Němečtí úředníci radili dál provozovat jaderné elektrárny. Náměstek ale ministrovi informace nepředal
Podle zjištění magazínu Cicero měl klíčový muž ministerstva hospodářství a pravá ruka ministra „filtrovat“ informace, které se dostaly k jeho šéfovi.
Definitivní odstavení posledních tří německých jaderných elektráren, k němuž došlo v polovině dubna minulého roku, budí v zemi stále vášně.
Nedávno je znovu rozvířila rešerše měsíčníku Cicero. Z ní vyplynulo, že experti spolkového ministerstva hospodářství svého času doporučovali, aby elektrárny Isar2, Emsland a Neckarwestheim zůstaly ještě nějakou dobu v provozu, a to s ohledem na možný nedostatek energie v souvislosti s válkou na Ukrajině. Vedení ministerstva, v jehož čele stojí politik za Zelené Robert Habeck, ovšem podle všeho doporučení vlastních expertů ignorovalo. Naopak trvalo na původním plánu, že provoz jaderných zařízení skončí 31. prosince 2022.
Další osud posledních jaderných elektráren rozděloval během roku 2022 i vládní koalici kancléře Olafa Scholze. Zejména liberální Svobodní demokraté (FDP) požadovali, aby elektrárny pokračovaly.
Rostoucí tlak ze strany politiků i veřejnosti byl jedním jeden z důvodů, proč dostali úředníci ministerstva hospodářství za úkol zmapovat situaci ohledně bezpečnosti dodávek energie v zemi. Následně navrhli, aby vzhledem k nejasným vyhlídkám zůstaly jaderné elektrárny dál v provozu. Zároveň také uvedli, že by jimi vyrobená energie mohla přispět ke snížení vysokých cen, které tehdy v důsledku dopadů války na Ukrajině na celém světě prudce vzrostly.
Odvolávali se přitom na zásadu „merit order“, podle níž se ceny na energetických burzách odvíjejí od nejdražší elektrárny na trhu, která byla zapnuta jako poslední. „To by mohlo vést k poklesu cen elektřiny na hodně dlouhou dobu,“ uvádí se v materiálu ministerstva, z něhož citoval časopis Cicero.
Za normálních okolností by se tak zásadní doporučení mělo dostat na stůl přímo k ministrovi Habeckovi, avšak v tomto případě se tak nestalo. Materiál skončil u tehdejšího státního tajemníka ministerstva Patricka Graichena. I on byl, podobně jako Habeck, politikem strany Zelených a podle všeho „filtroval“ informace, které měly jít k jeho nadřízenému. Měsíčník Cicero to zjistil na základě interní komunikace na ministerstvu, jejíž vydání si soudní cestou vyžádal.
Graichen byl klíčovou postavou ministerstva a hlavní strůjce klimatické politiky ministra a vicekancléře Habecka. Na ministerstvo s ním přišel v roce 2021, předtím řadu let pracoval v ekologické nevládní organizaci Agora Energiewende, která lobbovala za transformaci německé energetiky směrem k obnovitelným zdrojům. Mezi takové ovšem z pohledu Zelených nikdy nepatřilo jádro. Konec těchto elektráren požadovala strana již od svého vzniku ve druhé polovině sedmdesátých let.
Nakonec byl, i přes původní odpor ministra Habecka, provoz německých jaderných elektráren prodloužen, a to o tři měsíce do poloviny dubna 2023. Stalo se tak ovšem na základě rozhodnutí kancléře Olafa Scholze, který to ministrovi hospodářství v podstatě nařídil.
Elektrárnám „docházela šťáva“
Habeck tvrzení časopisu odmítl. „Předpoklad, že existovaly jakési utajované informace, které se ke mně nedostaly, není správný,“ uvedl německý vicekancléř v Berlíně v parlamentu, kam byl pozvaný na mimořádné zasedání výboru pro energetiku a klima. Připustil ovšem, že dokument, na který se odvolávali autoři rešerše v měsíčníku Cicero, se k němu skutečně nedostal.
Přesto ale své tehdejší úvahy i postup hájil. Pokud jde o délku provozu jaderných elektráren, odvolával se na jednání, která svého času vedl se zástupci firem provozujících tři poslední zařízení. „Vždycky mi opakovali, že už nemají šťávu,“ řekl Habeck před poslanci s tím, že jejich další provoz by vyžadoval objednání nových palivových článků.
Opozičním křesťanským demokratům (CDU) ministrovo vysvětlení nestačilo. „Habeck se na mimořádné schůzi výboru pro energetiku a klima ani nepokoušel vyvrátit zveřejněné informace, nýbrž se snažil své počínání prezentovat jako běžný úřední postup,“ prohlásil poslanec CDU Mark Helfrich. Zároveň dodal, že pokud by se Habeck k celé záležitosti takto stavěl i nadále, bude si koledovat o parlamentní vyšetřovací výbor. Kriticky se vyjádřili i někteří členové vládních liberálů. „Jsem z Habecka zklamaný, protože občanům této země i svým koaličním partnerům tajil pravdu,“ prohlásil poslanec FDP Michael Kruse.