Co je to za cypoviny? Jaderný reaktor nechceme, raději uhlí, zní z Karvinska
Záměr postavit na místě největší české černouhelné elektrárny malý jaderný reaktor místní vyhlížejí s obavami. Bojí se jak radioaktivního paliva, tak i ztráty pracovních pozic. Je navíc pravděpodobné, že v dětmarovické elektrárně pracovní uplatnění pro asi tisícovku místních nezůstane.
„Doufám, že to ja už budu hlinu hryzt, až to postavěj,“ křižuje se starší muž, umývající auto u jednoho z krychlových rodinných domků v Dětmarovicích. Výhled mu stíní čtyři obří chladicí věže černouhelné Elektrárny Dětmarovice na Karvinsku. Ta je největší v Česku. Za dvacet let už elektrárna uhlí spalovat nemá – v podzemním sarkofágu má být malý jaderný reaktor.
Čtyřapůltisícová ves by se za tu dobu měla stát po Temelíně a Dukovanech jednou z pěti jaderných obcí v Česku. ČEZ si ji vytipoval jako vhodnou pro svůj ambiciózní plán nahradit dosluhující tepelné elektrárny malými jadernými reaktory. Tušimice a Dětmarovice ČEZ považuje za nejslibnější lokality, už zde připravuje dokumentaci pro územní řízení včetně zadávací bezpečnostní zprávy.
My tady na tu elektrárnu všici nadávame, ale taky v ni robime. Kde chceš zarobit take chechtaky?
Problém je, že o záměrech ČEZ v dotčených obcích nikdo buď nic neví, anebo jsou proti. Jádro tu nechtějí. „To je zas nějaka cypovina,“ odsekne Pavel, jeden z dělníků Elektrárny Dětmarovice, když mu končí směna. Ostatní přikyvují a doplňují ho slůvky, která by se v televizi musela vypípat. Ostraváci se vyjadřují jadrně, krátce a jasně. Jak vysvětlují, v dolech když uhlí na souseda padalo, na řeči okrášlené času nebylo. Stejně jasně se nyní vyjadřují k myšlence jaderného reaktoru.
Pro pochopení odporu Dětmarovických vůči jádru nemusíme složitě hloubat. Většina lidí z obce v dnešní uhelné elektrárně pracuje a je na ní finančně závislá. Zdejší velmi slušné výdělky jim kompenzují fakt, že žijí v nepříliš atraktivním průmyslovém prostředí Karvinska, které je dle Indexu kvality života sestaveného společností Obce v datech suverénně nejhorší v republice.
„My tady na tu elektrárnu všici nadávame, ale taky v ni robime. Kde chceš zarobit take chechtaky?“ usměje se muž v punkové mikině Exploited před dětmarovickou Smíšenkou. Jiný velký zaměstnavatel tu není.
Práce, ale ne pro místní
Že by se vznikem jaderného reaktoru zmizela i většina ze zhruba tisícovky pracovních míst pro místní lidi, je zřejmé. „Po dobu demolice starých elektráren a částečně i výstavby lze počítat s využitím místního personálu. Provoz ale musí zajišťovat personál edukovaný k provozu jaderného zařízení. Zde by muselo dojít k přeškolení anebo k zajištění nového personálu, který v lokalitách být nemusí,“ připouští Tomáš Kovalovský, předseda představenstva České jaderné asociace.
Vzhledem k časové vzdálenosti stavby jaderného reaktoru je jasné, že současných padesátníků se už pokles pracovních příležitostí v Dětmarovicích nedotkne. Třicátníci a čtyřicátníci se konce uhelné elektrárny najspíš dožijí ještě v produktivním věku. A i ti vyhlížejí konec uhlí a nástup jádra s obavami.
„Jsem vyučený automechanik. Asi těžko bych mohl být na reaktoru,“ krčí rameny Jan, dvacetiletý kluk, který v elektrárně pracuje už tři roky na dopravníku uhlí. Toho tři bloky dětmarovické elektrárny schroustají bezmála 100 železničních vagonů denně. Paradoxně nikoliv jen toho českého, ale především polského.
„Na tu elektrárnu je navázáno spousta jiných profesí. Třeba havíři z poslední funkční šachty na Karvinsku. Taky železničáři nebo stavební průmysl. Popílek a škvára z elektrárny se totiž přimíchává jako přísada do betonu a cementu,“ argumentuje Jaroslav, další z dělníků.
To, že malý jaderný reaktor by zde měl vyrůst nejdřív v roce 2035, spíš ale mnohem později, místní příliš neuklidňuje. Zaznívají i velmi bizarní názory. „Viděls ten film Bláznivá střela? Jak tam jakýsi cyp říká „Nám jaderná energie nevadí“ a pak kolem něj běží pes se dvěma ocasy? Nebo Simpsonovy? Takže asi tak. Ať si to postaví někde jinde,“ pokouší se o nadsázku muž u místního kostela, který zdolává lahvový Ostravar. Naráží na animovaný seriál, kde hlavní hrdina Homer pracuje v jaderné elektrárně, která kvůli svému záření zrodila několik zvířecích mutantů, například Kukajdu, rybu se třema očima.
„Sám vidíte, jak velký odpor je proti výstavbě hlubinného úložiště, které je 500 metrů pod zemí a v zásadě neškodné. Očekávat lze i odpor na politické straně. Problematika „ne na mém dvorku“, tedy postavte si co chcete, ale ne u mne, je známá,“ posteskl si jaderný expert Tomáš Kovalovský.
Jaderné reaktory patří podle řady odborníků k nejbezpečnějším zařízením na světě. Právě kvůli silnému zabezpečení, neproniknutelnosti a jisté tajemnosti ale vzbuzují v lidech obavy a rodí pověry. „Jakýkoliv malý modulární reaktor vyžaduje stejné technické zázemí, jako je na Temelíně, tj. dvojité oplocení, údržbu, sklady čerstvého i použitého paliva, jaderné dílny, bezpečnostní systémy apod. Z jaderné bezpečnosti slevit nemůžeme,“ říká Kovalovský.
Více než jaderného reaktoru samotného se ale Dětmarovičtí obávají radioaktivního paliva, kterým by byl obohacený uran ve formě oxidu uraničitého. Po vyhoření by se musel dočasně skladovat na místě, posléze odvážet na dosud jediné úložiště v Dukovanech.
Jaderná energie není bez rizika
„Nevím, jak by to odsud vozili. Ale ta představa mě děsí. Protože je to potenciální zbraň hromadného ničení, kdyby to někdo zkusil ukrást nebo na to zaútočit,“ zamýšlí se Věra, starší žena s vnoučaty u dětmarovické základní školy.
Že její obavy nejsou zcela liché, si vědci uvědomují. „Žádná jaderná technologie není bez nebezpečí rizika úniku radioaktivity. V rámci pošetilých českých plánů na výstavbu malých modulárních reaktorů v každém kraji je třeba si položit otázku, jak se budou tyto elektrárny chránit před jakýmkoliv útokem zvenku, ale i zevnitř a proti krádeži jaderného materiálu,“ reaguje Milan Smrž, propagátor obnovitelných zdrojů energie z evropské asociace EUROSOLAR.
Třebaže Češi patří podle průzkumů k největším zastáncům jádra, v Dětmarovicích takové lidi najít je problém. Zde si stojí za uhlím a za tepelnou energií z něj. Ostatně, turbínu mají Dětmarovice i ve svém obecním znaku.