Kdo vydělá na vládním zastropování: dodavatelé energií a domácnosti s vysokou spotřebou
Vládou stanovený cenový strop energií pomáhá zejména tomu, kdo elektrické energie či plynu spotřebuje více. Mohlo by se tak zdát, že vládní pomoc cílí především na movitější domácnosti, které si přes zimu vyhřívají bazén nebo saunu. Politici navíc nestanovili limit spotřeby, po jehož přečerpání by lidé platili tržní ceny.
Podle ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora tkví nevýhoda plošných opatření právě v tom, že nerozlišuje příjmovou situaci domácností. „Vysoká spotřeba vždy neznamená bohatého podnikatele s bazénem. Naopak je to i třeba důchodkyně, která bydlí v nezatepleném domě, jejž vytápí elektřinou. Také má vysokou spotřebu, ale její situace je naprosto odlišná od člověka, který si bude v zimě vytápět bazén,“ řekl serveru Lidovky.cz Gavor.
Od listopadu zaplatí domácnosti, živnostníci nebo veřejný sektor maximálně šest korun za kilowatthodinu silové elektřiny a tři koruny za kilowatthodinu plynu. Včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za jednu kilowatthodinu.
Energetický expert a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr se ale domnívá, že lidé, kteří si budou díky zastropovaným cenám energií levněji vyhřívat sauny, jsou jen malou skupinou. „Vzhledem k tomu, že opatření nepřišlo pět minut po dvanácté, ale patnáct minut po dvanácté, si už neumím představit, že by někdo řešil, aby z toho například vyjmul nabíjení elektromobilů. Když se to dělá na poslední chvíli, tak to musí být plošné,“ sdělil serveru Lidovky.cz Šnobr.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by dopad na státní rozpočet měl činit maximálně 130 miliard korun. Cenový strop energií je podle oslovených odborníků relativně dobře zvoleným kompromisem. Experti se ale shodují, že vládou stanovený strop do jisté míry nahrává dodavatelům energií.
Vládní zastropování cen, které – projde-li Parlamentem ČR – se má v zálohách placených domácnostmi projevit od listopadu, v podstatě srovná rozdíly mezi dodavateli energií. Ceníky všech budou prakticky stejné. „Hlavní riziko vidím v tom, že po zastropování cen prodejci energií přestanou ze strany svých klientů pociťovat tlak na co nejnižší prodejní cenu – protože tuto cenu bude hradit stát. Ti tak, i s pomocí různých záminek, mohou zvýšit své prodejní ceny nad úroveň, kterou by jinak byli nuceni nabízet v případě zachování dosavadního tržního tlaku,“ vypíchl pro Lidovky.cz Michal Skořepa, ekonom České spořitelny. Chce-li se vláda vyhnout situaci, kdy dodavatelé energií takto začnou zhusta vysávat erární pokladnu, měla by si dle Skořepy „velmi ostře hlídat obchodnické marže“.
Chybí limity spotřeby
Zdražení pro domácnosti však nastane tak jako tak, navzdory státní pomoci. U elektřiny znamená zastropovaná cena zdražení až o více než třetinu oproti ceníku společnosti ČEZ na dobu neurčitou. U plynu může jít i o dvojnásobek v porovnání s fakturou od Innogy za poslední rok.
Odborníci, které Lidovky.cz oslovily, označují stanovený národní strop cen energií za přijatelný kompromis. Negativně však hodnotí absenci alespoň nějakého limitu pro výši spotřeby. „Skutečnost, že ve vládním řešení boje proti drahým energiím chybí jakýkoliv mechanismus, který by odměňoval úspory energií, zvyšuje riziko, že energií nebude pro všechny dostatek,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Vhodnou dobu pro zavedení limitu na spotřebu ale Česko propáslo, míní Gavor. „Limit by byl dobrý, ale jen za předpokladu, že by se na takovém mechanismu pracovalo s předstihem. Protože čím složitější kompenzační mechanismus děláte, tím menší je šance, že se dostane do praxe včas,“ řekl.
Ekonom Skořepa by hledání nástroje na vymáhání úspor nevzdával. „Je ale otázka, zda by vláda dokázala populaci o nutnosti tak ostrých energetických úspor v běžném životě přesvědčit,“ řekl. Jiné názory říkají, že drahota sama o sobě přiměje domácnosti šetřit.
Dle vyjádření expertů jsou vítězem národního cenového stropu energií ty domácnosti, jež si v poslední době zafixovaly cenu na vysokých hodnotách. A stejně tak ty, kterým touto dobou měla fixace končit a hrozilo jim, že budou platit násobky původních hodnot.
Neznamená to však, že se domácnosti už nemusejí svými účty za energie zabývat. Strop jen mírní blížící se další zdražení. „Lidé si mylně myslí, že zastropování přinese dramaticky nižší ceny. Zastropování pomůže mnoha lidem, nikoli však všem. Sociální pomoc některým rodinám bude nadále potřeba,“ uvedl pro Lidovky.cz plynárenský expert Vratislav Ludvík.
Konkurenční nevýhoda
Buď jak buď, určitou úlevu od energetické drahoty vládní cenový strop přinese. Pro příklad: kdo loni protopil plynem 33 tisíc korun, pro příští rok může počítat až s účtem za 82 tisíc. Ale bez vládního zásahu by to mohlo být i přes 130 tisíc korun. O něco mírnější růst přijde v případě faktur za proud, oproti stávajícímu nejběžnějšímu ceníku jde o zdražení o 20 až 30 procent.
Zastropování cen pro maloodběratele se týká i velké části malých a středních firem. Ty to kvitují. „Ale věčná otázka bude, zda zastropování nemohlo být níže, zvlášť s ohledem na ceny v okolních zemích. Když se u nás zastropovalo na vyšší úrovni než třeba na Slovensku, tak v případě exportu na podobné zahraniční trhy se české firmy dostávají, co se týče nákladů do konkurenční nevýhody,“ řekl Josef Jaroš, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků.