Přichází zásadní reforma emisních povolenek, zdraží pohonné hmoty i uhlí

  • 9.1.2023
  • Navzdory všem překážkám se Evropská unie drží cíle stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. Dalším krokem je zásadní reforma emisních povolenek, na níž se předběžně dohodli vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu těsně před Vánocemi. Obchodování s emisemi (ETS) se od roku 2027 bude týkat také budov a silniční dopravy. 

    Rozšíření na silniční dopravu v praxi bude znamenat, že si motoristé v každém litru benzinu a nafty připlatí za povolenku. Sice ji nebudou kupovat, ale distributoři paliv její hodnotu velmi pravděpodobně promítnou do konečných cen pro spotřebitele. Systém zvaný ETS 2 bude fungovat odděleně od toho současného. Základní hodnota, okolo níž by se cena nových povolenek mohla pohybovat, je 45 eur (asi 1 080 Kč) za tunu oxidu uhličitého. Pokud cena na delší dobu překročí tuto částku, uvolní se do oběhu více povolenek s cílem opět ji snížit. 

    Nejvíce zdraží topení uhlím

    Pokud by nová povolenka skutečně stála 45 eur, za litr benzinu by si lidé připlatili asi 2,50 koruny a za diesel 2,70 koruny. Vyplývá to z výpočtů, které MF DNES poskytla organizace Fakta o klimatu. 

    „V Německu, kde už obdobný systém jako ETS 2 mají od loňského roku zavedený, se odhaduje, že se do ceny benzinu a nafty promítl osmi centy (zhruba dvě koruny) na litr,“ říká Kateřina Davidová, analytička Institutu pro evropskou politiku Europeum. 

    Jak by mohl nový systém EU ETS 2 zvýšit ceny paliv
    PalivoBenzínNaftaZemní plynUhlí
    Pokud bude povolenka stát 45 eur2,5 Kč/l2,7 Kč/l0,2 Kč/kWh3 Kč/kg

    Dopady nového systému na domácnosti má podle Davidové kompenzovat nový Sociální klimatický fond, v němž bude 86,7 miliardy eur (více než dva biliony korun). Členské státy z něj budou moci peníze čerpat ještě před spuštěním systému ETS 2. „Více než třetina těchto peněz bude moct jít na přímou podporu domácnostem. Zbytek půjde na investice do rozvoje čistých technologií, jako jsou obnovitelné zdroje, tepelná čerpadla, elektrifikovaná doprava a podobně,“ vypočítává Davidová. 

    Podle ministerstva životního prostředí bude mít Česko ve fondu 50 miliard korun a dalších 50 miliard utrží z výnosů z aukcí ETS 2. Stát nicméně zatím neví, jak se budou peníze přerozdělovat.

    Co se týče rozšíření systému na budovy, v dodávkách elektřiny a vytápění už emisní povolenky započítané jsou – platí je elektrárny a teplárny. Avšak některých domácností se to netýká, protože se od dálkového centrálního tepla odpojily a využívají vlastní zdroje.

    „ETS 2 by zahrnovalo například lokální vytápění kotlem na pevná paliva nebo plynovým kotlem, použití plynu při vaření či ohřevu vody. Nákup samotných povolenek přitom čeká dodavatele paliv, nikoliv domácnosti,“ uvádí analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová. 

    Při ceně 45 eur za povolenku by si například bytové domy se společným plynovým kotlem připlatily 0,2 koruny za kilowatthodinu zemního plynu. Ve čtrnáctibytovém domě s plynovým kotlem a roční spotřebou 125 megawatthodin by si průměrná domácnost připlatila za rok zhruba 1 800 korun.

    Nejvýrazněji zavedení systému však pocítí lidé topící uhlím. Za emisní povolenku na jeden kilogram černého uhlí by si totiž člověk připlatil zhruba tři koruny, přičemž loni se cena kilogramu pohybovala okolo osmi korun. „U uhlí je zátěž povolenkami relativně nejvyšší, protože je to levné palivo, které je zatím minimálně zatíženo spotřebními či ekologickými daněmi,“ vysvětluje analytik Jan Krčál z organizace Fakta o klimatu.

    Ačkoli reforma emisních povolenek budí v Česku spíše negativní reakce, rozšíření systému na budovy je vnímáno vcelku pozitivně. „Teplárenství dlouho bylo a je poškozováno tím, že muselo platit povolenky, ale maloodběratelé paliv nikoliv. Je to tedy dobrá zpráva pro férovou soutěž různých zdrojů tepla,“ míní ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer. 

    Maso zatím bez povolenek

    „Nový systém obchodování s emisemi se zřizuje proto, že celkové emise sektoru dopravy a budov se nedařilo v minulosti úplně dobře snižovat, ačkoli samotný systém ETS 1 byl relativně úspěšný,“ uvádí analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda.

    Patrné je to z dat Evropské agentury pro životní prostředí. V sektorech, které pokrývá systém ETS 1, poklesly emise v letech 2013 až 2019 o zhruba 17 procent, v oblasti silniční dopravy naopak o osm procent stouply. Sektor budov sice vykazuje klesající trend, ale ten je podle Svobody potřeba urychlit. Nový systém emisních povolenek se má spustit v roce 2027, nicméně pokud v té době budou energie podobně drahé jako nyní, odloží se spuštění na rok 2028.

    Na zemědělství systém povolenek zatím nedopadne. Podle experta společnosti PwC na energetiku a udržitelnost Jana Pejtera však lze očekávat, že i na ně nakonec dojde. „Zemědělství bude mít v budoucnu zřejmě zpoplatněná paliva v zemědělských strojích, možné je i zpoplatnění chovu skotu, který produkuje velké množství metanu, což je taky skleníkový plyn. Výroba masa je drahá a zatěžuje životní prostředí, takže je tu otázka, jestli emisní povolenky vztáhnout i na ni,“ míní odborník. 

    Kromě rozšíření systému obchodování s emisemi představitelé Unie v prosinci předběžně odsouhlasili i další změny. Zvýší se tempo odebírání emisních povolenek z oběhu a ze systému mají postupně zmizet všechny povolenky vydávané bezplatně. V roce 2034 už v Unii nemá být ani jedna povolenka zdarma. Bezplatné povolenky dosud hrály významnou roli pro energeticky náročné provozy. Pomáhaly jim vyrovnat se s tím, že jejich neevropská konkurence žádné „klimatické odpustky“ nakupovat nemusí, a tudíž může své produkty nabízet za nižší cenu. 

    Nově bude konkurenceschopnost evropských firem zachraňovat jiný princip – uhlíkové clo označované zkratkou CBAM. Budou ho platit zahraniční podniky za dovoz „špinavých“ výrobků do EU. Jestli změna pravidel hry evropskému průmyslu pomůže, se teprve uvidí. S odhady jsou opatrné i samotné firmy.

    „CBAM v zásadě podporujeme, ale nemůžeme komentovat konkrétní dopady nového rámce na naše podnikání, dokud nebude dokončena konkrétní prováděcí legislativa,“ uvádí mluvčí ocelárny Liberty Ostrava Andrej Čírtek. Podnik momentálně pracuje na dekarbonizaci energeticky náročné výroby oceli. Nedávno investoval do dvou hybridních obloukových pecí, které by měly firmě pomoct snížit emise oxidu uhličitého do roku 2027 o více než 80 procent.

    Pokud cena roste rychleji, než se můžeme zbavovat fosilních zdrojů, vede zpoplatnění emisí jen ke zdražení energií, a tím naprosto všeho zboží i služeb.

    Michal MacenauerEGÚ Brno

    Problémem uhlíkového cla je, že se zatím neví, jak by mohlo v praxi fungovat. „Není dosud úplně jasné, jakým způsobem se bude počítat, kolik uhlíku bylo emitováno při výrobě například tuny oceli, kterou budeme dovážet odněkud z Asie,“ uvádí Pejter z PwC. „Musela by se sjednotit celosvětová metodika výpočtu uhlíkové náročnosti na produkty podléhající uhlíkovému clu dovážené do EU, což by zřejmě musela certifikovat speciální mezinárodní společnost,“ dodává. 

    Aktuálně se cena emisní povolenky pohybuje okolo 80 eur za tunu oxidu uhličitého nebo jeho ekvivalentu. Podle Svobody z Asociace pro mezinárodní otázky jde o nový standard, se kterým je třeba do budoucna počítat. „Myslím si, že níž než pod 50 eur půjde cena už jen těžko. Aktéři na trhu s povolenkami velmi dobře vidí, že EU si jde za cílem klimatické neutrality. I proto je 80 eur novým normálem a myslím si, že do budoucna to určitě půjde ještě výš,“ dodává Svoboda. 

    Výnosy jen na klimatická opatření

    Reforma emisních povolenek je nedílnou součástí Green Dealu a balíčku Fit for 55. Cena, kterou si lidé i firmy kvůli tomu připlatí za benzin a další paliva, je podle většiny oslovených analytiků malá s ohledem na to, co má Zelená dohoda přinést – tedy klimatickou neutralitu do roku 2050.

    Kritické hlasy varují, že snaha co nejrychleji snižovat emise naráží na fyzikální možnosti. „Větším problémem je odtržení rychlosti růstu ceny povolenky od rychlosti možné dekarbonizace – společnost se může dekarbonizovat jen určitým tempem, jinak se projeví fatální ekonomické ztráty z neefektivní alokace kapitálu. Stručně řečeno: pokud cena roste rychleji, než se můžeme zbavovat fosilních zdrojů, vede zpoplatnění emisí jen ke zdražení energií, a tím naprosto všeho zboží i služeb,“ říká Michal Macenauer z EGÚ Brno. 

    Výnosy z emisních povolenek mají směřovat do nových technologií, budování obnovitelných zdrojů energií či zateplování domů. Avšak ne vždy se to v minulosti dařilo, jak ukazuje případ Česka. 

    „Původní směrnice o ETS říká, že alespoň 50 procent všech příjmů ze systému obchodování s emisními povolenkami má jít na klimatická opatření. Problém je, že Evropská komise zpětně nemonitoruje, kam přesně peníze jdou,“ říká Jan Svoboda z Asociace pro mezinárodní otázky s tím, že státy tak mohou výnosy z emisních povolenek investovat do čehokoli, pokud to uvedou jako „zelenou investici“.

    Evropská unie rozhodla, že libovolné využití financí z emisních povolenek částečně skončí. V budoucnu by výnosy měly jít výhradně na klimatická opatření. 

    Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/emisni-povolenky-evropska-unie-doprava-nafta-benzin-energie.A230106_152224_ekonomika_maz?utm_source=Maileon&utm_medium=email&utm_campaign=ranni-65567+20230110-055957&utm_content=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fekonomika%2Fdomaci%2Femisni-povolenky-evropska-unie-doprava-nafta-benzin-energie.A230106_152224_ekonomika_maz&zdroj=mail