Německo končí s jádrem. Chce ho nahradit vodíkem, mezitím bude pálit uhlí
V Německu dnes končí jedna éra – poslední tři jaderné elektrárny v zemi se odpojí a zavřou. Ačkoli mají srovnatelný výkon s tuzemským Temelínem a Dukovany, jejich odstavení teď nezpůsobí zvýšení cen elektřiny na evropském trhu.
„Pro Česko i Evropu obecně to teď neznamená nic, protože to bylo avizováno předem a všichni obchodníci s tím počítají,“ říká ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Konec jádra bude pro Německo, jakožto hlavního tahouna klimatických cílů, paradoxně znamenat větší využívání fosilních paliv, a tedy i vyšší emise oxidu uhličitého. V dlouhodobém horizontu chce země nahrazovat jadernou energii vodíkem. Jak však upozorňují odborníci, realizace zelené transformace zatím zaostává za ambiciózními plány. Více než polovina Němců si myslí, že odstavování teď není dobrý nápad.
Jenže krok zpátky už největší evropská ekonomika udělat nemůže. Nemá nakoupené palivo na další provoz, do elektráren se posledních roky neinvestovalo, nedělaly se bezpečnostní kontroly a nenabíral se nový personál. Všechno zkrátka směřovalo k definitivnímu konci.
„Je to čistě politické rozhodnutí, s bezpečností nebo s technickým stavem těch bloků to nemá nic společného. Kdyby to rozhodnutí nepadlo, mohly být provozovány nejméně do roku 2035, takový byl původní plán,“ komentuje uzavření německých elektráren jaderná inženýrka a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Německý odpor vůči jádru sahá hluboko do historie – z protijaderného hnutí se mimochodem zrodila německá strana Zelených, která aktuálně sedí ve vládě. Rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren poprvé padlo až v nultých letech 21. století. Tehdejší vláda v čele s kancléřem Gerhardem Schrödrem oznámila, že Německo přestane používat jadernou energii do roku 2022.
Následnice Schrödera Angela Merkelová (sama vystudovaná fyzička) se nejprve stavěla do role zastánce jaderné energie a vypadalo to, že by rozhodnutí předchozí vlády mohla zvrátit, respektive prodloužit životnost stávajících jaderných elektráren až do roku 2037.
Jenže pak došlo k výbuchu v japonské jaderné elektrárně Fukušima a Merkelová změnila názor. Ještě v roce fukušimské katastrofy došlo v Německu k odstavení osmi jaderných bloků z celkových sedmnácti, dalších šest bylo odpojeno v roce 2021.
Méně jádra, více emisí
Tři aktuálně odstavované jaderné elektrárny – Emsland na severozápadě a Neckarwestheim II a Isar II na jihu – měly celkový výkon 4055 megawattů, což je srovnatelné s výkonem tuzemských „jaderek“. Avšak zatímco v Česku stojí Temelín a Dukovany za 36 procenty vyrobené elektřiny, poslední tři německé jaderné elektrárny zastávaly jen pět procent tamní celkové produkce.
„Zbývající německé jádro představuje méně než jedno procento výkonu EU,“ doplňuje řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno Matěj Hrubý. „Na druhou stranu síla jaderných elektráren spočívá v jejich vysokém využití v průběhu roku a v tom, že fungují jako zdroj základního zatížení, který navíc vyrábí elektřinu bezemisně. To znamená, že jejich odstavení může mít negativní dopad na stabilitu dodávek a rozhodně bude mít negativní dopad na produkci emisí CO2,“ dodává odborník.
Podle výpočtů EGÚ Brno se německé emise kvůli odstavení posledních tří jaderek zvýší o více než deset procent. „Optikou výrazně menšího Česka by to pak znamenalo navýšení produkce emisí o více než 50 procent,“ uvádí Hrubý.
Výpočet vychází z faktu, že krátkodobě budou muset Němci nahrazovat jádro především uhelnými elektrárnami. Už v loňském roce se v Německu muselo vrátit do provozu devatenáct dříve uzavřených uhelných elektráren. Způsobila to mimo jiné situace ve Francii, která se potýkala s problémy vlastní stárnoucí jaderné flotily a kvůli neplánovaným odstávkám musela značnou část elektřiny dovážet ze zahraničí – zejména z Německa. Definitivní odchod od uhlí má Německo stanoven na rok 2030.
Ambiciózní zelené plány
Střednědobě bude země nahrazovat jaderný výkon plynem. A v dlouhodobém horizontu se spoléhá na to, že německá energetika bude fungovat čistě na obnovitelných zdrojích a vodíku. Ve městě Lingen nedaleko odstavované elektrárny Emsland má již na podzim začít fungovat jedna z největších světových továren na výrobu čistého vodíku.
„Zejména v tom dlouhodobém období panuje řada neznámých, spojených zejména s tempem výstavby fotovoltaiky, větru a elektrolyzérů. Přitom obecně platí, že Němci nejsou příliš úspěšní v plnění svých ambiciózních cílů a jejich energetické cíle jsou velmi ambiciózní,“ upozorňuje Hrubý.
„Jaderná energie? Nikdy víc!“ Aktivisté promítají na chladicí věž jaderné elektrárny Emsland světový symbol protijaderného hnutí – usmívající se slunce na žlutém pozadí. (10. dubna 2023)
Podobně to vidí i Jiří Gavor. „Německé plány ohledně toho, čím nahradit jádro, jsou známé. Otázka je, jak úspěšně je budou realizovat, protože například dlouhodobé plány na rozvoj přenosových sítí mají velký skluz. A právě modernizace sítí má přispět k přenosu elektřiny ze severních větrných parků na jih do Bavorska, kde mimochodem stojí jeden z odstavovaných bloků Isar II, kousek od Mnichova,“ uvádí Gavor.
„Určitě se v Německu budou stavět nějaké elektrárny na zemní plyn, protože je celkem jasné, že obnovitelné zdroje to samotné neutáhnou. Plynové elektrárny budou stavěny s takovou ideou, že musí umožnit pozdější úpravu na zelenější plyn, na směsi s vyšším podílem vodíku nebo třeba i na zelený vodík. Ale to je zatím jen předpoklad pro budoucnost, realita příštích let to rozhodně neumožňuje a bude se pálit zemní plyn,“ vysvětluje Jiří Gavor.
Fosilní paliva se na celkové spotřebě energie Německa v roce 2021 podílela zhruba 78 procenty, vyplývá z dat portálu Our World in Data.
Proti proudu
Němci končí s jádrem v době, kdy se velká část evropských zemí vydává úplně opačným směrem a své nukleární plány naopak posiluje. Důvodem je mimo jiné už více než rok trvající ruská agrese na Ukrajině, která nutí evropské politiky přehodnotit unijní závislost na energetických zdrojích z Ruské federace.
Například Francie plánuje výstavbu šesti nových reaktorů a dosud bezjaderné Polsko jím plánuje nahradit svou uhelnou flotilu. První jadernou elektrárnu chce mít od americké firmy Westinghouse postavenou už v roce 2033. Řada zemí jako Rumunsko a Švédsko plánuje rozvoj malých modulárních reaktorů.
Česko plánuje minimálně jeden tradiční jaderný blok v Dukovanech a nechce zůstat pozadu ani v oblasti malých modulárních reaktorů. A Belgie kvůli ruské válce na Ukrajině dokonce přehodnotila své plány na uzavření dvou jaderných elektráren – místo roku 2025 se budou zavírat až o deset let později.