Naplněnost evropských zásobníků plynu ve středu klesla pod 50 procent. Jde o rekord, většinou se zásoby dostanou pod tuto hodnotu v polovině února. Informuje o tom agentura Bloomberg ale i ruský státní energetický kolos Gazprom, který k celé situaci přispívá nemalým dílem.
Data průmyslové asociace Gas Infrastructure Europe ukazují, že evropské zásoby plynu klesly ke 12. lednu na 49,3 procent. Minulý rok byly touto dobou na úrovni 63,5 procent a pod půlku se dostaly až 3. února.
„Za RWE Gas Storage CZ mohu potvrdit, že naplněnost našich šesti zásobníků zemního plynu klesla v minulých dnech pod 50 procent jejich celkové kapacity,“ komentuje situaci tisková mluvčí největšího provozovatele zásobníků plynu v České republice Simona Hladíková.
„Stav zásob aktuálně odpovídá situaci, kdy od začátku těžební sezony stoprocentně plníme všechny požadavky našich zákazníků – obchodníků se zemním plynem,“ uvádí Hladíková.
Podle Javiera Blase, energetického komentátora agentury Bloomberg, nicméně nehrozí, že by se zásobníky do konce zimy zcela¨vyprázdnily a Evropané by kvůli tomu neměli čím topit. Plynovou krizi totiž Evropě usnadňuje relativně mírné počasí.
Ještě před měsícem zaznívaly obavy, že padesátiprocentní úroveň bude překročena na Nový rok. Jenže teplý, téměř až jarní Silvestr pomohl tomuto scénáři předejít. Zároveň se nepředpokládá, že do Evropy v příštích dnech a týdnech ještě dorazí tuhé mrazíky.
Blas píše, že 28. leden obvykle představuje zlomový bod evropské zimy, po němž se začíná mírně oteplovat. „Každý den bez chladného počasí po tomto datu je o den blíž jaru a také o den blíž úlevě na trhu s plynem,“ předpovídá komentátor.
Na nízkou naplněnost evropských zásobníků pravidelně upozorňuje ruská státní společnost Gazprom, která Evropě dodává zemní plyn. „Podle Gas Infrastructure Europe, více než polovina plynu dodaná do evropských podzemních zásobníků minulý rok, již byla spotřebována,“ uvedl Gazprom ve středu na Twitteru.
Nutno poznamenat, že naplněnost podzemních zásobníků se minulý rok nikdy nedostala nad 80 procent, nejvýše byla na přelomu října a listopadu, na zhruba 77 procentech.
„Zásoby plynu v evropských podzemních zásobnících jsou v současnosti nejnižší za sezónu, od doby, kdy se tento údaj začal měřit,“ míní dále Gazprom.
Přitom právě ruský energetický kolos je do celé situace zapleten. Jeho plynovod Jamal už 23 dní nepřepravuje do Německa plyn. Gazprom sice plní smluvní závazky, které má s evropskými zákazníky, jenže na rozdíl od předešlých roků nenabízí, nad rámec svých dlouhodobých smluv, plyn na spotovém trhu.
Podle mnohých kritiků tím Kreml schválně přikládá pod kotlík evropské plynové krize kvůli geopolitickým sporům ohledně budoucnosti Ukrajiny.
Cena evropského plynu se nyní pohybuje okolo 90 eur (2 204 korun) za megawatthodinu. Z historického hlediska jde o nadprůměrné číslo, nicméně vzhledem k tomu, že v prosinci stála megawatthodina 188 eur (4 605 korun), jde vlastně o úlevu.
Cena začala klesat až po Štědrém dnu, respektive po příjezdu amerických tankerů plných zkapalněného plynu.
Podle deníku Financial Times narostly ceny plynu v roce 2021 o 800 procent. Ještě vloni touto dobou se dodávky zemního plynu prodávaly za 18 eur (441 korun) za megawatthodinu.
Autor: sam