Panika s plynem dál zdraží elektřinu. Někteří dodavatelé upravují ceníky i po dvou týdnech, červenec lámal rekordy
Ceny elektřiny a plynu mohou dál růst. Zdražení velkých dodavatelů z posledních týdnů zatím reagovalo jen na vývoj v první polovině roku. Červenec ale přinesl nové rekordy na burze, a tím pádem novou hrozbu pro domácnosti, které mají už nyní z účtu za energie těžkou hlavu. Ukazují to nejnovější ceníky na trhu. Analytik Jan Schindler ze srovnávače TZB-info.cz popisuje, že někteří dodavatelé je upravují i po dvou týdnech.
Nejdražší nabídky se dostaly přes sedm korun za kilowatthodinu u plynu a k 14,50 koruny u elektřiny – ještě bez distribučních poplatků. Před rokem byly přitom ceny zhruba šestinové.
Trhy panikaří kvůli hrozbě nedostatku plynu, a tím v důsledku i elektřiny. Rusko vydírá Evropu přes plyn a na cenách energií to pociťuje prakticky celý svět. „Obchodníci se obávají toho nejhoršího scénáře. Tedy že se dodávky plynovodem Nord Stream, který prochází údržbou, už neobnoví,“ říká Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Podle něj jde ale o málo pravděpodobný scénář. Rusko by přišlo o příjmy do rozpočtu a zároveň by ztratilo možnost dál tlačit na Západ hrozbami zastavení dodávek, kdyby je opravdu zastavilo.
Pro Čechy je to ale jen částečné uklidnění. V posledních dnech jsou ceny na burze tak vysoké, že postupně roste tlak na další úpravy ceníků.
Terminál cenám nepomůže
Třeba největší dodavatel ČEZ silovou elektřinu zákazníkům pořád prodává za 3,80 za kilowatthodinu, u dvouleté fixace za 7,50. V posledních týdnech ale nakupuje elektřinu na příští rok nad deseti korunami, na zimu i přes třináct. K tomu všemu je třeba připočítat náklady obchodníka, nějaký zisk, poplatky za distribuci a výsledná cena je ještě závratnější, než co bylo dosud k vidění.
Zatím dle odborníků příliš nepomůže ani v úterý oznámené zajištění kapacity na dodávky plynu z nizozemského terminálu na zkapalněný zemní plyn. To sice výrazně snižuje závislost na Rusku, tvorba cen je ale provázaná se zbytkem Evropy. „Je to důležité pro bezpečnost dodávek do Česka, ale z pohledu cen to nemá velký význam,“ říká Gavor.
Ministerstvo průmyslu a obchodu společně se společností ČEZ zajistily pronájem kapacity v budovaném plovoucím LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. ČEZ dojednal i přepravní kapacitu, jež umožní dostat plyn do Česka. Nyní už zbývá pouze sehnat plyn, který by se mohl v terminálu, jenž začne fungovat v září, zpracovávat. Kapacity ale byly nutným předpokladem, bez nich by zkapalněný plyn nešlo vůbec odebírat.
| Vývoj průměrných cen | ||
| Dodávka v roce | Elektřina | Plyn |
| 2016 | 30,77 | 20,56 |
| 2017 | 27,04 | 15,73 |
| 2018 | 32,92 | 17,36 |
| 2019 | 45,34 | 21,06 |
| 2020 | 50,48 | 19,11 |
| 2021 | 43,96 | 14,13 |
| 2022 | 91,29 | 34,53 |
| 2023 (dosavadní průměr do 18.7.) | 200,38 | 82,82 |
| průměr za poslední týden | 351,52 | 147,22 |
„Česku jsme zajistili možnost zpracovat v tomto terminálu každý rok plyn o objemu tří miliard metrů krychlových. To je přibližně třetina celkového objemu plynu, který jsme dováželi z Ruska,“ říká ministr průmyslu Jozef Síkela. Teoreticky by tak závislost na Rusku mohla o třetinu klesnout. Ještě více pak, pokud se podaří uskutečnit avizované úspory. Letos je zatím spotřeba podle dat společnosti Amper Meteo zhruba o 12 procent nižší, než byla loni, a to po očištění o vývoj počasí. Důvodem jsou úsporná opatření i vysoké ceny, kvůli kterým řada domácností i firem neměla jinou možnost než spotřebu omezit.
Zpráva o dohodnutém terminálu by měla alespoň částečně uklidnit trhy. Plyn v zásobnících by měl vystačit do ledna, domluvené kapacity v Nizozemsku by měly znamenat, že se v nejhorším Česko bez ruského plynu obejde až do března. Zima by tak měla být zajištěna.
ADVERTISING
„Jde o významný krok na cestě návratu k bezpečným dodávkám energií za dostupné ceny pro české občany a české firmy. Cíleně pokračujeme v naší strategii zbavit se energetické závislosti na Rusku – od jaderného paliva přes dodavatelské firmy až po plyn,“ dodal šéf ČEZ Daniel Beneš.
Dohoda by měla zmírnit obavy z nedostatku plynu a tím snížit paniku na trzích. Efekt ale nebude zdaleka takový. Trh s energiemi je provázaný a ceny se prakticky totožně vyvíjejí i v okolních, ale i vzdálenějších zemích. Vývoj v Německu nebo i Maďarsku může mít nakonec větší vliv než zajištění bezpečnosti dodávek plynu v Česku.
Zákazníci mají nyní na trhu výrazně horší postavení. Mnozí dodavatelé nikoho nového vůbec nevezmou, další – včetně ČEZ – sice ano, ale za vyšší ceny. Někteří dodavatelé nové vezmou, ale na druhou stranu dokážou ceny při aktuálním dramatickém vývoji zvednout o 60 procent i během dvou týdnů.
Výhodu mají nyní ti, kdo mají fixované ceny, a ti, jejichž dodavatel má například na tento rok už nakoupeno a zdražovat nutně nemusí. „Cenový šok tyto zákazníky zřejmě čeká se zveřejněním nových ceníků na rok 2023,“ předpokládá Jan Schindler.
„Před rokem nebylo výjimkou najít ceník dva roky starý. Dnes je situace jiná, vydávaní nových ceníků se zkrátilo na dobu od 3 do 5 měsíců,“ dodává s tím, že už jen málo firem ceníky vůbec aktualizuje. Většina o nové zákazníky ani nestojí.
Obchodníci také zdražují více, než by vyloženě museli, a pravděpodobně si vytváří větší polštář na další vývoj. Roli může hrát i to, že extrémně vysoké ceny na burze si vyžadují i skládání velkých objemů hotovosti jako záruk. Kdyby se hypoteticky situace s energiemi urovnala a ceny na burze klesly na dřívější úroveň, pro řadu dodavatelů by to znamenalo výrazný ekonomický problém. Jakýkoliv nový konkurent, který by vstoupil na trh, by nakupoval levněji a byl by pro zákazníky mnohem atraktivnější. Složená hotovost má tak zajistit, že k odběru elektřiny za dohodnutou cenu dojde nebo bude prodávající alespoň inkasovat kauci.