Desetitisíce Čechů mohou zůstat bez proudu. Energetické firmy dohledávají ty, kteří nereagují na nabídky
Sedm týdnů po pádu Bohemia Energy jsou v Česku stále desítky tisíc lidí, kteří nejspíše vůbec nevědí, že skončili u dodavatele poslední instance. Každá z oslovených firem hovoří o tisících dopisů, které se jim vracejí jako nedoručitelné. Desítky tisíc lidí pak dopisy sice zprvu obdržely, ale nereagovaly na ně.
Společnosti ČEZ se takto vrátilo devět tisíc dopisů, Pražské energetice pět tisíc, innogy hovoří o deseti tisících. Doručovatelé na udaných adresách zákazníky nenašli. Firmy se je tak snaží dohledat. Zkoušejí i SMS, e-maily, případně po nich pátrají na sociálních sítích.
„Nastupuje doslova detektivní práce. Cílem je najít na ně jiné kontakty, což se poměrně daří. Postupně všechny dosud netečné odběratele již déle než týden obvoláváme nebo jim zasíláme e-mailové nabídky,“ říká mluvčí Pražské energetiky Karel Hanzelka.
Problémem jsou nejen neúplné údaje: někdy neodpovídají osoby, jindy adresy, odběrná místa, čísla elektroměrů. Občas má odběratel uzavřeno více smluv s dodavateli energií. „Bohužel databáze kontaktů předaná od Bohemia Energy nebyla v dobrém stavu,“ popisuje mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Stovky tisíc lidí dopis nejspíše dostaly, zatím na něj ale nereagovaly. Neví se, zda vyčkávají, hledají vhodného nového dodavatele, či situaci neporozuměli. Energetický regulační úřad se už pokusil zapojit i jednotlivé obce. Hlavní snahou je zaměřit se na seniory, kteří si nemusejí uvědomovat, že jejich dodavatel energií skončil. Zřizují se nejen infolinky na městských úřadech, ale pracovníci už začínají na neaktivní adresy vyrážet.
Také ministerstvo průmyslu se snaží apelovat na veřejnost. Například náměstek René Neděla vyzývá, aby se lidé ujistili u svých nejbližších, že mají vše v pořádku.
Situaci komplikuje i poučení z takzvaných energošmejdů. Lidé začali být vůči nabídkám energií nedůvěřiví, a nemusejí proto věřit ani současným dopisům, případně telefonátům či návštěvám.
Například u Pražské energetiky nereaguje zhruba čtvrtina lidí. Podobná čísla uvádí také Innogy a E.ON.
Nejúspěšnější je pravděpodobně ČEZ, ze 376 tisíc zákazníků, které převzal, už 85 procent přešlo nebo přechází na běžné ceníky – 192 tisíc zůstává u ČEZ, 128 tisíc si vybralo jinou nabídku. Ukazuje se tak, že zákazníci si nového dodavatele vybírají a nezůstávají automaticky u nabídky, kterou jim dá dodavatel poslední instance. Tu sice zatím akceptuje většina lidí, významná část dá ale přednost alternativám.
Zkontrolujte babičku
U těch, kteří nereagují, může kromě obavy z nabídek takzvaných šmejdů hrát roli i přesně opačný problém. Mohou se stydět, že v minulosti takovou smlouvu podepsali, a snaží se to před rodinou utajit. O to důležitější je, aby se lidé ujistili, kdo je dodavatelem jejich rodičů či prarodičů. Pomoci mohou i další lidé z bezprostředního okolí, kteří spíše vzbudí důvěru.
V prvních týdnech také byly informace převážně na internetu, což je zejména pro řadu seniorů nepraktické. Mást mohlo i několik značek, které pod skupinu Bohemia Energy patřily, stejně jako to, že Kolibřík Energie prodával hlavně přes Skautskou energii. Řada lidí tak nemusela pochopit, že právě jejich dodavatel skončil.
Hlavní rada pro všechny je podívat se do smluv a faktur, případně na účet, zda se nevrací zálohy pro původního dodavatele. Mnozí lidé se ale stejně budou muset obrátit na Energetický regulační úřad s dotazem na zjištění dodavatele – pokud nevědomky podepsali více smluv, nemusí pro ně být jednoduché zjistit, jak z toho ven.
Jak už bylo řečeno, ERÚ kontaktuje s žádostmi o pomoc i jednotlivé obce. Spolupráci s některými z nich přitom chystá například i společnost E.ON. „Naši zástupci by po domluvě dorazili do dané obce, která by to místním oznámila předem, lidé by se mohli přijít informovat, případně rovnou podepsali smlouvu na standardní produkt,“ popisuje mluvčí společnosti Martina Slavíková.
Dluhy narůstají
Nejde jen o to, že tito lidé zůstávají delší dobu na vyšších cenících dodavatelů poslední instance. Zároveň jim také narůstá dluh, protože zatím neplatí žádné zálohy. Jejich výše je navíc vypočítána podle toho, že u dodavatele poslední instance lze zůstat maximálně šest měsíců, na které se zálohy rozpočítají – a ty nyní vycházejí na zimu, kdy je kvůli vytápění obecně vyšší odhadovaná spotřeba.
Kolik takových lidí existuje, není z dostupných čísel jasné. Žádný z dodavatelů neodpověděl na otázku, kolik odběratelů zatím zálohy neplatí. Pokud se je nepodaří zkontaktovat během půl roku, o dodávky energií zcela přijdou.