ČEZ předá vládě závěry tendru na jádro v utajeném režimu. Experti rozhodli, kdo by měl dělat nové bloky v Dukovanech
Experti ČEZ už mají jasno, kdo by měl postavit nové jaderné bloky v Česku. V pátek své závěry předají v utajeném režimu vládě. Serveru Lidovky.cz to potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jde o největší zakázku v historii Česka, řádově půjde o stovky miliard korun.
Firma ČEZ by si měla vybrat ze dvou nabídek. Podaly je francouzská EDF a korejská KHNP. Vedle nabídnuté ceny rozhoduje i technické řešení a například poskytnuté záruky.
Vláda by následně měla rozhodnout, co s tendrem bude dál. Čas na to má do července. Až poté se veřejnost dozví podrobnosti. Varianty jsou na stole v podstatě čtyři. Tou první je schválení verdiktu ČEZ, druhou vyřazení uchazeče na prvním místě, tedy v důsledku rozhodnutí o tom, že vítězem se stane ten v pořadí druhý.
Třetí možností je další změna tendru, a tedy opět čekání na upravení nabídek, a čtvrtou úplné zrušení soutěže, jako se to stalo v roce 2014 u tendru na dostavbu Temelína.
V rozhodnutí vlády může hrát roli dosavadní politický lobbing z francouzské i korejské strany. Pozice uchazečů jsou na první pohled vyrovnané. EDF se může spolehnout na podporu své země, která má silnou pozici v Evropské unii. To se může hodit třeba při vyjednávání o schvalování podpory pro další reaktory, EDF má reference přímo z Evropy a nabízí silnější reaktor.
Korejská KHNP se může opřít o to, že se jí spíše daří držet termíny a rozpočty, výhodou je i turbína, již na rozdíl od EDF chce koupit v Plzni. Nabízí ale slabší reaktor. Rozhodování by mohla usnadnit cena, u té je ale třeba posoudit, že reaktory obou uchazečů nejsou plně srovnatelné.
Vláda bude mít na rozhodnutí další měsíc. V červenci by tak mělo být známo, s kým se bude jednat dál. Až v následujících měsících z jednání s konkrétním uchazečem vyplyne, na co přesně se podepíše smlouva. K tomu nedojde dříve než příští rok.
Bezpečnostní manévry
Tendr se letos významně změnil. V lednu, kdy měl ČEZ vládě předat své vyhodnocení, premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že vše bude jinak. Uchazeči v nabídkách jen nezávazně říkali, že reaktory budou levnější, pokud jich ČEZ, resp. Česko bude chtít více. To v důsledku znamenalo, že nešlo nabídky vyhodnotit, aby šlo vybrat firmu, která bude nejvýhodnější jak na stavbu prvního reaktoru, tak na spolupráci na těch dalších.
Na změnu nabídek, přesněji „zezávaznění“ pasáží na stavbu dalších tří reaktorů dostaly firmy čas do poloviny dubna, poté ještě dva týdny navíc. Vláda ale neřekla, že bude chtít všechny čtyři reaktory, jen chtěla možnost si až další tři objednat. Oba uchazeči na konci dubna upravené dokumenty předali. ČEZ měl měsíc a půl na jejich posouzení.
Nabídky mají desítky tisíc stran. Vyhodnocování probíhá za přísných bezpečnostních opatření. Počítače, na nichž se dokumenty posuzují, nejsou připojené k internetu. Hodnoticí místnosti jsou zabezpečeny proti odposlechu, mají i rušičky mobilního signálu a vstupuje se do nich přes bezpečnostní rámy.
| Harmonogram | |
| 15.06.2024 | ČEZ předá své vyhodnocení vládě |
| 15.07.2024 | Vláda rozhodne o vítězi tendru |
| 31.12.2024 | Vyjednání podmínek smlouvy |
| 30.03.2025 | Podpis smlouvy |
| další termíny budou záviset na smlouvě, uvedeny plánovaná data pro první reaktor | |
| 2028 | Statní úřad jaderné bezpečnosti vydá povolení konkrétnímu projektu |
| 2030 | zahájení výstavby |
| 2035 | první spuštění reaktoru |
| 2036-2038 | zkušební provoz reaktoru |
Evropská komise v dubnu kývla na způsob financování prvního reaktoru během prvních 40 let provozu. Česko původně chtělo 60 let, v tomto bodě ale ustoupilo. Po celou tuto dobu bude stát garantovat takové příjmy elektrárny, jež zajistí její přiměřenou ziskovost. To na jedné straně znamená, že to bude stát, kdo bude elektrárně doplácet, pokud budou ceny elektřiny na burze nízké, na druhé straně se bude ČEZ se státem dělit o zisk, pokud by nakonec byl vyšší.
„Úlohou Komise je zajistit, aby navrhovaná státní podpora byla cílená, přiměřená a neměla nepatřičný vliv na unijní trh s energií. Během našeho šetření Česko opatření upravilo a předložilo významné závazky. To nám umožnilo podporu schválit,“ řekla Margrethe Vestagerová, odpovědná v Komisi za politiku hospodářské soutěže.
Celý tento model by měl fungovat v letech 2036 (plánované testovací spuštění provozu) až do roku 2076. Nyní není možné odhadovat, jaká bude v tu dobu cena elektřiny na burze. Evropská energetika by měla být bez uhelných elektráren a založená zejména na obnovitelných zdrojích.
Klíčové bude hlavně to, zda budou za rozumnou cenu k dispozici úložiště energie. Ta by měla výkyvy výroby ze slunce a větru sladit s poptávkou po elektřině. Vládní analýzy říkají, že elektřina z jádra, zvláště pak pokud by mělo dojít k (levnější) výstavbě více reaktorů, by měla být cenově plně konkurenceschopná, a stát by na ni tak doplácet neměl.