Mařiče a obří fény jsou ekonesmysl, řešením jsou baterie, říká expert
Zpráva o mařičích energie v podobě obřích fénů, které údajně spotřebovávají nejen v Česku elektřinu ve velkém, vyděsila veřejnost. Systém výkonové rovnováhy dorovnává rozdíly mezi výrobou a spotřebou a používá se už roky, například přes elektrokotle nebo v průmyslových mrazírnách. Experti nyní doporučují nové a levnější řešení – výstavbu bateriových úložišť. V Rozstřelu o tom hovořil Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.
„Je to ekologický nesmysl a trochu absurdistán,“ komentuje mařiče Jan Fousek. Podle něj tato zařízení, která přeměňují přebytečnou elektřinu na teplo, zbytečně plýtvají energií. Efektivnější by bylo investovat finance do velkokapacitních baterií.
Jak uvedl na začátku roku Český rozhlas, v poslední době výrazně roste počet žádostí o připojení mařičů elektřiny do distribučních sítí. Zájem o zapojení „obřích fénů“ zaznamenala společnost ČEZ Distribuce i firma EGD ze skupiny E.ON. Investoři požádali podle rozhlasu do konce loňského roku o připojení zařízení na maření elektřiny o výkonu zhruba 1000 MW, což odpovídá jednomu temelínskému bloku.
„Mařič funguje skutečně jako fén. Ve finále je to jakýsi simulátor zatížení soustavy, simulátor odběru spotřebiče. Vypadá jako nějaký kontejner a funguje na principu fénu nebo třeba rychlovarné konvice či trouby, kdy je teplo vypouštěno do ovzduší,“ říká Fousek s tím, že to je ekologický nesmysl a jednoznačně to odporuje snahám o šetrné zacházení s životním prostředím.
Baterie jako budoucnost
„Na druhou stranu energetická soustava musí být skutečně v každém okamžiku vyrovnaná. Proto je potřeba hledat dlouhodobá řešení, která budou udržitelná,“ vysvětluje Fousek.
Hlavním řešením by podle Fouska měla být akumulace energie do bateriových systémů. Ty by mohly pomáhat stabilizovat soustavu, vyrovnávat přebytečnou elektřinu a zajišťovat energii ve chvílích, kdy obnovitelné zdroje nepracují na plný výkon.
„Baterie mohou efektivně dorovnat kolísání ve výrobě z obnovitelných zdrojů, tedy ze solárních a větrných elektráren. Navíc jsou schopny reagovat v reálném čase na požadavky soustavy a uchovávat energii na dobu, kdy bude potřeba,“ vysvětluje Fousek.
Podle něj jsou bateriová úložiště ideální alternativou k současné praxi, kdy se přebytečná elektřina jednoduše spotřebuje v mařičích nebo dieselových generátorech, což podle něj „…nejen z ekologického, ale i ekonomického hlediska nedává smysl.“
V dohledné době by mohla pomoci novela energetického zákona Lex OZE 3, která by umožnila rozvoj velkokapacitních bateriových parků. Tento zákon je podle Fouska naprosto klíčový pro budoucnost energetiky v Česku.
Legislativa na cestě k bateriím
„My jsme poslední zemí EU, která tento zákon nemá. Polsko jej má už šest let a Slovensko tři roky, a právě díky němu jejich baterie stabilizují i českou přenosovou soustavu,“ upozorňuje ředitel asociace.
Zákon by podle něj mohl vejít v platnost už ve druhé polovině letošního roku, pokud nebude zdržován politickými přílepkem ministra financí Zbyňka Stanjury. Ne základě tohoto přílepku by mimo jiné museli provozovatelé fotovoltaických elektráren s výkonem nad 30 kilowattů provést vlastní audit, aby obhájili právo na státní podporu.
„Jde o věc, na kterou sektor čeká už sedm let, a její další zpoždění nás může zbrzdit v rozvoji moderní energetiky,“ dodává Fousek.
Zároveň ale zdůrazňuje, že baterie nejsou řešením na dlouhodobé skladování energie, například mezi letními a zimními měsíci. „Na to budeme potřebovat stabilní zdroje, jako je jádro nebo případně plynové elektrárny, které mohou být v budoucnu připraveny na spalování vodíku,“ říká.
S rozvojem technologií a legislativy Fousek očekává, že se v Česku začnou v dohledné době budovat velkokapacitní bateriové parky, které budou pomáhat stabilizovat síť.
„Banky i investoři jsou na tento segment připravení, teď už jen potřebujeme, aby k tomu byla příznivá legislativa,“ uzavírá ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.