Čína „vydírá“ Moskvu, chce ruský plyn se slevou. Čas je na její straně, Kreml jinou možnost prodeje nemá
V polovině května dorazil do Pekingu ruský prezident Vladimir Putin. Jedním z cílů jeho návštěvy bylo i uzavření důležité dohody týkající se plánovaného plynovodu Síla Sibiře 2 ze severního Ruska přes Mongolsko do Číny, jehož výstavba měla začít letos. Prozatím však Putin odjel z Pekingu s prázdnou.
Podle zdrojů britského listu The Financial Times (FT) totiž Moskva považuje požadavky Pekingu na cenu a objem dodávek za nepřiměřené. Číňané ovšem nechtějí ustoupit a vyčkávají.
„Číňané věří, že čas je na jejich straně. Můžou čekat, aby z Rusů vymáčkli ty nejlepší podmínky. A také počkat, až se pozornost věnovaná čínsko-ruským vztahům přesune jinam, popsal pro FT Alexander Gabujev, vedoucí Rusko-euroasijského centra při americkém výzkumném institutu Carnegie Endowment for International Peace.
„Samotný plynovod může být postaven poměrně rychle, jelikož ložiska plynu jsou už rozvinutá,“ dodal odborník. S tím, že nyní Rusové prakticky nemají žádnou jinou možnost, jak plyn v dané oblasti pozemní cestou prodat. A Číňanům by se výhledově mohl hodit.
„Čína by mohla potřebovat ruský plyn strategicky jako bezpečný zdroj dodávek, který není závislý na námořních trasách, které by byly narušeny v případě námořního konfliktu kolem Tchaj-wanu nebo Jihočínského moře, „ vysvětlil Gabujev. Připomněl tak stále hrozící konflikt mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem, který Peking považuje za svou součást.
Gazprom počítá ztráty
Ale zpátky k ruskému plynu. Aby se dohoda s Moskvou Pekingu vyplatila, musela by dle Gabujeva obsahovat záruky velmi nízké ceny a flexibility ohledně přepravovaného množství. I proto měli Číňané podle FT požadovat, aby za surovinu platili velmi podobné ceny jako ruské domácnosti – jejichž ceny jsou ovšem značně dotovány z ruského rozpočtu. Navíc Peking stál pouze o zlomek z předpokládaného přepravovaného množství 50 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Gabujev přitom soudí, že Moskva bude muset v budoucnu podmínky Pekingu minimálně alespoň zčásti přijmout. Ruský plynárenský gigant Gazprom totiž není kvůli evropskému zbavování se závislosti na ruském plynu – v souvislosti s ruským vojenským tažením na Ukrajině – v nejlepší kondici.
Minulý měsíc zástupci státního gigantu oznámili, že v roce 2023 skončil ve ztrátě ve výši 629 miliard rublů (asi 160 miliard korun). Přitom ještě v roce 2022 vykázal čistý zisk 1,2 bilionu rublů (kolem 305 miliard korun). Podle výpočtů agentury Reuters se dodávky zemního plynu Gazpromu do Evropy v loňském roce propadly o 55,6 procenta na 28,3 miliardy metrů krychlových. Možnost nového vývozu do Číny by se tak velmi hodila, ovšem Rusům nyní nezbývá, než dále jednat.
Čínský bojkot mírové konference o Ukrajině
Jeden výrazný úspěch v Pekingu si ovšem Putin přeci jen připsal. Minulý týden, tedy nedlouho po odjezdu z Pekingu, Číňané oznámili, že se nezúčastní mírové konference o Ukrajině ve Švýcarsku. Ta se má konat 15. a 16. června s cílem nalézt východiska pro mírový proces mezi Kyjevem a Moskvou. Pozvána byla více než stovka států, ale Rusové nikoliv, což se Pekingu nezamlouvá.
„Čína vždy trvala na tom, aby mírová jednání byla uznána jak ukrajinskou, tak ruskou stranou. Všechny mírové návrhy by se měly projednat spravedlivým a rovným způsobem,“ uvedla mluvčí čínské diplomacie. „Podmínky, za nichž se mírový summit ve Švýcarsku koná, nadále neodpovídají požadavkům, které Čína na mezinárodní společenství klade,“ konstatovala mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ještě předtím oznámil, že mírovou konferenci s ukrajinskou i ruskou účastí by mohl uspořádat právě Peking. Úspěch takové akce ovšem očekávat nelze. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostatně v neděli na bezpečnostním fóru Šangri-la konaném v Singapuru obvinil Peking z toho, že mírovou konferenci ve Švýcarsku chce pouze narušit.
„Čím více zemí se jednání ve Švýcarsku zúčastní, tím větší pravděpodobnost je, že Rusko bude muset poslechnout,“ konstatoval mimo jiné Zelenskyj.