Boj s kůrovcem se má zrychlit. Ve hře je i vyhlášení krizového stavu
Lesníci by se měli v boji s kůrovcem už letos řídit novelizovanou vyhláškou, kterou chce ministerstvo zemědělství do měsíce aktualizovat. Povolí jim nezabývat se odumřelými stromy, ze kterých kůrovec již vyletěl, budou tak mít více kapacit na jeho ničení v ještě zelených porostech, aby se tolik nemnožil. Jednou z následujících možností je i vyhlášení krizového stavu.
O úpravě vyhlášky informoval ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO). Ten v minulém týdnu svolal jednání většiny vlastníků lesů, včetně zástupců Lesů ČR, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů i církevních a vojenských lesů. „Všichni se shodli na tom, co jsem slýchal od těžařských firem, že jsou tu zastaralá opatření, které neodpovídají dnešní situaci,“ řekl ministr.
Úřad chce do měsíce novelizovat vyhlášku lesního zákona. „Vyhláška trochu tlačila, že musí být všechny napadené stromy rychle odstraněny. Jenomže jsou stromy, ze kterých už kůrovec vylétl – to jsou takové bílé oloupané stromy. A jde o to, abychom mohli tyto stromy nechat stát třeba půl roku a vyhledávat ty zelené stromy, kde jsou vajíčka (hmyzu),“ řekl ministr. Tyto stromy je podle něj nutné intenzivně vyhledávat a hmyz likvidovat.
Vzniknou mokré skládky
Ministr také plánuje pro boj s kůrovcem využít takzvaných mokrých skládek. „To je v Německu už osvědčený systém – dřevo se rychle vytěží, naveze se na hromadu asi po 20 000 až 30 000 kubících a závlaha to dřevo skrápí,“ vysvětlil. To má podle něj dva efekty. Prvním je úhyn larev, které se nezvládnou vyvinout, druhým to, že pokud je dřevo na hromadě, tak by nemělo ztrácet kvalitu.
Státní podnik Lesy ČR podle něj chystá pět takových skládek. Část z nich by měla být v epicentru kůrovcových lesů, další pak u zpracovatelů. Stát plánuje tyto skládky také finančně podpořit dotací 150 korun na kubický metr. „Počítáme asi s půl milionem kubíků. Je to proto, abychom ho netlačili na trh, když je přebytek dřeva a ještě nesnižovali cenu dřeva,“ dodal. Stát by tak na této podpoře mohl zaplatit 75 milionů korun.
Podle ministra se již zahájila vodoprávní řízení, protože bude třeba větší spotřeba vody. Vytipovávají se také místa, kde by skládky mohly být, respektive aby byly i u vodních zdrojů.
Hrozí úhyn smrků, varuje ministr
Jednou z možností, jak urychlit kroky lesníků, je podle Milka i vyhlášení krizového stavu v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji. Podobně se stav nebezpečí vyhlašoval i kvůli výskytu afrického moru prasat loni ve Zlínském kraji, aby se mohly budovat ohradníky kolem oblasti i na soukromých pozemcích, a to v rychlejším výběrovém řízení.
Podle ministra je kůrovec přemnožený také kvůli suchu, stromy se proti němu méně efektivně brání. Problém s tímto hmyzem napadajícím smrky je podle něj od roku 2003, přičemž zesílil v roce 2015.
„Tehdy bylo asi 20 tropických nocí a od té doby se to rozjelo kvadraticky. Bohužel předpověď odborníků je taková, že pokud tento typ počasí bude trvat, tak do roku 2020 v oblastech do nadmořské výšky 550 – 600 metrů smrk bohužel uhyne. Musíme proto udělat taková opatření, abychom zpomalili hynutí smrku a zpomalili rozvoj kůrovce,“ uzavřel.
Ministerstvo loni počítalo s tím, že plošně zakáže těžbu zdravých smrků a borovic, aby se zpracovalo kůrovcové a kalamitní dřevo. Zákaz měl původně platit od listopadu do konce loňského roku, nakonec resort od tohoto kroku ustoupil. Vlastníci lesů ale musí odstranit dřevo poničené kůrovcem a větrem do konce letošního března.
Autoři: ČTK, iDNES.cz