Izraelský plyn: je ho dost a Evropě by pomohl. Může plynovod zhatit Green Deal?
Evropští dodavatelé energií neměli zájem o izraelský plyn, americký prezident Joe Biden projekt odpískal letos v lednu jako málo „zelený“. Izraelský plyn by sice ten ruský zcela nenahradil, ale pomohl by.
Zatímco se Evropa rozhlíží po alternativách k ruskému zemnímu plynu, jeden má už dlouho pod nosem – v moři u izraelských břehů. A je přitom stejně kvalitní.
„Evropská unie plynovod EastMed podpořila, ale v Evropě se nenašly firmy, které by se zavázaly tento plyn dlouhodobě odebírat. Z tohoto důvodu žádná banka výstavbu plynovodu nebyla schopná financovat,“ vysvětluje pro MF DNES Amit Mor, generální ředitel strategicko–finančně konzultační společnosti Eco Energy a profesor na prestižní Reichmanově univerzitě v izraelské Hercelii.
Izrael krize v oblasti energetiky nebo elektřiny netrápí, tedy až na to, že se sazby za elektřinu v posledních měsících zvedly o pět procentních bodů ceny dováženého uhlí. Zemního plynu má Izrael dostatek nejen pro domácí spotřebu, ale dodává ho i do Jordánska a Egypta. Na sever však nic.
„Aby se projekt EastMed vyplatil, měla by Evropa odebírat zemní plyn dlouhodobě, aspoň deset až patnáct let,“ vysvětluje Amit Mor. Zvažovaly se dvě trasy, jedna přes Kypr, Krétu na Řecko a do Itálie, kde by se pak plynovod napojil na evropskou síť. Druhá se pak podle profesora mohla táhnout přes Turecko, které o plynovod stále velmi stojí. Vzhledem k vnitropolitické situaci v Turecku a jeho autoritářskému prezidentovi Erdoganovi tuto trasu však EU i Izrael odmítly. Řecko a Kypr, coby členové EU, přece jen dávají větší jistotu.
Banky chtěly záruky
Výstavba podmořského plynovodu, který má mít délku zhruba dva tisíce kilometrů, se odhaduje na sedm až deset miliard eur. Ještě v roce 2020 se zdálo, že se plynovod táhnoucí se přes Řecko zrealizuje. EU poskytla developerovi projektu, společnosti IGI Poseidon, na technicko-ekonomickou studii proveditelnosti projektu 70 milionů eur. Avšak banky chtěly záruky na dlouhodobý odběr, a ty se nepodařilo sehnat.
„Spojené státy odepsaly projekt na plynovod z Izraele do Evropy,“ napsal pak letos v lednu server Greek Reporter s tím, že to mělo být řešení, jak snížit závislost Evropy na Rusku. Právě v lednu totiž americký prezident Biden rozhodl, že lepší bude, když se Izrael i Egypt s Evropou propojí přes kabely, které povedou zelenou elektřinu. Zkrátka, je to více ekologické. Řecký server ve svém článku tehdy dokonce citoval experta, podle něhož by plynovod byl vhodný před deseti lety, ale dnes už je to nemoderní řešení.
„Evropa chce snížit emise oxidu uhličitého o 50 procent do roku 2035, což by také ovlivnilo užívání zemního plynu. Pokud se vzal v potaz Green Deal, vypadalo to, že budování nového plynovodu nemá smysl,“ dodává k tomu profesor Mor.
Nicméně poučení z ruské invaze na Ukrajinu, vývoj nových ekologických technologií pro využití a ukládání uhlíku a zranitelnost obnovitelných zdrojů energie podle něj s největší pravděpodobností prodlouží období, ve kterém bude zemní plyn sloužit jako překlenovací palivo. Ostatně, právě loňský nárůst cen elektřiny zavinilo to, že málo svítilo slunce, málo foukal vítr a hydroelektrárny měly málo vody.
Nyní v době těžké energetické krize, která Evropu dostihla loni v září a která se prohloubila ruským útokem na Ukrajinu, se má podle listu Jerusalem Post nový plynovod znovu přehodnotit.
„Při optimistickém scénáři by mohl izraelský plyn proudit do Evropy přímo v roce 2030,“ říká profesor Mor. Kdyby vše běželo naprosto hladce, podle listu Jerusalem Post by mohl plynovod být hotový o pět let dříve.
Nicméně všechny problémy by EastMed nevyřešil. „Mohl by dodat deset až dvacet miliard kubických metrů za rok. To znamená zhruba dvě až čtyři procenta celkové spotřeby zemního plynu v Evropě,“ říká Amit Mor.
Na druhou stranu dodává, že pokud už by bylo potrubí do Evropy nataženo, vyplatilo by se hledat další ložiska ve Středozemním moři. „Proč bychom teď investovali do průzkumu, když Izrael má pod mořem zásobu na příštích třicet let?“ vysvětluje. Když by se odběr zvýšil kvůli Evropě, logicky by Izraelci měli důvod hledat další ložiska.
Změna musí být plynulá
„Evropa potřebuje přepnout na obnovitelné zdroje, skladování energií a dovážet více LNG,“ říká izraelský expert na otázku, co by Evropě v současné chvíli doporučil. Rychlým řešením by podle něj bylo využít v Egyptě terminál na zkapalnění zemního plynu a ten pak na lodích vozit do Evropy.
„Německo bude nyní stavět dva nové terminály pro příjem LNG, to znamená, že už diverzifikují zdroje,“ dodává profesor Mor. Ostatně, minulý týden list Times of Israel zveřejnil informaci, že Evropská unie už poptávala u Izraele, zda by byl schopen pomoci zmírnit výpadek ruského plynu dodávkami LNG.
„Pokud by se zvýšil i dovoz LNG z USA, mohlo by to závislost na ruském plynu snížit. Nakonec ceny LNG jsou už podobné těm, jako jsou už nyní v Evropě u plynu přepravovaného v plynovodu,“ vypočítává.
Ani to však nestačí. Amit Mor soudí, že Evropa by měla přehodnotit uzavírání jaderných elektráren. Dokonce aspoň jednu novou postavit. „Transformace do jiné éry energií musí proběhnout hladce a zajištěna jinými zdroji – uhlím, plynem, jádrem. Politici musejí jednat opatrně, aby se takovýmto energetickým krizím předešlo,“ uzavírá.
Autor: Dagmar Langová