. Například fotovoltaika z vrcholu solárního boomu v roce 2010 byla v úterý v plusu od sedmi ráno do jedenácti dopoledne, a to ji stát vykupuje za 15,42 koruny za kilowatthodinu.
V tabulce níže jsou uvedené ceny elektřiny na denním trhu a rozdíl mezi denní cenou na burze a státem garantovanou výkupní cenou elektřiny z fotovoltaické elektrárny zprovozněné roku 2010. Záporné hodnoty jsou ztráta pro stát z každé vykoupené MWh, kladná čísla zisk.
| Hodina | Cena elektřiny na burze 24.08.2021 (v Kč/MWh) | Rozdíl mezi výkupní cenou a cenou na burze (v Kč/MWh) | Cena elektřiny na burze 23.08.2022 (v Kč/MWh) | Rozdíl mezi výkupní cenou a cenou na burze (v Kč/MWh) |
| 1 | 2061 | -13056 | 13558 | -1862 |
| 2 | 2009 | -13108 | 12442 | -2977 |
| 3 | 2001 | -13116 | 12498 | -2921 |
| 4 | 2022 | -13095 | 12339 | -3080 |
| 5 | 2062 | -13055 | 12407 | -3012 |
| 6 | 2170 | -12947 | 13090 | -2329 |
| 7 | 2558 | -12559 | 15479 | 60 |
| 8 | 2819 | -12298 | 16471 | 1052 |
| 9 | 3114 | -12003 | 16762 | 1343 |
| 10 | 2730 | -12387 | 15778 | 359 |
| 11 | 2578 | -12539 | 15135 | -284 |
| 12 | 2450 | -12667 | 14697 | -722 |
| 13 | 2246 | -12871 | 14403 | -1016 |
| 14 | 2228 | -12889 | 14027 | -1392 |
| 15 | 2216 | -12901 | 13892 | -1527 |
| 16 | 2213 | -12904 | 14205 | -1214 |
| 17 | 2248 | -12869 | 14899 | -520 |
| 18 | 2625 | -12492 | 15977 | 558 |
| 19 | 2795 | -12322 | 17591 | 2172 |
| 20 | 3127 | -11990 | 19596 | 4177 |
| 21 | 3049 | -12068 | 19005 | 3586 |
| 22 | 2713 | -12404 | 17473 | 2054 |
| 23 | 2553 | -12565 | 15875 | 456 |
| 24 | 2287 | -12830 | 14790 | -629 |
| -303935 | -7668 |
Zdroj: OTE, dopočet LN
Zatímco z asi poloviny zelených elektráren stát elektřinu vykupuje přímo, další fungují v režimu takzvaného Zeleného bonusu. V něm stát výrobcům zelené elektřiny dorovnává rozdíl mezi garantovanou cenou výkupní a tou na burze. U velké části zdrojů tak nyní už nemusí doplácet nic.
V posledních letech dával stát na podporu zelených zdrojů miliardy korun měsíčně. Výkupní ceny elektřiny ze starších fotovoltaických elektráren totiž byly mnohonásobně vyšší než ceny na burze. Nyní se však obě cenové hladiny prakticky vyrovnaly – něčemu takovému se až do letošního léta burza ani nepřiblížila.
Vliv na rozpočet se blíží nule
Údaje o konkrétní výši aktuálních nákladů podpory obnovitelných zdrojů energie nejsou zatím k dispozici. Objem státní podpory OZE lze však odhadnout z dostupných údajů státní společnosti OTE. Ta organizuje trh s energiemi a spadají pod ni i podpora obnovitelných zdrojů, krátkodobý trh s plynem a elektřinou či zúčtování emisních povolenek.
Stát tak podle dostupných informací musí na zelené zdroje stále doplácet. Rámcově jde ale už maximálně o nižší stamiliony korun měsíčně místo dřívějších miliard. Část peněz se navíc majitelům fotovoltaických elektráren obratem vezme ve formě solární daně. Celkové dopady na rozpočet už tak mohou být brzy nulové.
Domácnosti zatím na obnovitelné zdroje energie přispívají 60 haléřů z každé odebrané kilowatthodiny. Stát pak z letošního rozpočtu plánoval přidat dalších 20 miliard korun. V rámci boje s vysokými cenami energií se ovšem tento poplatek od letošního října až do konce příštího roku ruší. Vývoj cen, a tedy i nutnost podpory zeleným zdrojům přitom ukazuje, že už zkrátka nebude potřeba jej vybírat, alespoň ne v dosavadní výši.
Podpora OZE však zatím potřeba je. I proto, že v době, kdy nejvíce svítí slunce a fotovoltaické elektrárny vyrábí nejvíce, jsou i kvůli dováženým přebytkům z německých fotovoltaik ceny o něco nižší. Nejvyšší ceny elektřiny jsou pak v době kolem západu slunce, kdy už ale solární elektrárny prakticky nevyrobí nic.
Další zdražování na obzoru
Vláda ve středu jedná o podobě takzvaného úsporného tarifu. Jde v podstatě o finanční příspěvek domácnostem na rekordní ceny elektřiny, plynu a tepla. Letos by všechny domácnosti měly dostat stejnou částku. Příští rok by se měl bonus lišit podle způsobu vytápění a ohřevu teplé vody. Stát chce letos rozdělit deset miliard, celkově pak 66 miliard korun. Část z toho však tvoří odpouštěné platby na obnovitelné zdroje.
Jde o plošnou podporu, kterou část domácností nepotřebuje, zatímco pro jiné může být nedostatečná. Současné ceny dodavatelů elektřiny pro přímotopy nebo plynu pro vytápění jsou oproti loňsku i čtyřnásobné. Komu dříve stačilo na energie 40 tisíc korun ročně, může letos zaplatit i 150 tisíc. Podle vývoje na burze v posledních týdnech jde přitom jen o začátek zdražování.
Ceny elektřiny vystoupaly na nová maxima. Například v úterý šlo na denním trhu v osm večer o 19,60 koruny za kWh, pro domácnost by to znamenalo zhruba 26 korun na faktuře. Kontrakty na příští rok také ukazují na další dramatické zdražování. Elektřina i plyn se nyní prodávají za téměř dvojnásobek toho, co stály před měsícem. Tedy v době posledních větších úprav ceníků velkých dodavatelů.
Autor: Roman Šitner