Lednový elektrošok. Spočítali jsme, o kolik se skutečně prodraží poplatky za energie v Česku

Škrty ve státním rozpočtu tvrdě dopadnou na domácnosti i firmy v účtech za energie. Vláda už nechce na krocení cen elektřiny vydávat desítky miliard a tyto položky škrtá. 

Energetický regulační úřad je proto rozpočítal do toho, co budou lidé i firmy platit v různých poplatcích, a to od těch za distribuci po ty za obnovitelné zdroje energie.

„Ceny energií nebudou růst o desítky procent, jak někteří tvrdí, půjde nejvýše o jednotky procent,“ uklidňoval v úterý na narychlo svolaném brífinku premiér Petr Fiala (ODS). Růst o více než dvě desítky procent ale některé domácnosti pocítit mohou.

Jde hlavně o ty, které mají zafixovanou cenu, a ta jim tak nemůže klesnout, hlavně pak ty, které mají cenu zafixovanou nad cenovými stropy, které s novým rokem skončí.

Průměrná domácnost se podle návrhu, který je nyní v připomínkovém řízení, musí připravit na to, že na těchto poplatcích zaplatí jen u elektřiny o zhruba 4100 korun více než letos. Přes deset tisíc si připlatí ti, kdo elektřinou topí, zdražení může při velké spotřebě dosahovat i desítek tisíc. Pokud jim nezlevní silová elektřina, pocítí to v plné síle na měsíčních zálohách. Bude to další rána pro lidi, kterým v posledních letech klesá kupní síla, navíc ekonomika se ve třetím čtvrtletí vrátila k poklesu.

Pozn. k tabulce: Distribuční oblast nemá žádnou souvislost s dodavatelem, například pražský zákazník společnosti ČEZ platí poplatky distribuční oblastí společnosti PRE Distribuce, případně zákazník Centropolu z Českých Budějovic se nachází v oblasti eg.d

Zdroj: ERÚ, ceníky ČEZ, dopočty LN

Nejhůře na tom budou lidé v distribuční oblasti ČEZ Distribuce, ve které je nejvíce domácností. Těm každá kilowatthodina novou regulací zdraží o 1,10 až 1,50 koruny a další desetikoruny padnou měsíčně za dražší jistič a poplatek za odběrné místo. O něco méně ceny vzrostou v oblasti eg.d, což je obecně jih Čech a Moravy. Nejméně si připlatí lidé v Praze, kde každá kilowatthodina podraží o více než 90 haléřů.

Vzrostou i poplatky u plynu, v tomto případě půjde o stokoruny ročně při vaření a tisíce při vytápění plynem. Ale očekává se, že zlevnění bude u většiny domácností vyšší, než je růst výše poplatků.

Zásadně regulované ceny dopadnou na firmy, a to od malých podnikatelů po energeticky náročné výroby, připlatí si i obce za veřejné osvětlení.

Poplach ve firmách

Podnikatelské svazy i opozice proto bijí na poplach a volají po změně. Podle nich mohou být nové ceny pro řadu podniků likvidační, protože nebudou s takovými náklady na energie konkurenceschopné. Premiér Petr Fiala s podnikatelskými svazy včera jednal. „Shodli jsme se na tom, že by výše regulované složky energií mohla být možná ještě nižší, než je v současném návrhu Energetického regulačního úřadu,“ řekl Fiala. 

Snížení poplatků účtovaných firmám by ale musel někdo kompenzovat. Letos stát z rozpočtu zaplatí distribučním společnostem 15,5 miliardy korun jako vyrovnání za to, že distribuční poplatky na letošní rok nevzrostly. Pokud by firmy příští rok platily méně – a vláda to nevyrovnala –, mohly by to být domácnosti, jimž by poplatky ještě dramatičtěji vzrostly.

Pro firmy je ale jakýkoli růst velmi nepříjemný. „Odhadujeme, že náklady na energie se u některých firem zpracovatelského průmyslu oproti letošku zdvoj- až ztrojnásobí,“ řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Přitom nejde o celkové náklady, ale o to, co firmy zaplatí za regulované složky. Na hladině vysokého napětí, jež užívají velké firmy, poplatky podle návrhu ERÚ vzrostou v průměru o 113 procent, tedy na více než dvojnásobek, a u velmi vysokého napětí o 206 procent, tedy na více než trojnásobek.

„Tak výrazný růst regulovaných složek cen energií nejenže podkope křehký restart tuzemské ekonomiky, ale z dlouhodobého hlediska ohrozí současné pozice českých podniků vůči firmám v ostatních zemích Evropské unie, kde ceny energií budou nižší,“ dodal Diro.

Pozn. k tabulce: Pro příklad je použita průměrná domácnost s nejběžnějším tuzemským tarifem D02d, který má zhruba 2,8 milionu domácností, má jistič 3×16 A, žije v distribuční oblasti firmy ČEZ a u této společnosti využívá ceník na dobu neurčitou, ten má také nejvíce českých domácností. Příklad je pouze ilustrační. Platí, že čím vyšší je spotřeba, tím nižší je podíl regulovaných složek. Lidé, kteří elektřinou topí, platí relativně málo na různých poplatcích. Pro názornost je daň z přidané hodnoty vykázána zvlášť – jde o peníze, které míří do státního rozpočtu.

Zdražování energií pro firmy se může propsat do růstu inflace. Zvlášť tam, kde tyto náklady hrají podstatnou roli, jako je například pekařství. Česko je na cenách energií více závislé než jiné země EU, k vytvoření každé koruny hrubého domácího produktu potřebuje dvakrát víc energie, než je průměr EU.

Podle Svazu průmyslu a dopravy se potvrdily obavy z velmi výrazného nárůstu regulovaných složek cen elektřiny a plynu. Apeluje proto na jejich snížení. „Vláda musí udělat kroky pro omezení takto skokového nárůstu cen energií,“ uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.

Poslední data evropského statistického úřadu Eurostat ukazují, že velké české firmy mají čtvrtou nejdražší elektřinu v Evropě. „Zvýšení cen regulovaných složek pozici Česka ještě zhorší,“ podotkl Čížek. Třeba Třineckým železárnám kvůli ohlášené úpravě vzrostou náklady o 600 milionů korun.

S kritikou se přidal i Svazu obchodu a cestovního ruchu. „ERÚ právě zničil snahu vlády snižovat v Česku ceny a krotit inflaci,“ uvedl prezident organizace Tomáš Prouza. Podle něj už potravináři varují, že od ledna zdraží, aby pokryli dražší energie, vyšší daně a vyšší náklady na zaměstnance. Návrh ERÚ kritizuje také opozice. „Vláda navzdory tvrzení, že tak neučiní, převádí poplatky za regulované složky energií na domácnosti a firmy. V případě OZE je to dokonce ve vyšší částce než před energetickou krizí,“ řekl exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

Energetický regulační úřad zveřejnil návrh cenového rozhodnutí, tedy stanovení poplatků na příští rok, v pondělí večer. Nyní mohou do 14. listopadu dotčení lidé, firmy či organizace zaslat své připomínky. Obecně jich nejvíc podávají distribuční společnosti a provozovatel přenosové soustavy ČEPS, vyjadřují se i podniky s vysokou energetickou náročností. Úřad musí do konce listopadu připomínky vypořádat a vydat rozhodnutí, jež pak prodejci elektřiny přenesou do svých ceníků na příští rok.

Konec státní podpory

Důvodů pro růst regulovaných složek je hned několik. Tím největším je konec státní podpory. Z rozpočtu jde letos na pomoc s cenami energií zhruba 110 miliard a tato suma se škrtá. Kvůli poklesu cen energií už nebude příští rok potřeba tolik, i tak se ale desítky miliard korun musejí rozpočítat mezi firmy a domácnosti. Největší částkou je 26 miliard na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Dalším důvodem je objektivní růst nákladů distribučních společností i provozovatele přenosové soustavy, a to jak kvůli inflaci, tak kvůli přípravě na zelenější a méně vyzpytatelnou energetiku. Domácnosti a firmy také v poplatcích bez státní pomoci naplno pocítí, nakolik elektřina proti době před energetickou krizí zdražila – o to dražší je i celé vyrovnávání spotřeby s výrobou i krytí ztrát.

„Návrhy cenových rozhodnutí ruší mnoho subvencí a velmi hrubě řečeno připravují odběratelský sektor na novou epochu – epochu dekarbonizované energetiky. S tou budou spojeny vyšší náklady, než bylo zvykem v letech před krizí,“ říká Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno. I dle něj budou změny veřejností přijaty velmi negativně.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/lednovy-elektrosok-ceny-energie-elektrina-poplatky-energeticky-regulacni-urad-fiala.A231101_011815_ln_ekonomika_lsva?utm_source=Maileon&utm_medium=email&utm_campaign=ln_ranni-71613+20231101-073141&utm_content=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fbyznys%2Flednovy-elektrosok-ceny-energie-elektrina-poplatky-energeticky-regulacni-urad-fiala.A231101_011815_ln_ekonomika_lsva&zdroj=mail