Ceny elektřiny už dosáhly stropu, říká místopředseda ČEZ Cyrani
Rostoucí ceny elektřiny, které na evropské burze stouply během letoška o desítky procent, už zřejmě dosáhly svého maxima. V pořadu Rozstřel iDNES.cz to uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. „Nad rámec těch cen, které vidíme dnes, už moc velký důvod pro další růst není,“ řekl.
„Dnes je cena na burze na příští rok přes 80 eur za MWh, když se podíváme dál na rok 2023 je to přes 70 eur. „Obnovitelné zdroje dnes vyrábějí určitě pod 70 eur, k tomu diskutujeme jaderný projekt, který má cílovou cenu 50-60 euro za MWh,“ vypočítává Cyrani.
Proto také očekává, že do úrovně současných cen se lze vejít i v následujících letech. „K nárůstu došlo rychleji, než jsme čekali, cena měla postupně narůstat do roku 2030, ale zároveň nám to ukázalo, kde je zhruba strop,“ dodává.
Podle něj se potkaly dva trendy. Prvním bylo oznámení evropského balíčku na snižování emisí Fit for 55 a odhad EU v jedné ze studií, kde se odhadoval nárůst cen emisních povolenek. „Investoři i banky si toho všimli a tak se rozhodli nakoupit, aby si počkali na tu vyšší cenu. To ji pak samozřejmě vyhnalo rychleji,“ vysvětluje Cyrani.
Druhým trendem bylo zdražení uhlí na úrovně nejvyšší za posledních deset let, plyn je zhruba na osmiletých maximech.
„To je taženo tím, jak se ekonomika po covidu vrátila rychle zpátky, ale přepravní cesty nabíhají zpátky pomalu. Specificky ceny na příští rok jsou ovlivněny tímto efektem, ale počítám, že vše zase spadne, až se celý dodavatelský řetězec rozchodí,“ říká Cyrani.
Místopředseda představenstva ČEZ poodkryl i přípravy výstavby továrny na baterie, která by mohla vyrůst v areálu bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. Vicepremiér Karel Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali koncem července memorandum o podpoře tohoto projektu.
„Rádi bychom, aby gigafactory byla uvedena do provozu někdy kolem roku 2025, možná začátek 2026. Ale se samotnou výstavbou se musí začít v roce 2023, takže toho času už není moc,“ upozorňuje Cyrani.
ČEZ podle něj připravuje výstavbu, nabízí pozemek i zajištění energie.
„Myslíme si i na koncovku. Na konci životního cyklu už baterie nejsou vhodné pro elektromobilitu, ale hodí se na ukládání energie v sítích, tam bychom zase přišli na řadu my,“ popisuje.
ČEZ v tuto chvíli pro své výpočty pracuje s odhadovanou kapacitou 40 GWh vyrobených baterií ročně. „To je takové středně velká gigafactory a ten rozpočet se odhaduje něco přes 50 miliard korun,“ upřesňuje Cyrani, s tím, že baterie by primárně měly putovat do automobilů vyráběných v Česku.
Definitivní rozhodnutí o budoucím osudu gigafactory, v níž by práci našly až dvě tisícovky lidí, by podle něj mělo padnout v příštích šesti až devíti měsících.
U nabíječek platí poměr 1:10
Cyrani okomentoval i rozvoj dobíjecích stanic pro elektromobily, který považuje za odpovídající. „Dnes je registrováno necelých 10 000 elektromobilů a těm je k dispozici necelá tisícovka dobíjecích bodů. Zhruba tento poměr 1:10 se uvádí jako dostatečná síť pro dobíjení,“ shrnul.
Vládní plán očekává, že by do roku 2030 mohlo být 250 – 500 000 elektromobilů a k nim 25 až 40 000 dobíječek. „Ten poměr se tedy dodržuje, stimuly pro výstavbu dobíjecí infrastruktury tady jsou a běží,“ konstatuje Cyrani.
Objem potřebné energie ani nároky na kapacitu sítě nepovažuje za problematické. „Objemu se nebojím vůbec. Při dnešní spotřebě ČR mezi 60 a 70 TWh by náhrada všech osobních vozů za elektromobily přidala zhruba 10 TWh a náhrada nákladních pak dalších 10 TWh za rok.“
Jednorázové nároky na zatížení sítě lze pak podle něj řešit velkými bateriemi u nabíjecích stanic, které se v noci dobíjejí a naopak ve špičce se pak vozidla u stojanů nedobíjejí ze sítě, ale právě z baterií.
„Tohle je jedna z věcí, která je zvládnutelná podstatně jednodušeji, než se o tom občas píše takovým tím jednoduchým výpočtem na pytlíku od mouky,“ uzavírá Cyrani.