MACHÁČEK: Nejtupější energetická politika na světě

  • 1.2.2019
  • Editorial amerického deníku The Wall Street Journal se jmenuje „Nejtupější energetická politika na světě“, čímž mají autoři na mysli energetickou politiku Německa, jež poté, co se vzdalo jaderné energie, hodlá opustit energii vyráběnou z uhlí

    Hloupé energetické politiky jsou podle autorů v Evropě běžné. Vezměme si, jakou reakci vyvolal nápad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zavést ekologickou daň z pohonných hmot. Poté, co Berlín utratil bezpočet miliard eur za obnovitelné zdroje a zatížil domácnosti i byznys nejvyššími cenami energií v Evropě, nyní slibuje zlikvidovat nejspolehlivější zdroj energie, který Německu zůstal, tedy uhlí, jehož těžbu a pálení chce Německo ukončit v roce 2038. Z uhlí se přitom dnes vyrábí 40 procent německé elektrické energie.

    Energetická transformace v Německu těžce dotuje solární a větrnou energii. Investice do spalování zemního plynu nevycházejí ekonomicky výhodně, a když se po roce 2011 Německo rozhodlo opustit jadernou energii, nezbylo výrobcům nic jiného než se spolehnout na výrobu elektřiny z uhlí, které je nejšpinavějším zdrojem.

    Zákaz uhlí ale moc nezmůže. Podle mnichovského Ifo Institutu se energie z uhlí bude muset dovážet z Polska a České republiky a další dotace do zelené energie přijdou na desítky miliard eur.

    Podle článku „EU dochází pára, NATO bude důležitější“ Jakuba Grygiela v časopise The American Interestby Evropané neměli pochybovat o americkém závazku vůči NATO. Každá personální výměna v americké administrativě, každý tweet, každý rozhovor a každý drb je podrobován analýzám, ze kterých má vyplývat oslabení amerických bezpečnostních garancí a NATO. Taková každodenní agonie v evropských hlavních městech odporuje situaci ve světě. Americká přítomnost v Evropě posiluje, přichází sem více peněz i lidských zdrojů.

    Autor tvrdí, že Amerika je na základě původu, geopolitických cílů i designu evropskou mocností.

    Co se původu týče, Amerika je západní mocnost, jejíž domácí režim, kultura a tradice se zrodily v Evropě. Některé obchodní a bezpečnostní trendy stahují Ameriku k většímu zájmu o Latinskou Ameriku a pacifickou oblast, zdrojem americké síly je ale Evropa. Amerika je součástí západní civilizace, kterou v minulosti bránila s velkou silou a nasazením – a stálo ji to mnoho krve, životů a peněz. Na rozdíl od Obamovy administrativy si prý současná administrativa více uvědomuje potřebu chránit západní civilizaci.

    Co se geopolitických zájmů týče, americká bezpečnost se neláme na březích Kalifornie či New Jersey, ale spočívá v rovnováze sil v Eurasii. S brexitem, růstem německého vlivu a neshodami mezi Římem a Paříží roste potřeba, aby se Amerika víc podílela na dynamice vývoje kontinentu.

    NATO bylo paradoxně více ohroženo v době, kdy boj s terorismem a budování států (Irák) byly hlavním cílem americké zahraniční politiky. Nyní je na obzoru nová rivalita mocností a NATO už není diplomatický luxus, ale geopolitická nutnost.

    A nakonec design. NATO je hlavní linka mezi Amerikou a Evropou. Je to hlavní institucionální nástroj, který drží americký zájem na stabilní Evropě. S tím, jak se snižuje kapacita EU být pořádkumilovnou silou Evropy, důležitost NATO poroste. NATO je jediný nástroj, který má Amerika k dispozici, aby udržela Evropu bezpečnou a stabilní.

    Evropští spojenci, zvláště pak někteří, by měli přestat předstírat, že mohou vytvořit jakousi alternativu k NATO.

    Zdroj: https://www.lidovky.cz/monitor-jana-machacka/machacek-nejtupejsi-energeticka-politika-na-svete.A190201_134006_monitor-jana-machacka_blv#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail