Cena elektřiny bude příští rok nižší než letos, říká analytik Matoušek

  • 19.3.2024
  • Dobrá zpráva: v příštím roce bude celková cena elektřiny nižší než v tomto roce. Ta méně dobrá zní, že ani zásadní pokles nelze očekávat. „Hlavním důvodem je, že se do především regulovaných cen budou muset propsat vyšší náklady na řízení soustavy a menší spotřeba,“ říká Jiří Matoušek, marketingový ředitel a člen představenstva společnosti Centropol. 

    Problémem podle Matouška začínají být i fotovoltaiky. Centropol proto nyní analyzuje možnost, že upraví nabídku produktů. Pokud se tak stane, v případě nových zákazníků by odlišoval domácnosti využívající fotovoltaiku od těch, jejichž chování je predikovatelnější. Ti druzí by pak měli být zvýhodněni, popisuje v rozhovoru.

    Fotovoltaiky se v poslední době začínají objevovat i na bytových domech. Co to znamená pro vás jako dodavatele?
    Každá taková výrobna pro nás představuje výrazně vyšší nároky na predikci spotřeby a ve finále i rostoucí náklady na odchylku. I když dobře predikujeme, náhlé změny počasí vytvářejí nerovnováhu. Zatím si kvůli tomu ukrajujeme z marží, protože jsme na konkurenčním trhu a jsme opatrní v propisování nákladů do koncových cen. Když se však u nás v Centropolu řekne fotovoltaika, tak to neznamená radost z dalších obnovitelných zdrojů, ale větší starosti s jejich dopadem na rovnováhu v soustavě.

    Rozvoj fotovoltaiky postupně ovlivní celý trh. Nyní například modelujeme dopad skutečných nákladů do koncových cen elektřiny pro nové klienty s fotovoltaikou a průběhovým měřením a pro standardní klienty s neprůběhovým měřením. A vychází nám významné cenové zvýhodnění pro klienty bez fotovoltaiky. O změnách jsme ještě nerozhodli, ale zabýváme se jimi. Praktickým dopadem by byla nabídka produktů se zvýhodněnou cenou silové elektřiny v řádu stokorun pro klienty se standardním předvídatelným chováním.

    V jakém horizontu o tomto kroku uvažujete?
    Poslední dny se touto problematikou zabýváme poměrně intenzivně. Pokud k tomu přistoupíme, což není jisté, tak se to ale stane v řádu spíše týdnů než měsíců. 

    Myslíte, že podobně přemýšlí i konkurence?
    Nemohu hovořit za konkurenci, ale víme, že takto neuvažuje ani stát, ani Evropská unie – tedy ti, kdo rozvoj obnovitelných zdrojů podporují. Bohužel my jsme jedni z těch, kteří nesou náklady na provoz obnovitelných zdrojů. Dalšími jsou Česká přenosová soustava a provozovatelé distribučních sítí.

    Je potřeba si uvědomit, že domácnost žijící v bytové jednotce v domě bez fotovoltaiky se standardní sazbou D02d, která se chová predikovatelně, by přispívala na náklady spojené s fotovoltaikou. Nepřijde nám spravedlivé, že jedna skupina domácností bude přispívat na náklady spojené s druhou skupinou, která zároveň elektřinu vyrábí. První skupina by měla získat nižší cenu elektřiny než skupina s fotovoltaikou, jejíž spotřeba závisí na počasí.

    Ovlivnila ceny elektřiny letošní teplejší zima?
    Plánovali jsme vyšší spotřebu. Nepřekvapilo nás to, ale vyděláme méně, kdežto domácnosti ušetří. Teplá zima však nebyla jediným důvodem, který ovlivnil pokles cen elektřiny a zemního plynu. Dalším byl nedobrý vývoj celé evropské ekonomiky, zejména Německa. 

    Nezapomínejme, že domácnosti spotřebovávají pouze třetinu elektřiny a ze dvou třetin je to průmysl. Ale cenotvorba pracuje s očekáváním – bude se dařit průmyslu, nebo ne? V Evropě nikdo nepodniká kroky, abychom mohli věřit, že se průmyslu dařit bude. A to ovlivňuje cenu. Třetím aspektem byly emisní povolenky, kterých bylo v roce 2023 staženo z trhu méně, než se plánovalo, a jejichž cena výrazně klesla.

    Jiří MatoušekHostem pořadu Rozstřel je Jiří Matoušek, energetický expert. (7. října 2023)Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.V energetice působí deset let, dříve pracoval v oblasti telekomunikací a v maloobchodě.Pátým rokem je ve vedení týmu dodavatele energií Centropol – je marketingovým ředitelem a členem představenstva firmy.Říká, že dlouhodobě usiluje o to, aby se z energetického trhu stalo férové a přátelské prostředí.

    Zajímavý je důvod. Do evropských rozpočtů, z kterých jsou hrazeny programy (REPowerEU) na pomoc s vysokými cenami energií a snížení závislosti na fosilních palivech bylo potřeba získat dodatečné finanční prostředky. A ještě před volbami do Evropského parlamentu naplnit závazky Evropské komise. Proto se loni objevilo na trhu více povolenek. Únorové ceny elektřiny se také kvůli tomu dostaly u základního a dříve referenčního produktu (CAL 25) blízko k 70 eurům za jednu MWh. Za zmínku stojí, že dopad do koncové ceny elektřiny u tohoto produktu CAL, který dodavatelé nakupují, klesá. Dodavatelé jich budou potřebovat stále méně, protože v letních měsících bude elektřiny nadbytek a bude levná. Za referenční produkty nákupu elektřiny bychom spíše doporučovali uvádět dodávky prvního a posledního kvartálu v roce. Pokud k těmto cenám připočteme náklady na diagram a cenu na odchylku, získáme hrubou cenu.

    Můžete popsat proces, jak a kde elektřinu nakupujete?
    Nemohu říci podrobnosti, ale čím častěji se nakupuje, tím je tento proces bezpečnější. Dodavatel nakupuje například pro zákazníky, kteří mají produkt na dobu neurčitou, a pak pro zákazníky s fixovanými produkty. Největší objem elektřiny se obvykle zajišťuje pro následující rok, ale zároveň se realizují nákupy na další roky. To znamená, že letos nakoupíme nejvíce elektřiny na rok 2025, méně na 2026 a nejméně na 2027. Nakupujeme buď přímo od výrobců, jako je ČEZ, Sev.en, Slovenské elektrárny, nebo na burze.

    Kolikrát za den prověřujete ceny elektřiny?
    Osobně je kontroluji nejméně třikrát za den, ale kolegové, kteří se věnují nákupu elektřiny, sledují ceny takříkajíc 24 hodin denně. U plynu to není tak časté. 

    Kvůli energetické krizi se zákazníci mnohem lépe orientují v cenách a dávají si pozor i na smlouvy. Vnímáte tuto změnu?
    Ze spotřebitelů se stávají experti, a to rozhodně neříkám pejorativně. Mimo jiné to znamená mnohem vyšší nároky na nás dodavatele a obecně na zákaznickou obsluhu. Zákazníci umějí pojmenovat produkty a umějí si mezi nimi vybírat. Jsou připraveni a chtějí si popovídat třeba i o vývoji cen.

    Jak tedy budou ceny vypadat do budoucna?
    Klientům doporučujeme spíše kratší fixaci na dobu do dvou let. Únorové výrazně nižší ceny budou mít zajímavé dopady do cen pro nové zákazníky, ale pro stávající taktéž. Cena elektřiny se skládá ze dvou částí – z dodávky silové elektřiny a z regulovaných plateb včetně plateb distributorům. První část by letos neměla výrazně růst, takže to znamená, že ceny pro spotřebitele budou příští rok nižší.Náš model predikce pracuje i s cenou regulovanou. Očekáváme, že průměrná cena silové elektřiny příští rok bude kolem 3 500 Kč bez DPH. Pod tím si představte ty největší ceníky na trhu, zejména na dobu neurčitou. Zároveň by rok 2025 měl být pozitivní v tom smyslu, že díky volbám neočekáváme, že by měly výrazněji růst regulované ceny elektřiny. 

    Budeme se navíc nacházet ještě v takzvané staré distribuční periodě, v níž největší nárůst regulovaných cen mezi lety 2003 a 2024 máme již za sebou, včetně návratu poplatků za obnovitelné zdroje. V roce 2025 proto bude celková cena elektřiny nejnižší až do roku 2030. Proč? V roce 2026 sice máme šanci dosáhnout ještě nižších cen silové elektřiny, ale nastane nové distribuční období, které s sebou patrně přinese další růst regulovaných cen.

    Dobrá zpráva je ta, že nás nečeká růst cen elektřiny. Ta méně dobrá zní, že nás nečeká ani zásadní pokles. Hlavním důvodem je to, že se do regulovaných cen budou muset propsat nyní socializované náklady, to znamená vyšší náklady na řízení soustavy, menší spotřeba a dále pak investice. 

    Mohou rozhodnutí na evropské úrovni ovlivnit ceny elektřiny?
    Mnohé se může změnit po volbách do Evropského parlamentu a v souvislosti s novým složením Evropské komise. Rozhodování Evropské komise je předvídatelné, i když hlavně pesimisticky. Možná jde o příliš tvrdohlavý přístup k plnění klimatických cílů. Neříkám to proto, že bychom neměli snižovat emise oxidu uhličitého a neměli se chovat zodpovědně k planetě, na které žijeme. Jenom jsem přesvědčen, že máme výrazně víc myslet na průmysl a na domácnosti a že třeba úkol, který Evropská unie má – že ceny komodit budou dostupné a predikovatelné – se nedaří plnit.

    Přál bych si, aby rozhodování Evropské komise bylo taktéž ovlivněno tím, jak vysoké ceny si domácnosti a podniky mohou dovolit platit. Ale to se zatím neděje. Pokud zpracováváme informace správně, tak rozhodování Evropské komise o ponechání většího množství povolenek na trhu v roce 2023 bylo způsobeno tím, že potřebovala více peněz, nikoliv tím, že by chtěla snížit ceny elektřiny. To je přesně nástroj, skrz který ze strany Evropské komise cenu elektřiny řídit lze.

    Dále mohou koncovou cenu elektřiny řídit jednotlivé státy. Například Česká republika může ovlivnit poplatek za obnovitelné zdroje a má možnost ovlivnit i výši plateb distributorům účtovanou spotřebitelům a firmám. Místo spotřebitelů může část platby zaplatit stát. Máme tedy v ruce nástroje, kterými lze ceny řídit a přitom ponechat výhody liberalizovaného trhu.

    Jaké produkty na elektřinu a plyn byste nyní doporučil?
    To, co doporučíme v této chvíli, již nemusí platit v květnu, ale poprvé po dlouhé době si dovolím doporučit spotřebitelům využít nízké ceny elektřiny k uzavření delších závazků až na období dvou let.

    U zemního plynu bych nyní volil stále jedenapůlletou fixaci, ale počínaje květnem se už i do těchto akvizičních cen propíší plně nízké ceny, za které budou dodavatelé plnit plynové zásobníky. Takže na konci jara bude velmi zajímavé fixovat zemní plyn na dva roky.

    Mnoho klientů, kteří mají průběhové měření, preferuje produkt navázaný na denní trh. V průběhu roku 2024 tento produkt bude nadále cenově výhodný, ale asi bych varoval spotřebitele před tím, aby se nechali ukolébat výhodnými cenami na denním trhu. Z takového produktu lze velmi rychle odejít a každý zodpovědný dodavatel by to měl svým klientům umožnit. Pokud ale někdo spotový produkt sjedná, měl by ceny sledovat dlouhodobě a být aktivní. 

    Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/elektrina-obnovitelne-zdroje-fotovoltaika-jiri-matousek-centropol.A240318_154842_ekonomika_hyk?utm_source=Maileon&utm_medium=email&utm_campaign=ranni-74367+20240319-055956&utm_content=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fekonomika%2Fdomaci%2Felektrina-obnovitelne-zdroje-fotovoltaika-jiri-matousek-centropol.A240318_154842_ekonomika_hyk&zdroj=mail