ČEZ loví klienty na služby. Těmi jsou například úspora energie ve městech a podnicích či budování fotovoltaických panelů na střechách rodinných domů. Energetický gigant chystá i další expanzi za hranice. Své služby chce nabídnout Německu, Polsku či Rumunsku.
Podnikání energetického obra ČEZ vždy stálo na třech nohách – výrobě elektřiny, její distribuci a jejím prodeji koncovým zákazníkům. Zatímco poslední dvě činnosti pořád slušně vydělávají, zisky z jaderných a uhelných elektráren jsou rok od roku hubenější. To postupně sráží i celkové výdělky, včetně dividend pro stát, který ČEZ ze dvou třetin vlastní.
Vedení firmy proto hledá cesty, čím tuhle „kulhající“ nohu nahradit. Vedle investic do větrných parků v Německu a ve Francii stále více sází i na komplexní služby spojené s využitím energie. Jde například o úspory energie ve městech či průmyslových podnicích, instalace vzduchotechniky či o fotovoltaické panely na střechách rodinných domů, doplněné o baterie.
„Energetické služby budou v rámci skupiny ČEZ stále důležitější. V případě ČEZ ESCO, které se zaměřuje na český a slovenský trh, předpokládáme každoroční růst tržeb a provozního zisku v řádu desítek procent. Půjde jak o organický růst, tak o akvizice,“ říká ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.
Nechce se přitom omezit jen na Česko. Vedle Slovenska, kde chce energetické služby nabídnout zatím pěti tisícům firemních zákazníků, kterým nyní dodává elektřinu a plyn, se dívá zejména na Německo, Polsko a Rumunsko. „Tyto země nám připadají jako nejperspektivnější pro náš růst,“ říká Cyrani. Dodává, že se v těchto čtyřech zemích dívá i po akvizičních příležitostech.
Zatím poslední velký nákup v této oblasti udělal ČEZ letos v létě. Za pět miliard korun koupil německou firmu Elevion, která se zabývá hospodařením s energiemi.
Podle analytiků snaha vedení firmy odráží současné trendy. „Zaměření na segment energetických služeb je logické. Poptávka soukromých i veřejných subjektů po energetické účinnosti a úsporách roste,“ říká analytik Fio banky Jan Raška. Navíc se prosazuje posun od velkých zdrojů energie k decentrální energetice a zároveň se zpřísňuje evropská regulace ohledně snižování spotřeby. „ČEZ nechce u energetických úspor zaspat trend, jak se mu to trochu stalo u obnovitelných zdrojů,“ dodává analytik České spořitelny Petr Bártek.
Předem však není jisté, že ČEZ uspěje. „Tento trh je velmi fragmentovaný a zahrnuje mnoho dílčích segmentů. Očekávám proto, že příspěvek tohoto segmentu k zisku ČEZ bude dlouhodobě jen v jednotkách procent,“ říká Bártek.
Na trhu se pohybuje řada specializovaných firem, které mohou reagovat pružněji než „obří“ ČEZ. Příkladem je firma S-Power, která stejně jako ČEZ Solární instaluje střešní fotovoltaiky. Nové zákazníky nabírá rychleji než ČEZ.
ČEZ v poslední době sklidil kritiku, že nakupuje zbytečné projekty za velké peníze. To se týkalo například větrných parků v Německu či ve Francii. U investic do energetických služeb to nemusí platit. „ČEZ nenakupuje ‚draze‘ a v případě úspěšné konsolidace trhu může akvizice výrazně zhodnotit,“ míní Bártek.
„Například nákupem Elevionu poměrně výrazně rozšířil svoje podnikání v tomto segmentu. Očekávám, že příspěvek do provozní ziskovosti by mohl v horizontu dvou let překročit jednu miliardu korun. Energetické služby však pro ČEZ jsou a v dohledné době stále budou doplňkovým byznysem,“ dodává Raška.
„Větší dopad by tento segment měl v případě rozdělení na samostatnou nevýrobní část ČEZ. Takže tuto expanzi lze vnímat i jako snahu zatraktivnit variantu rozdělení firmy,“ domnívá se Bártek.
O tom, zda – a případně jak – se ČEZ kvůli výstavbě nových jaderných bloků rozdělí, se nyní diskutuje. Na stole jsou tři varianty. První počítá s tím, že by nový blok stavěla dceřiná firma ČEZ s nějakou formou zapojení či garance státu. Druhá varianta, že by tuto dceřinou společnost koupil stát.
Třetí varianta je případná transformace či rozdělení ČEZ – v nové společnosti by například mohly vedle projektových společností pro výstavbu nových bloků skončit také již fungující jaderné nebo i uhelné elektrárny. „Dělají se k tomu nyní analýzy, které bude moci vláda využít. Týkají se například toho, jak podobné transformace probíhaly v zahraničí,“ říká Cyrani.
Autor: Martin Petříček