Stovky tisíc českých domácností pocítí na přelomu roku skokové zdražení elektřiny. Ve čtvrtek i společnost ČEZ, která má 2,7 milionu zákazníků, zveřejnila svůj klíčový nový ceník. A ten využívá největší podíl jejích zákazníků.
Nově bude většina domácností platit zastropované ceny, tedy šest korun za kilowatthodinu elektřiny. Oproti současnosti si připlatí měsíčně stokoruny, pokud elektřinou netopí, a tisícikoruny, pokud ano. Například průměrná domácnost v panelákovém bytě si připlatí 38 procent, ta s přímotopem si připlatí více než šedesát procent. Bez státního zásahu by to ale bylo ještě výrazně více.
„Vládou schválené zastropování cen energií zákazníkům velmi pomůže a výrazně zmírní dopad zdražení,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Nový ceník by bez státní regulace počítal od ledna s cenami silové elektřiny mezi 10 a 11 korunami. ČEZ není jediným dodavatelem, který ohlásil zdražení. Pražská energetika už dříve tento týden oznámila velmi podobné částky. E.ON ceník finalizuje a zveřejní jej v dalších dnech, ale i tento dodavatel dospěje pravděpodobně ke stejnému výsledku. Ten odpovídá konzervativní a opatrné nákupní strategii, kdy obchodníci nespekulují a postupně elektřinu nakupují alespoň rok dopředu. Znamená to, že čtyři až pět korun za každou kilowatthodinu bude platit stát ze svého rozpočtu.
Nové ceny energií (distribuční území ČEZ)* Cena za kWh (v Kč) | ||||||
Stávající ceník ČEZ (platný od 1.1.2022) | Nový ceník(zastropovaná cena) | Spotřeba(průměr kWh rok) | Měsíční záloha nyní | Měsíční záloha nově | ||
Malá spotřeba (D02d, 1x25A) | vysoký tarif | 5,92 | 8,20 (růst 38 %) | 1741 | 1051 | 1403 |
Střední spotřeba (bojler, D25d, 3x20A) | nízký tarif | 3,95 | 6,43 (růst 63 %) | 1997 | 1904 | 2725 |
vysoký tarif | 5,94 | 8,28 (růst 40%) | 1988 | |||
Vysoká spotřeba (přímotop, D45d, 3x32A) | nízký tarif | 3,96 | 6,43 (růst 63 %) | 819 | 3752 | 5679 |
vysoký tarif | 4,05 | 6,52 (růst 61 %) | 8427 |
Pozn. Stávající ceny jsou již bez poplatků za obnovitelné zdroje, nové ceny počítají se stávajícímí platbami za distribuci, ceny na příští rok nejsou zatím známy. Ceníky na dobu neurčitou bude prakticky u všech dodavatelů stejné a to na státem zastropované ceně. Zdražení (či zlevnění) pro domácnosti se ale bude lišit podle stávajícího ceníku.
* Uvedené ceny platí pro území ČEZ Distribuce, které je v Česku největší. Oblasti EGD či PRE Distribuce mají ceny kvůli odlišným regulovaným cenám za distribuci a jističe mírně odlišné.
Zdroj: ceníky ČEZ, dopočet LN
Vláda odhaduje, že to vyjde na 130 miliard korun. Proto nyní řeší, kde na to vezme peníze, jednou z cest je právě vyšší zdanění výrobců elektřiny. Skokově rostou zisky i společnosti ČEZ. Ta výrazně vydělává na výrobě elektřiny, případně na obchodování s ní. Na prodeji firmám a domácnostem už ale takový zisk nemá, nakupuje na burze za stejných podmínek jako další dodavatelé.
V důsledku vládního zastropování z trhu prakticky zmizela konkurence. Ceny všech dodavatelů budou – s výjimkou starších fixovaných kontraktů – zcela stejné. Dosud platilo, že když dodavatel oznámil zdražení, vyplatilo se poohlednout jinde. To nyní nedává smysl.
Zatímco většina domácností pocítí na přelomu roku zdražení, další naopak mohou očekávat zlevnění. V Česku platí, že nejvíce lidí je dlouhodobě u jednoho dodavatele na ceníku na dobu neurčitou. Ten velké firmy mění zpravidla jednou či dvakrát ročně. Právě zákazníci s takovými ceníky se dočkají zdražení, protože dosud platí méně než je strop, k němuž se teprve dostanou.
„Oproti nynějšku si klient, který používá elektřinu jen pro běžnou spotřebu, připlatí v průměru zhruba 300 korun měsíčně,“ říká Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie.
Někteří ušetří polovinu
Naopak ti, kterým skončila fixace, případně padl jejich dodavatel a museli v posledních měsících hledat nového dodavatele, platí nyní i více než 12 korun za kilowatthodinu, tedy dvojnásobek stropu. Jeho zavedení tak jejich platby výrazně sníží. Ušetřit mohou i polovinu svých účtů za elektřinu.
Část domácností má ale fixované ceny, ti budou i nadále platit původní ceny až do konce uzavřené smlouvy. Energetický regulační úřad v minulosti varoval před dodavateli, kteří se takové klienty snaží převádět na burzovní ceny. Takový postup není možný, dodavatelé jsou povinni kontrakt dodržet. Například u společnosti E.ON zůstane pod hodnotou stropu zhruba třetina jejich klientů. Části z nich ale v dohledné době fixace skončí a ocitnou se také v cenících reflektujících současnou situaci na trhu. A rázem tak budou na zastropované ceně.
Důležité je, že od ledna dodavatelé nemohou účtovat víc, než je hodnota stropu. Ta se klientům započítá automaticky a nemusí se o ni žádat. Novou výši záloh plánují dodavatelé rozesílat během listopadu a prosince.
Pro zákazníky může být matoucí, že nově přichází dva ceníky najednou – zastropovaný a nezastropovaný. Vždy platí ten zastropovaný. Druhý nezastropovaný a extrémně vysoký je jen pro informaci, jak by situace vypadala, kdyby vláda z nějakého důvodu zastropování cen zrušila, případně jaké budou ceny, až tato podpora skončí. Platit má minimálně celý příští rok, uvažuje se i o roku 2024.
Ve čtvrtek paradoxně společnost ČEZ představila jak zdražení elektřiny na příští rok, tak své rekordní zisky za první tři čtvrtletí. Firma ale v podstatě nemá jinou možnost než na jedné straně vydělávat a na druhé zdražovat. Vyrobenou elektřinu prodává na burze, aby získala nejlepší možnou cenu, a pro koncové zákazníky ji taky nakupuje na burze, aby byly na trhu férové podmínky mezi jednotlivými dodavateli domácnostem.
Hlavně jaderné elektrárny tak nyní nesou závratné zisky. Na druhé straně na ČEZ Prodej rostoucí ceny dopadají a nezbývá než zdražovat. I tak na prodeji koncovým zákazníkům ČEZ vydělal méně než loni. Na konci října měla také firma na burze složených 116 miliard korun, které tam musela mít jako záruku, že dodá prodanou elektřinu a odebere tu nakoupenou.
Daně a ještě vyšší daně
Čistý zisk firmy za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun, tedy zhruba osminásobek loňské úrovně. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun a z toho plynoucí rekordní dividendu.
„V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 52 až 60 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 36 až 42 miliard Kč,“ říká šéf ČEZ Daniel Beneš. „To může stát využít na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií,“ dodává.
Vláda ale plánuje, že si vezme i další část těchto mimořádných zisků. Takzvanou daň z neočekávaných zisků mají platit firmy z energetiky, petrochemie i bankovnictví a ČEZ by měl být největším plátcem.
Od příštího roku bude firma platit jak 60 procent z „nadměrných“ čistých zisků, tak 90 procent z „nadměrných“ cen prodávané elektřiny, tuto druhou daň ještě musí schválit parlament. Pokud tak například elektřinu z jaderné elektrárny Temelín firma prodá za 370 eur za megawatthodinu (cena ze včerejšího podvečera), stát si od ledna na nové dani rovnou vezme 270 eur a výrazně zdaní i zbylých sto eur.