Českou ekonomiku zasáhla nemoc zvaná nerovnováha
V roce 2017 se v naší ekonomice objevila jedna z nejvážnějších nerovnováh, jež ekonomie zná – předstih růstu mezd před růstem produktivity práce. Nerovnováha v ekonomice je nemocí, která se ve zralé fázi projeví ztrátou růstu a zaměstnanosti. Dokážeme se s ní vyrovnat, nebo se dočkáme ztráty růstu a zaměstnanosti? Píše Pavel Kysilka.
Česko si užívá vysokého ekonomického růstu a rekordně nízké nezaměstnanosti. Jako v letech 2005 až 2007, než z druhé strany oceánu přiletěla finanční krize. Ještě donedávna – podobně jako v roce 2007 – platilo, že jedinou krátkodobou hrozbou naší rostoucí prosperity je vnější svět. To už ale neplatí. Rok 2017 byl po dlouhých 20 letech rokem, kdy se zevnitř naší ekonomiky objevila jedna z nejvážnějších nerovnováh, které ekonomie zná – předstih růstu mezd před růstem produktivity práce.
S nerovnováhami je to podobné jako s nemocí – v počátečním stadiu si nemusíme všimnout, že se v těle něco špatného děje, a po nějakou dobu pokračujeme v nasazeném tempu. Zabrzdí nás až rozvinuté stadium choroby. Nerovnováha v ekonomice je nemocí, která se ve zralé fázi projeví ztrátou růstu a zaměstnanosti.
Nižší míra robotizace
Když rostou mzdy lidí rychleji než jejich schopnost produkovat více zboží, dochází ke dvěma nepříznivým situacím. V prvním případě firmám rostou náklady na jednotku výroby, a proto jim hrozí pokles zisku, či dokonce ztráta. Firmy se tomu mohou bránit zvýšením ceny svého zboží, čímž však sníží svou konkurenceschopnost na domácím a zahraničním trhu. Ekonomice tak hrozí pokles výroby.
Druhým nepříznivým scénářem je poptávková inflace tažená vyšším růstem mezd než výroby. Součástí tohoto scénáře je i zvýšená poptávka po dovozech, nárůst cen nemovitostí a finančních aktiv, třeba akcií. Protiinflační zvýšení sazeb centrální bankou a splasknutí cenových bublin má zhoubný efekt na celou ekonomiku.
Digitální revoluce zvyšuje šance, jak se s vynořující nemocí v české ekonomice vyrovnat dříve, než se projeví poklesem dynamiky. Česká ekonomika vykazuje mnohem nižší míru robotizace podpořené umělou inteligencí než Německo, Japonsko, Jižní Korea a desítky dalších zemí. Náhrada rutinních činností se českým firmám v podmínkách extrémně nízkých mezd vyplácela mnohem méně než v dražších zemích.
Nezadusit se ve vlastní šťávě
Rychlý nárůst mzdových nákladů a posilující koruna, která zlevňuje dovoz technologií, zvyšuje apetit firem po masovější náhradě činností stroji. To by uvolnilo lidi do pozic, kam stroje nedosáhnou a kde je lidí zoufalý nedostatek, zvýšilo produktivitu a ochladilo nadměrný nárůst mezd. Je to závod s časem, jehož výsledek se těžko odhaduje – rozvinou se negativní makroekonomické scénáře rychleji než příznivé tržní přizpůsobení firem?K pozitivnímu vyústění může významně přispět vláda. Ty minulé vyluxovaly trh práce náborem mas lidí do státní byrokracie, roztočily platovou inflaci předvolebními mzdovými úplatky a vše zafixovaly pro Česko naprosto nevhodným a škodlivým služebním zákonem. Polovinu postů ve státní byrokracii nikdo – kromě několika stran, které v ní loví voliče – nepotřebuje. Dalších 20 procent lze nahradit elektronizací státní správy a samosprávy.
E-government, uvolnění kvalifikovaných lidí do oblastí, kde se vytvářejí skutečné hodnoty, plus trhem tažená robotizace podporovaná umělou inteligencí rozhodnou v nadcházejícím období, zda se dynamika české ekonomiky nezadusí ve vlastní čerstvě uvařené šťávě.
Zdroj: http://ceskapozice.lidovky.cz/ceskou-ekonomiku-zasahla-nemoc-zvana-nerovnovaha