Žádné platby, žádný plyn? Rusko se pustilo do velké hazardní hry
Schyluje se k velké obchodní bitvě. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Moskva bude požadovat platby za plyn v rublech. Chce tím posílit měnu, jejíž hodnota se od počátku války na Ukrajině prudce propadla. Země skupiny G7 to vzápětí odmítly. Viní Rusko z porušování smluv. Co bude dál, když odběratelé nezaplatí v ruské měně? Zastaví Rusové energetické dodávky?
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to včera nevyloučil. „Určitě se nehodláme prezentovat jako dobrodinci a zásobovat západní Evropu plynem zdarma,“ uvedl.
Německo, které skupině nejvyspělejších ekonomik G7 nyní předsedá, argumentuje, že platby v eurech jsou zakotveny v obchodních smlouvách. „Platba v rublech je nepřijatelná,“ řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck s tím, že jeho země je připravena na všechny scénáře, pokud by se dodávky plynu skutečně zastavily.
Na obchodu s plynem závisí Rusko i Evropa. Pro země sedmadvacítky pokrývá ruský plyn až 40 procent jejich spotřeby. Zima sice pomalu končí, zemní plyn je ale potřeba i na jiné věci, třeba na výrobu potřebných hnojiv. Rostoucí náklady na jejich výrobu se dále mohou promítnout do hluboké potravinové krize. Evropu by tedy vyhrocení sporu rozhodně pořádně zabolelo.
Ale Rusko taky a možná ještě víc. Platby Západu za dodávky energií však zatím nejsou pro financování ruské války rozhodující, jak to někdy bývá interpretováno.
Putin má z minulých let dostatečné zdroje na financování armády, může zásobovat své vojáky palivem i potravinami, stejně jako je ruský zbrojní průmysl schopen dál chrlit další zbraně. „Zatím si může válku financovat sám,“ řekl na adresu Putina ministr Habeck, kterého citoval deník Die Welt.
Za vyvážený plyn inkasuje Moskva až 880 milionů dolarů denně. Ruská ekonomika jako celek by tak zmrazení vývozu plynu do Evropy rozhodně těžce pocítila. Už nyní analytici předpokládají její výrazný letošní pokles.
Podle včerejšího odhadu americké ratingové agentury S&P Global bude letošní propad ruské ekonomiky činit 8,5 procenta, některé jiné studie jsou ještě pesimističtější. Podle Institutu pro mezinárodní finance by se mohl ruský HDP propadnout až o 15 procent.
Velké dilema
Dilema je to tedy pro obě strany. Když Západ bude trvat na svém, může čelit ekonomickým důsledkům. Když naopak ustoupí a vyhoví Putinovým požadavkům, bude vypadat slabě a může v budoucnosti čekat další vydírání Moskvy, pro kterou jsou dodávky plynu vítaným trumfem.
„Je to celé hra, Putin se snaží šikanovat Západ, aby zmírnil sankce,“ míní Timothy Ash, analytik ve společnosti Blue Bay Asset Management. Putin se podle něj snaží prolomit sankce, oslabit jednotu Západu.
Zároveň riskuje, že pokud zpochybní dohodnutý způsob platby, mohou evropské země naopak napadnout jiné části platných obchodních dohod. Získat může Moskva jen krátkodobě: na záměr vynutit si obchodování v rublech reagovala jeho měna mírným posílením, ceny plynu navíc letěly vzhůru.
Jak to celé dopadne, bude jasné už brzy. Ruská centrální banka, vláda a společnost Gazprom by měly do 31. března předložit prezidentovi Putinovi své návrhy, jak budou probíhat platby za plyn v rublech.
Zatím panuje klid před bouří. Dodávky ruského plynu do Evropy jsou na třech hlavních trasách tento týden stabilní, přičemž z plynovodu Jamal–Evropa nadále proudily dodávky z Německa na východ do Polska.