RWE chce od vlády za odchod od hnědého uhlí rychle odškodné. Dostane skoro 68 miliard korun
Frankfurt nad Mohanem Společnost RWE chce od vlády za odchod od výroby elektřiny z hnědého uhlí dostat odškodné co nejrychleji. Podle německých médií to v pátek uvedla mluvčí koncernu. Největší producent elektřiny v Německu má za postupné uzavírání svých hnědouhelných dolů a elektráren přislíbeno 2,6 miliardy eur (téměř 68 miliard Kč).
RWE pátečním vyjádřením podle médií reaguje na zprávu zveřejněnou na webu týdeníku Der Spiegel, podle níž chce již uzavřenou dohodu s vládou znovu otevřít. Smlouva se podle listu totiž nezdá konkurenčnímu provozovateli východoněmecké elektrárny Leag, která spadá pod Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského a která nechce k dohodě připojit svůj podpis.
Mluvčí RWE ale v pátek zdůraznila, že skupina si za transakcí stojí a chce, aby vstoupila v platnost po jejím podpisu, aniž by se čekalo na podpisy všech zúčastněných. Společnost Leag vydala vlastní prohlášení, ve kterém také potvrdila, že se smlouvou souhlasí a doufá, že ji co nejdříve schválí německý parlament. Podle agentury Reuters se očekává, že jeho dolní komora zákon o celkem 50 miliardách eur pomoci všem těžebním firmám, provozovatelům elektráren a dotčeným regionům odsouhlasí příští měsíc.
RWE loni zhruba zdvojnásobila upravený čistý zisk na 1,2 miliardy eur z 591 milionů eur o rok dříve. Pro letošní rok počítá s dalším růstem zisku.
Německo se rozhodnutím z poloviny letošního ledna stane první zemí, která se zbaví energie z jádra i z uhlí. Výrobu elektřiny z jádra opustí do roku 2022, z hnědého uhlí do roku 2038. První elektrárna, shodou okolností spravovaná právě RWE, bude odstavena ještě letos. Země je největším producentem hnědého uhlí na světě a uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku kdysi tvořily páteř německého těžkého průmyslu.
ČTK