Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu skončí. Problémy to přinese EU i Gazpromu
Už na konci letošního roku vyprší dohoda o tranzitu ruského zemního plynu přes ukrajinské území. Před pár dny ukrajinský premiér Denis Šmyhal zopakoval, že ukrajinská strana nemá v plánu tuto dohodu prodloužit. Evropská unie se proto musí už brzy připravit na novou realitu s ještě menšími dodávkami ruského plynu.
Pokud unijní státy o tranzit přes ukrajinské území opravdu přijdou, je podle portálu The Moscow Times ve hře řada scénářů. Jako nejvíce realistický se zatím jeví mnohem intenzivnější boj Evropy s Asií o dodávky zkapalněného zemního plynu. Neexistence potřebné dohody o tranzitu plynu mezi ukrajinskou a ruskou stranou však uvede do ještě větších potíží i ruskou státní energetickou skupinu Gazprom.
Rusko využívá ukrajinskou tranzitní linku k zajištění zhruba poloviny exportu svého zemního plynu skrze plynovody na území Evropské unie. Přes Ukrajinu však míří zemní plyn třeba i do Turecka a z pohledu celkových hodnot pomáhá Ukrajina Rusku realizovat asi 10 procent celkových vývozů plynu.
Komplikace i pro Podněstří
Plynovod začíná na ruském plynovém poli Urengoy a poté vstupuje na Ukrajinu přes měřicí stanici Sudža v Kurské oblasti. Dále míří na Slovensko a poté se rozvětvuje do Rakouska a Maďarska. Tento plyn je však důležitý i pro Podněstří, proruskou separatistickou oblast Moldavska, která v roce 2023 v celkovém objemu dovezla asi 2 miliardy metrů krychlových ruského plynu.
Podle současné dohody mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftogazem má Rusko přes ukrajinské území každý rok transportovat zhruba 40 miliard metrů krychlových plynu. Už od počátku ruské agrese se ale ukrajinský plynovod potýká s problémy a dlouhodobě nefunguje ze sta procent. Podle oficiálních údajů dodalo Rusko ukrajinským tranzitním plynovodem v roce 2023 pouze 14,6 miliard metrů krychlových plynu.
Rusko má možnost dovážet svůj plyn na území Evropy ještě plynovodem, který vede přes Turecko. Další dva plynovody, a to konkrétně Jamal a Nord Stream, již několik měsíců nefungují a Rusko tak s nimi nemůže počítat.
Alternativní dodávky musí řešit Maďarsko, Slovensko a Rakousko
Mezi země, které jsou na ruském plynu stále velmi závislé, se řadí hlavně Rakousko, Maďarsko a Slovensko. Podíl ruského plynu na celkové spotřebě se za posledních několik měsíců sice snížil, stále však překračuje hranici 50 procent. I těmto státům se ale postupně daří závislost na ruském plynu redukovat stejně jako v případě celé Evropské unie. Ještě v roce 2021 EU dovážela z Ruska celkem 45 procent plynu, který se na tomto území spotřeboval. Loni se ale tento podíl snížil už na 15 procent.
Právě Maďarsku, Rakousku a Slovensku však neexistence ukrajinské dohody s Ruskem o transportu plynu může přinést výrazné komplikace. Všechny tyto ekonomiky totiž nemají přístup k moři, k tomu se váže i absence možného využití přístavů pro dovoz zkapalněného zemního plynu z jiných států. Všechny země navíc k Rusku táhnou dlouhodobé smlouvy, které jsou v platnosti ještě mnoho dalších let.
Maďarsko je na dovozu ruského plynu závislé asi z 80 procent. S přerušením dodávek se však může tato země vyrovnat lépe než její sousedé. Maďarsko totiž může i po uzavření ukrajinského tranzitu přijímat ruské dodávky plynu přes Turecko. Během letošního dubna dokonce podepsala Budapešť potřebnou dohodu s Tureckem, díky které se příliv plynových dodávek do Maďarska zvýší.
Rakousko a Slovensko na tom jsou mnohem hůře. Podle odhadů portálu The Moscow Times Rakousko mezi letošním lednem a červencem dovezlo asi 88 procent plynu z Ruska, zatímco v roce 2023 to bylo 60 procent. Velkou závislost na ruském plynu vykazuje i Slovensko, které nechalo z Ruska v roce 2023 dovézt celkem 69 procent plynu.
„Pro Evropu bude nejjednodušší, když bude ztráty ruského plynu kompenzovat dovozem LNG z USA od dalších producentů,“ domnívá se analytik Christoph Halser. Ve prospěch Evropy podle něj hrají i poměrně vysoké momentální zásoby plynu. Naplněnost zásobníků totiž dosahuje na úroveň 93 procent. Třeba Rakousko má nyní tolik plynu, že bez všech dovozů může fungovat i jeden rok.
Zvýší se ceny
Státy Evropské unie ale musí počítat s tím, že po zastavení ukrajinského tranzitu se platby za plyn zvýší. Walter Boltz jakožto bývalý šéf rakouského energetického úřadu odhadl, že během několika měsíců by se rakouské platby za plyn po ukončení rusko-ukrajinské dohody o tranzitu zvýšily až o 20 procent.
Zdá se, že plyn se podaří na příští měsíce zajistit i regionu Podněstří. Hovoří se o neformální dohodě, která povede k dodávkám ruského plynu do Podněstří přes Turecko, Bulharsko a Rumunsko. Absence ruského plynu by jinak mohla v tomto celku vyvolat poměrně zásadní krizi. Na rozdíl od zbytku Moldavska, které v roce 2023 přešlo od dodávek z Gazpromu k evropským dodavatelům, i když za vyšší cenu.
Ukrajinská strana nyní věří, že neprodlouží dohody o tranzitu plynu povede hned k několika pozitivním důsledkům. Rusko by díky tomu mělo přijít o další příjmy z exportu plynu pro financování probíhající války. Z přímého ekonomického hlediska však Ukrajina z přerušení tranzitu nic nezíská, její ztráty ale budou menší než ztráty Evropské unie. Ukrajina zároveň musí počítat s tím, že přijde o roční tranzitní poplatky od Ruska, která v roce 2023 činily přibližně 800 milionů dolarů.
Velmi negativní dopady však bude mít neprodloužení dohody na Gazprom. Jeho příjmy by kvůli tomu mohly klesnout o dalších 15 procent. Podle dosavadních vyjádření se ale zdá, že Rusko se ztrátu evropských trhů již přijalo. Místo toho se chce více zaměřovat na partnery v Asii a investovat do zkapalněného zemního plynu, uzavírá ruský list.
Autor: jla