Elektrárna Prunéřov I. ukončí provoz na konci června. Po více než padesáti letech provozu
Prunéřov (Chomutovsko) Hnědouhelná Elektrárna Prunéřov I. na Chomutovsku ukončí provoz k 30. červnu, postavená byla před 53 lety. Zaměstnává 150 lidí, kteří přecházejí do elektrárny Prunéřov II. Novinářům to v pátek řekl ředitel elektráren Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček.
Výkon elekrárny byl 440 MW. Za dobu své existence vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé České republice.
Podle ekologického hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady. Na předních místech je Prunéřov i v produkci prachu, plynů způsobujících kyselé deště a rtuti.
Ekologické organizace Zelený kruh, hnutí Duha a Greenpeace oznámení o ukončení provozu elektrárny uvítaly. V tiskové zprávě v pátek uvedly, že již nyní by bylo možné odstavit další zastaralé a plýtvavé elektrárny. Po Prunéřovu I. by to měly být zejména elektrárny Počerady či Chvaletice.
Lokalita elektrárny bude mít asi náhradu
Strategie firmy ČEZ je podle ředitele Daniela Beneše postavena na postupném snižování emisí skleníkových plynů. „Budoucnost firmy je postavena na mixu jádra a obnovitelných zdrojů, doplněno o plynové teplárny,“ uvedl Beneš. Meziročně ČEZ odstavil 500 MW uhelných bloků. „V souhrnu aktuálně zavřených téměř 1000 MW se rovná jednomu temelínskému bloku,“ uvedl Beneš.
Lokalitu elektrárny Prunéřov I bude chtít ČEZ podle ředitele podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.
V areálu elektrárny Prunéřov v pátek zasedala uhelná komise státu, která podle ekologů odhlasovala, že jako kritérium pro odstavování uhelných elektráren doporučí vládě uhlíkovou emisní náročnost, tedy množství skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
| Prunéřov I z konce 60. let minulého století i Prunéřov II, který byl dán do provozu začátkem 80. let, leží na západním okraji severočeské hnědouhelné pánve v blízkosti Chomutova. Dohromady jsou obě elektrárny největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon je 1190 MW (tedy o málo více než polovina Temelína či Dukovan). Kromě výroby elektřiny také Prunéřov zásobuje města Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří teplem.Prunéřov II, který zůstane i po odstavení starší části energetického zdroje v provozu, měl původně pět bloků po 210 MW, do provozu byly uvedeny v letech 1981 až 1982. Po třech dekádách provozu se mladší z obou prunéřovských elektráren dočkala výrazné modernizace, během níž se zmenšil počet bloků z pěti na tři, ovšem o mírně vyšším výkonu 250 MW. S provozem Prunéřova II počítá jeho majitel, energetická společnost ČEZ, přibližně do roku 2037.Modernizace, která vyšla na více než 30 miliard korun, skončila po čtyřech letech v létě 2016, proti plánům se projekt prodloužil. Původně měl být obnovený Prunéřov II hotový již v první polovině roku 2015, odhady také počítaly s náklady nižšími o pět miliard. Proti plánům modernizace ve své době protestovali aktivisté, před jejím schválením ministerstvem životního prostředí v roce 2010 například členové Greenpeace vylezli na komín elektrárny.Vedle Prunéřova II bude nyní ČEZ vyrábět elektřinu také dalších hnědouhelných zdrojích. Z nich jsou největší Mělník (celkový instalovaný výkon 960 MW), Tušimice II (800 MW) a Ledvice (770 MW). Vůbec největší jsou Počerady o celkovém instalovaném výkonu 1000 MW, ty ale podle rozhodnutí z konce loňského roku době přestanou být majetkem společnosti ČEZ. Nejpozději od začátku roku 2024 je převezme skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. |
ČTK