Plynu je dost na další dvě generace, říká šéf Pražské plynárenské Ing. Ludvík Baleka
Zásobníky plynu jsou naplněné na maximum, uvádí Ludvík Baleka, předseda představenstva Pražské plynárenské, která je podle počtu přípojek třetím největším tuzemským dodavatelem plynu.
„Co se týče celosvětových zásob, tak plynu je dost,“ dodává v rozhovoru pro MF DNES. „Může se stát, že dojde k nějaké přírodní katastrofě a dočasně se omezí toky plynu, ale to by mohlo zvednout cenu akorát krátkodobě, dlouhodobě určitě ne. Současná úroveň ceny plynu je ustálená a spíš bych předpokládal, že bude klesat než stoupat,“ uvádí Baleka.
Na konci srpna byl zvolen předsedou představenstva Pražské plynárenské. Členem koncernu je od února 2018, do jeho představenstva usedl v letošním květnu.
Energetice se věnuje celý profesní život, v minulosti pracoval pro společnosti MND a ČEZ. Mezi lety 2006 až 2009 působil v Sofii ve funkci obchodního ředitele ČEZ Bulgaria. V letech 2009 až 2011 vyjednával pro ČEZ dlouhodobé a nestandardní kontrakty plynu, elektřiny a CO2 povolenek.
Energetický regulační úřad (ERÚ) pro příští rok navrhl výrazné zvýšení regulované složky energií. U plynu je to o něco méně než u elektřiny. Spočítali jste již, kolik budou vaši zákazníci platit nově za plyn?
Kdybychom měli porovnávat ceny 1. ledna letos a příští rok, naši zákazníci na plynu výrazně ušetří, přestože regulovaná část podraží. My jsme komoditu výrazně zlevnili, letos jsme tak učinili již třikrát, naše cena je jedna z nejlepších na trhu. I kdybychom již nezlevňovali, jsme vůči stropu o třicet procent levnější, a vůči ceně z 1. ledna 2023 dokonce o 51 procent.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela oznámil, že české zásobníky plynu jsou plné. Můžete potvrdit, že zásob je dost?
Ano, zásobníky jsou naplněny na maximum. V minulých letech se v tuto dobu většinou ze zásob těžilo, letos je však počasí zatím mírné, takže se z nich nečerpá. Je předpoklad, že zásobníky budou plné ještě nějakou dobu.
Odkud nyní přichází plyn do České republiky?
Letos poprvé můžeme říci, že plyn v zásobnících není z Ruska. Dřívější tok Rusko–Ukrajina–Slovensko–Česko skončil a plyn, který k nám jde, pochází buď z Norska, nebo z LNG terminálů v Nizozemsku, Německu nebo Belgii. Lodě, které plyn vozí, mohou připlout z celého světa – hodně jezdily ze Spojených států, z Perského zálivu a pár z Afriky.
Čím se liší nynější plyn v zásobnících od dřívějšího ruského?
Norský plyn má trochu jiné složení. Je výhřevnější, takže má v jednom krychlovém metru více energie. I díky tomu se do zásobníků vešlo více plynu v megawatthodinách než obvykle.
Spotřebitel ovšem nepozná, že se změnil plyn. Poznají to jen ve specializovaných výrobách, protože například sklo je při výrobě docela citlivé na složení plynu. I ropa má jiné složení a záleží na tom, odkud pochází. Ruská je třeba ve srovnání s tou, která se těží na jižní Moravě, výrazně cítit sírou. Je to tím, jak a kdy surovina vznikala a v jaké se nachází hloubce. V nejnižších vrstvách je ropa, pak následují smíšená ložiska a nejvýše jsou plynová.
Bude plynu dost i v následujících letech?
Celosvětově je plynu více než dostatek, nabídka převyšuje poptávku. V průběhu krize se přerušil hlavní tok v potrubí do Evropy, tehdy hned také nebyly kapacity lodí a LNG terminálů. Ty nyní máme pokryté, lodě již také stíhají, takže můžeme říci, že plynu v Evropě bude do budoucna dostatek.
Jak Pražská plynárenská získává plyn? Nakupujete jej na burze?
Plyn nakupujeme hlavně na burze, máme i dlouhodobé kontrakty na deset či patnáct let. Nyní připravujeme podpis s norským těžařem, abychom měli diverzifikované portfolio. Rádi bychom v budoucnu dováželi norský plyn přímo od těžaře.
V průběhu loňské krize někteří lidé podlehli skepsi, že plyn nemá budoucnost, a začali si pořizovat fotovoltaiky a tepelná čerpadla. Máte pocit, že se důvěra zákazníků v plyn opět vrací?
Vidíme i na číslech, že zákazníků, kteří končí, je výrazně méně, naopak se připojují noví. Topení z plynového kotle, pokud je kondenzační, je výrazně levnější než třeba pořizovací náklady na tepelné čerpadlo a jeho provoz.
Kolik nových zákazníků jste získali?
Za letošní rok se připojilo do naší distribuce tisíc nových zákazníků, a to rok ještě neskončil.
Jak se bude podle vašich prognóz cena plynu vyvíjet?
Nemohu říci, jak se bude vyvíjet regulovaná část, ale co se týká cen plynu komodity, tak ta by mohla jít mírně dolů. Uvidíme, jaká bude zima. Pokud bude teplá, tak tlak na snižování ceny bude větší.
Může se stát, že dojde k nějaké přírodní katastrofě a dočasně se omezí toky plynu, ale to by mohlo zvednout cenu akorát krátkodobě, dlouhodobě určitě ne. Současná úroveň ceny plynu je ustálená a spíš bych předpokládal, že bude klesat než stoupat.
I v dlouhodobém horizontu?
Ano. Co se týče celosvětových zásob, tak plynu je dost. Šlo o to vybudovat kapacity LNG plynu, aby se mohl z lodí dostat k nám do soustav.
Jak je to se zásobami plynu ve světě? Na kolik desetiletí se odhadují jeho zásoby?
Již čtyřicet let se hovoří o tom, že ropa dojde, ale mezitím se vždy najdou nová naleziště. Totéž platí pro plyn. Teď nejnověji se objevilo obrovské ložisko u Austrálie. Myslím, že plynu bude dost i jednu dvě generace po nás.
Lze si představit, že se k nám bude vozit plyn z Austrálie?
Přepravní náklady nejsou až tak velké, největší náklady představuje zkapalnění plynu. Lodě jsou pak schopny přepravit plyn po celém světě. Z Perského zálivu běžně jezdí lodě do Číny. Další ložisko se našlo u Afriky. Pořád se objevují nová a nová ložiska, navíc ložiska plynu vázaného na břidlici ve Spojených státech jsou také velká.
Má válka v Izraeli také vliv na ceny plynu?
Ta měla jen krátkodobý vliv. Ale jakýkoliv válečný konflikt ovlivňuje ceny komodit, jako jsou plyn, elektřina nebo ropa. Na rozdíl od Izraele válka mezi Ruskem a Ukrajinou zahýbala s cenou výrazně. V jejím důsledku se zastavily toky této suroviny.
Je pravdou, že nyní ruský plyn kupuje Čína?
Ano, ruský plyn kupuje Čína, ale myslím si, že nějaký ruský plyn dopluje i do Evropy. Zkapalní se, naloží na loď, někde se pak „přemění“ z ruského na americký a může doplout třeba do Španělska. Nemůžeme úplně zaručit, že se do Evropy nedostane žádný ruský plyn.
Lze tyto praktiky vystopovat a zabránit jim?
Musela by se sledovat každá loď. Na trhu se mluví o tom, že se pár takových případů stalo, neděje se tak v masovém měřítku. Drtivá většina ruského LNG plynu putuje do Asie.
Než se plyn dostane k zákazníkovi, musí absolvovat trasu od zásobníků. Kolik stojí údržba této soustavy?
V Pražské plynárenské máme na příští rok naplánovaných 800 milionů korun na rekonstrukci a obnovu potrubí. Již několik let při modernizaci používáme plastové potrubí, což má obrovskou výhodu. Když se do budoucna bude přes toto potrubí dodávat i vodík, nebude unikat.
V ocelovém potrubí by sváry vodík unikat mohl, protože molekuly vodíku jsou výrazně menší než u zemního plynu. Potrubí obnovujeme postupně, ročně kolem 60 kilometrů, a například na území Prahy je již přes sedmdesát procent rozvodů plastových.
Jak se kontroluje stav potrubí?
Jednou dvakrát ročně pouštíme do soustavy zvýšené množství odorantu. Plyn více ovoníme a tak zjišťujeme případné úniky, které by bylo za běžného stavu obtížné identifikovat. Shodou okolností od 20. do 24. listopadu tato nárazová preventivní odorizace probíhá. Kdyby zákazníci ucítili nějaký zápach, tak to je důvod, že jsme tam té látky nalili více, a je třeba volat pohotovostní linku 1239, která celou věc prověří.
V rozvinutých zemích je samozřejmostí, že většina žlutých trubek zůstává skrytých, kdežto v rozvojových zemích a i těch, které plyn těží, bývá toto potrubí vidět běžně v ulicích na povrchu, vinou se kolem domů a budov…
Co se týče České republiky, tak standarty u nás jsou jedny z nejpřísnějších. A netýká se to pouze rozvodu plynu, ale i vody a telekomunikačních sítí. V rozvojových zemích vidíte mraky drátů, trubky vedené po budově. Když to není zrovna designová věc, tak to nevypadá hezky. U nás jsou to běžné normy. Praha má navíc i tu výhodu, že má mnoho potrubních rozvodů v kolektorech, což je 100procentní dceřiná společnost města Prahy. V nich je vedeno teplo, voda, elektřina i plyn a i telekomunikační sítě. Snažíme se co nejvíce koordinovat výměny potrubí s ostatními dodavateli. Když to měníme my, tak je lepší, aby se opravily třeba i rozvody elektřiny, nebo vody. Když se nad tím pokládá nový asfalt, aby se za rok nebo dva nemusel opět měnit. A je to i pohodlnější pro obyvatele. Teď zrovna jednáme s vodaři, abychom potrubí v jednom místě vyměňovali ve stejnou dobu.
Loni poskytlo město Praha vaší společnosti půjčku. Jak si vedete finančně nyní?
Hlavní město Praha nám poskytlo půjčku na nákup plynu do zásobníků pro minulou topnou sezonu. Mohli jsme si půjčit až dvě miliardy korun, ale půjčili jsme si výrazně méně, kolem 500 milionů. Půjčku jsme již splatili. Stejnou půjčku dostal od státu i ČEZ, akorát s tím rozdílem, že to bylo pět miliard eur.
Situace na trhu byla loni velice nestandardní. Ceny vyletěly nahoru, musely se dávat bankovní garance na operátora trhu, na burzy, abychom mohli vůbec nakupovat plyn a elektřinu a dodávat je zákazníkům. Třeba v Německu na to měli nárok úplně všichni obchodníci, výrobci a i prodejci elektřiny a plynu. Nyní půjčku již nepotřebujeme, máme standardní půjčky od bank.
Jaký předpokládáte vývoj ohledně ruského plynu, až skončí válka na Ukrajině?
Záleží na tom, kdy konflikt skončí a jak – zda Rusko bude muset platit reparace Ukrajině a z čeho je bude platit. Rusko má pouze nerostné zdroje, jako je ropa a plyn, takže pokud to skončí příměřím a Rusko bude muset platit, tak si dovedu představit, že z Ruska do Evropy poteče opět nějaký plyn. V Černém moři na pobřeží Ukrajiny byla nalezena spousta nových ložisek plynu a další byla objevena v oblasti, kde se zrovna vedou boje.
Pražská plynárenská chce do budoucna rozšiřovat nabídku bioplynu. Jaké máte další plány?
Snažíme se stavět bioplynové stanice a máme uzavřenou spolupráci s bioplynkou, která je na čističce odpadních vod. Tam plyn kupujeme a také naše distribuční soustava se tam připojovala. Pokud chceme být do budoucna nezávislí, nejlepší způsob je, že si plyn vyrobíme tady. Navíc pokud jej vyrobíme z odpadu, bude to ještě lepší.
Plány máme také s vodíkem. V našem areálu v Michli připravujeme solární panely, kde se přes elektrolyzér bude vyrábět zelený vodík, který budeme dodávat do čerpacích stanic pro autobusy MHD nebo popelářské vozy.