Dotace si zaplatíme sami. Jak Evropská unie omezuje základní svobody

Reforma systému emisních povolenek je dalším posunem Evropské unie k centrálnímu plánování. A prvním případem, kdy Unie oficiálně přiznává, že omezuje základní svobody, píše ekonom a šéfredaktor internetového deníku Svět hospodářství Jan Ferenc.
Země Evropské unie, tedy včetně té naší, schválily návrh, který již dříve definitivně odsouhlasil Evropský parlament. Týká se reformy uhlíkových povolenek. Kdo by očekával, že uprostřed energetické krize členské státy pozastavily trh povolenek nebo jej alespoň omezily tak, aby jejich cenu neurčovali burzovní spekulanti, zmýlil by se. Schválen byl návrh, že od roku 2027 se emisní povolenky vztáhnou i na veškerou dopravu a na vytápění budov. Zároveň bude zavedeno uhlíkové clo na zboží ze zemí, kde se povolenky kupovat nemusejí.
Evropská komise přiznává, že aplikací navrhovaného zákona může dojít „k dočasnému omezení“ svobody podnikání, svobody v uzavírání smluv nebo práva na vlastnictví, které jsou chráněny Listinou základních práv a svobod občanů EU.
Tím se zvednou životní náklady plošně prakticky všem občanům 27 zemí EU. Přijatá reforma zdraží energie, bydlení a dopravu, jíž se dopravují lidé, a všechno zboží do každého hypermarketu i vesnického krámku, ba i zásilkovou službou e-shopu do každé doručovací schránky. Přes uhlíková cla stoupne ještě navíc v ceně každý produkt vyrobený v nepovolenkovém zbytku světa: čipy, trička, mobilní telefony, obuv, jízdní kola, auta, ocel i potraviny. Nejen ty exotické z dovozu jako ananas nebo brambory, ale i ty tuzemské: obilí, mouka a pečivo.
Dotace, podpory, úlevy…
Zároveň byl schválen záměr na vytvoření klimatického fondu, který by měl zmírnit výše popsané dopady na chudé domácnosti. Tento fond se bude futrovat právě z emisních povolenek uvalených na každého a téměř na všechno. Dotace z EU nepřicházejí jaksi shora, bůhvíodkud. Nikoliv, ty dotace přijdou z účtů a peněženek jednoho každého z nás. Prý sociální spravedlnost.
Emisní povolenky v primární emisi prodává stát. V roce 2020 z toho měl český státní rozpočet tržby 18,9 miliardy korun, loni 13,3 miliardy, letos je lze odhadovat až na 30 miliard korun. Do podpory domácnostem přes programy Zelená a Nová zelená úsporám šlo z toho méně než osm procent. Další dotace jdou do obnovitelných zdrojů energie jednak z programu obnovy (sycenými povolenkami), jednak z tržeb za elektřinu. Odhad výnosu nových daní v EU se pohybuje kolem 2 bilionů korun, na Česko by z toho připadalo 41 miliard korun.
Neplánovaným efektem povolenek byl útlum energeticky náročných výrob nebo jejich vymístění mimo povolenkovou zónu. Vymyslel se proto v Bruselu další plán povolenkových výjimek a úlev, jak tyto výroby, ale jen ty direktivně vyjmenované, v EU udržet.
To ale nestačilo. Nejnovější plánovací dokument, návrh nařízení Evropské (plánovací) komise nazvaný Net Zero Industry Act, zvýhodňuje 11 „čistých“ průmyslových oborů. Bude-li přijat v navrhované podobě, urychlí se schvalování projektů z těchto oborů, budou upřednostněny v boji o státní zakázky a granty, usnadní se jim financování (v plánu taxonomie), urychlí schvalovací procesy při výstavbě objektů, zvýhodní se nábor pracovních sil. Evropská komise přiznává, že aplikací navrhovaného zákona může dojít „k dočasnému omezení“ svobody podnikání, svobody v uzavírání smluv nebo práva na vlastnictví, které jsou chráněny Listinou základních práv a svobod občanů EU. Jak moc „dočasnému“? Je to poprvé, kdy Brusel explicitně připouští omezení svobody, kterou ale fakticky omezuje už řadu let.
Ve výčtu preferovaných oborů chybějí takové, jako jsou chemický průmysl, ocelářství nebo výroba technologií pro velké jaderné elektrárny. I k tomu poslednímu existuje plánovací vysvětlení. Jaderné elektrárny neprodukují emise, tedy nenakupují povolenky a nepřispívají do dotačních fondů. Proto je pro záchranu klimatu výhodnější místo jaderek nastartovat elektrárny plynové a uhelné.

Zkušenosti ze socíku
Nedávné české předsednictví promeškalo mimořádnou příležitost poučit Evropskou (plánovací) komisi o několika důležitých aspektech.
Zaprvé, jak se správně sestavuje vstřícný národohospodářský plán. Že například, když se naplánuje masivní výroba a podpora obnovitelných zdrojů, je zapotřebí naplánovat masivní výrobu potřebných komponentů. Podobně, když se zakážou spalovací motory v autech od roku 2035, musí se zajistit dostatečný přísun elektronických součástí, např. čipů. Teď se to EU snaží napravit plánem na podporu investic do výzkumu a výroby čipů. Tedy opět dotace, podpory, úlevy…
Druhá poučka: i když EU uplatní modernější metody plánování, než používali naši zasloužilí komunisti, dostaví se další fáze – nedostatková ekonomika, poruchy v dodavatelsko-odběratelských vztazích, nedostatky v zásobování spotřebitelského trhu, růst cen. A pak důsledky: kontrola myšlení, zaostávání v technologiích, vzdělání, životní úrovni.
A do třetice: omezení osobní svobody není „dočasným“ průvodním jevem, ale neoddělitelnou, definiční a trvalou součástí plánované ekonomiky.
Dalo by se pochopit, že Evropská (plánovací) komise tomu nerozumí, protože to nezná ze své životní zkušenosti. Hůře se chápe, že i Česká republika schvaluje, aby to znovu nastalo. Ještě zbývá s další bohatou historickou zkušeností poučit EU o tom, jak to zařídit, aby ti plátci s omezenou svobodou nemohli z Unie nikam utéci…
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/emise-povolenky-reforma-komentar-jan-ferenc.A230503_174436_domaci_rodi?zdroj=vybava_recombee