Ruský plyn je pryč. Evropa zbytečně promeškala třináct let
Vypadá to, že momentálně Evropská unie vyhrála s Ruskem zápas o dodávky jeho plynu. Bylo to ale jen první kolo, a když bude válka na Ukrajině pokračovat, o dodávky energií z Ruska Evropa stejně přijde.
Nyní vidíme jen klid před bouří. Ruský plyn proudí do Evropy přes Ukrajinu, i když ruská armáda útočí na ukrajinské území. Ukrajinci kohoutky neutáhnou, protože vědí, že Evropa je na ruských energetických surovinách závislá, a tak dál udržují trubky, pracují v přečerpávacích stanicích a napájí čerpadla elektřinou. A Rusové dál plyn posílají, i když vyhrožovali, že ho už nepošlou, pokud Evropa nebude platit v rublech, což Evropané odmítli. Nakonec Evropané budou stejně platit v eurech či dolarech a ruská banka je promění za rubly.
Tahle selanka ale nebude trvat věčně. Zaprvé Rusové se možná pokusí do výměny peněz zapojit svou centrální banku, na kterou Evropa uvalila sankce, jež Moskvu doopravdy bolí. A pokud Evropané nezačnou vlastní sankce obcházet, vypne kohouty. Zadruhé pokud bude válka trvat dlouho a Evropané sníží svoji pomoc Ukrajině, což se bezpochyby stane, Ukrajinci ztratí motivaci dotovat přepravu ruského plynu do Evropy. Když navíc peníze za plyn používá Moskva na válku proti nim. Vyhodí plynovody a ropovody do povětří a možná se o něco podobného pokusí i v sousedním Bělorusku. Nikdo se jim nebude moci divit.
Z toho je jasné, že se na stálé dodávky plynu a ropy z Ruska nemůžeme spoléhat a musíme se energetické závislosti na Rusku rychle zbavit. Rychle znamená draze a bolestně. Nic jiného nám však nezbývá. Bohužel, promrhali jsme 13 let, kdy jsme to mohli udělat pomalu a levně. Už po plynové krizi v roce 2009 totiž bylo jasné, že dodávky ruského plynu a ropy mohou váznout, a vznikly plány, jak závislost na nich omezit. Podobné návrhy se objevily znovu v roce 2014 po ruském obsazení Krymu. Členské země Unie ale nechtěly s jejich zaváděním spěchat a zbytečně za ně utrácet peníze.