Potíže v kraji Dona Quijota. Elektřiny z větru má Španělsko až příliš
Oblast Kastile-La Mancha ve španělském vnitrozemí proslavil Cervantesův Don Quijote a jeho větrné mlýny. Globální oteplování však ráz této krajiny změnilo. Na tamních kopcích se dnes nacházejí stovky větrníků, které by slavný rytíř dnes stěží poznal. Jsou důkazem, že španělská ekonomika to s obnovitelnými zdroji myslí vážně. Elektřiny vyrobené z větru má však země až příliš a neví, co s ní.
Význam obnovitelných zdrojů v Evropě roste každým rokem. Podobně je to i v případě Španělska, kde se výrobní kapacita větrných zdrojů od roku 2008 zvýšila zhruba dvojnásobně. V případě solárních panelů byl tento růst dokonce osminásobný. Španělsko se díky tomu může chlubit druhou největší infrastrukturou obnovitelných zdrojů v Evropě hned po Švédsku, píše BBC.
Boom obnovitelných zdrojů ve Španělsku započal již v roce 2018 po nástupu nové vlády premiéra Pedra Sáncheze. Povedlo se odstranit regulační překážky a došlo k zavedení štědrých dotací na instalaci nových obnovitelných zdrojů po celé zemi. Koronavirová pandemie, která i Španělsko zasáhla v roce 2020, tento trend ještě urychlila.
„Dopad pandemie byl pro náš sektor velmi pozitivní. Lidé ušetřili peníze a měli čas přemýšlet o tom, co s nimi udělají. Mnozí z nich se rozhodli, že nejlepší bude je investovat do obnovitelných zdrojů,“ říká pro BBC José Donoso, výkonný ředitel španělské fotovoltaické asociace UNEF.
V posledních měsících španělská vláda představila nové ambiciózní cíle včetně pokrytí 81 procent španělské potřeby elektřiny obnovitelnými zdroji do roku 2030. Ačkoliv tamní ekonomika po pandemii rychle roste, a to i díky cestovnímu ruchu, poptávka po elektrické energii v zemi překvapivě postupně klesá. V loňském roce přitom byla dokonce nižší než v pandemickém roce 2020 a nejnižší od roku 2003.
„Dlouhá léta jsme byli svědky toho, že když španělský hrubý domácí produkt rostl, stoupala i poptávka po elektřině, a to ještě více než HDP,“ říká expert na problematiku Miguel de la Torre Rodríguez ze společnosti Red Eléctrica, která provozuje tamní národní rozvodnou síť. Podle něj španělské obyvatelstvo momentálně sleduje oddělování energetické náročnosti od chodu tamní ekonomiky.
Válka na Ukrajině a následná změna chování
Experti se nyní snaží zjistit, co za poklesem poptávky vlastně stojí. V prvé řadě jde o energetickou krizi, která byla vyvolána ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022. Ta totiž přiměla i španělské podniky a domácnosti omezit spotřebu. Dalším faktorem snížení poptávky po elektřině z vnitrostátní sítě bylo také zvýšené využívání obnovitelných zdrojů energie.
Ty však Španělsku přidělávají starosti. Zvlášť během slunečních dnů je totiž v posledních měsících patrná silná nerovnováha mezi výrobou a spotřebou, která se promítá do cen. V některých dnech jsou ceny nulové či dokonce záporné. Spotřebitelé sice takto nízké ceny zpravidla vítají, potenciálně ale představují problém z pohledu přilákání investorů. „Energetická soustava musí být vždy v rovnováze. Jinak se ztěžuje získávání nových investic a pro přechod na novou energetikou může jít o překážku,“ domnívá se Sara Pizzinatová, odbornice na obnovitelné zdroje energie ze španělské pobočky Greenpeace.
Obavy z nadbytku elektřiny ve Španělsku ale přinesly i novou diskusi, která se týká urychlení elektrifikace ekonomiky. Ta zahrnuje odklon od fosilních paliv. Sánchezova vláda si proto stanovila cíl, aby do roku 2030 bylo 34 procent ekonomiky závislé na elektřině. Proti jiným ekonomikám v Evropské unii země ale zaostává z pohledu instalace tepelných čerpadel v domácnostech nebo ve využívá elektromobilů. Auta se spalovacími motory tamnímu vozovému parku dominují ze zhruba 94 procent.