Jaderná otočka Němců. Atomové elektrárny začínají brát jako záchranu
Časy se mění a pohled na jádro s tím. Přinejmenším mezi těmi, kdo jsou mladší a ekologicky orientovaní, ale i mezi částí německých Zelených. Zatímco v předchozích letech byla jaderná energie považovaná za takřka největší ekologické zlo, nyní ji mladší ročníky postupně začínají vnímat jako most na cestě od neobnovitelných zdrojů k obnovitelným.
Tímto mostem měl v Německu původně být zemní plyn, který až do ruské invaze na Ukrajinu letos v únoru Německo většinově dováželo právě z Ruska. Válka ovšem v posledních měsících způsobila rychlé přehodnocování energetické politiky i posun nálad ve společnosti.
Mladší generace pak vzhledem k současné nestabilní situaci na energetickém trhu, nepředvídatelnosti Ruska i s ohledem na postupující klimatické problémy začíná v jaderné energetice vidět její přínosy: právě jádro má na cestě k obnovitelným zdrojům nahradit plyn.
Jak vyplývá ze závěrů mezinárodní studie Mladá Evropa 2022, podporují provoz jaderných elektráren přinejmenším do doby, než se spolehlivě překlene přechod k obnovitelným zdrojům, dvě pětiny Němců ve věku od 16 do 26 let.
„Po ruské invazi na Ukrajinu jsem se o jadernou energetiku začal zajímat ještě intenzivněji,“ říká 29letý Florian Krist, který se na univerzitě v Bochumi zabývá výzkumem jaderného zabezpečení. Je to téma, kterému se věnuje roky a jako mluvčí odborného technického spolku vysvětluje přínosy jaderné energie i směrem k veřejnosti. „Už to není tak ožehavé téma jako před lety,“ myslí si.
Podobně to vidí také vyučující na univerzitách. „Všímám si, že mladí lidé mění postoj a jsou otevřenější k prodloužení fungování jaderných elektráren, což úzce souvisí i se současnou energetickou krizí,“ říká politolog z univerzity v Heidelberku Maximilian Jungmann. Pro mladší ročníky je podle něj jádro vhodnou cestou k dekarbonizaci ekonomiky a zároveň ve srovnání například se spalováním uhlí tou ekologicky přijatelnější možností.
Podobně během klimatických a ekologických protestů nebývá v poslední době jaderná energetika příliš výrazným tématem; vzhledem k současné situaci se jaderná energetika jednoduše nevejde na přední příčky priorit. To, co bylo pro předchozí generaci Zelených téma číslo jedna, odkládají dnešní ekologičtí aktivisté alespoň prozatím stranou.
Zavřít, nebo ne?
Havárie v ukrajinském Černobylu a japonské Fukušimě, podobně jako nedávný útok ruské armády na jadernou elektrárnu v Záporoží na Ukrajině, v řadě lidí vyvolává nejistotu nebo přímo strach. Fukušima, kterou v roce 2011 smetla silná přívalová vlna vyvolaná mimořádně silným zemětřesením, pak silně otřásla také politikou v Německu. Tehdejší vláda vedená Angelou Merkelovou s ohledem na bezpečnost a ekologické následky rozhodla, že během následujících let všechny jaderné reaktory na území Německa odstaví. Poslední tři z nich se mají zavřít do konce letošního roku.
Nyní, po více než deseti letech, nastává nová situace. Německá vláda ohledně zavírání jaderných elektráren postupuje podle plánu, na druhé straně studenti sice zatím nepříliš nahlas, ale přece jen požadují, aby se používaly dál. V současné době totiž vidí jiné, naléhavější problémy: změny klimatu, extrémní teploty a rozsáhlé požáry, stejně jako nejistou situaci na energetickém trhu, skokově rostoucí ceny energií a agresivitu a nepředvídatelnost Ruska, z něhož Německo dováží značnou část nerostných surovin.
Odvolávají se také na mezinárodní klimatický panel IPCC, který jaderné elektrárny považuje coby zdroj energie za relativně nízký zdroj uhlíkových emisí. Také Evropská unie je nakonec zařadila na seznam ekologických zdrojů. Právě „čistotu“ jaderné energie, stejně jako možnosti dalšího vědeckého bádání a technologického pokroku, zastánci jaderné energie bez ohledu na věk vyzdvihují.
Na druhé straně je tu ale stále řada nedořešených otázek, mezi nimiž se ty nejožehavější stabilně týkají použitého radioaktivního paliva: Co s ním?
Autor: Jana Šafaříková