Dovoz ruské ropy do Česka zrychluje. Podíl na celkovém importu je nejvyšší za posledních 13 let
Přestože v Evropské unii platí od loňského prosince embargo na dovoz ruské ropy, v Česku podíl Ruska na celkovém ropném importu dosáhl letos rekordní úrovně minimálně za posledních 13 let.
Podle údajů Českého statistického úřadu přiteklo do republiky za první pololetí 2,3 milionu tun ropy z Ruska – o skoro 600 tisíc tun víc než před rokem.
Podíl ropovodu Družba, který dopravuje ruskou ropu pro české rafinerie společnosti Orlen Unipetrol, tak oproti ropě dopravované „západním“ ropovodem IKL letos vzrostl na poměr 66 ku 34 procentům.
Za celý loňský rok se Družba podílela na celkovém dovozu „jen“ 56 procenty. Orlen, respektive Česko a na Družbu také napojené Slovensko a Maďarsko, využívá dočasné výjimky z unijního embarga. Vnitrozemské státy totiž nemají zatím jinou možnost, jak ruskou surovinu plně nahradit – na rozdíl od zbytku Evropy, zásobovaného ropovody a tankery z přístavů.
Největší dodavatelé ropy do Česka.
Výjimka sice nemá pevně stanovený časový limit, Česko se ale chystá posílit dovoz přes Německo a přístav v Terstu a zcela se odříznout od Putinovy ropy nejpozději od roku 2025. Do té doby je u nás nákup uralské ropy a její dovoz legální.
Vydělává hlavně rafinerie
A zatím byl i cenově výhodný a pro dovozce lukrativní. Politicky toxická ruská ropa se totiž prodává ve světě kvůli propadu odbytu se slevou oproti klasické evropské ropě Brent. Ta stála v červnu v průměru 75 dolarů za barel, zatímco český dovoz z Ruska vycházel po přepočtu statistických dat na 52 dolary za barel. Výhodnější cena ruské ropy pomáhala Orlen Unipetrolu už loni a společně příznivým efektem předchozích investic přispěla k pětinásobnému nárůstu loňského čistého zisku na 17,9 miliardy korun.
„Na Družbu se embargo nevztahuje, a dovozce se tedy logicky snaží nákup přes ropovod maximalizovat. To je to poslední, co bych jim vyčítal,“ komentuje počínání Orlen Unipetrolu petrolejářský analytik a portfolio manažer společnosti Amundi Petr Zajíc.
Kritizuje však, že rafinerie (týká se to zejména té v Litvínově) své nižší náklady nepromítají do cen vyráběných paliv. „Místo toho si zvyšují rafinérskou marži. Nakupují ropu výrazně levněji, přitom ale ceny pohonných hmot máme evropské,“ říká Zajíc.
Ropa k nám proudí systémem ropovodů Družba a IKL státní společnosti MERO, která zajišťuje přepravu na základě požadavků rafinerií v Kralupech a Litvínově, vlastněných přes společnost Orlen Unipetrol polským koncernem PKN Orlen. Poláci se tak snaží u nás nyní co nejvíc ruskou ropu – na které je závislá zejména rafinérská technologie v Litvínově a výroba nafty – využít, než Družba a s ní i proud ruské ropy za více než rok vyschne.
Přepravní údaje firmy MERO se téměř neliší od údajů statistického úřadu. „Podíl dovozu ropy z Ruska (Družbou) versus dovozu z ostatních zemí (IKL) činil za prvních šest měsíců zaokrouhleně 65 : 35 procentům. Zatímco za celý loňský rok to bylo ve prospěch Družby 56 : 44 procentům,“ uvedl pro Lidovky.cz provozně-technický ředitel společnosti MERO Zdeněk Dundr. Rozdíl jednoho procentního bodu v podílu oproti datům statistiků je daný zaokrouhlením.
Orlen Unipetrol dováží za výhodných cenových podmínek ruskou ropu pro rafinerii v Litvínově, která má technologii nastavenou na zpracování uralské a více sirnaté suroviny pro výrobu motorové nafty. Zatímco přes ropovod IKL nakupuje Orlen dražší ropy ze zemí jako Ázerbájdžán, Kazachstán, Spojené státy či Saúdská Arábie pro rafinerii v Kralupech, zaměřenou na produkci benzinu.
Orlen už hledá náhradu
Aktuální navýšení dovozu ruské ropy a jeho finanční výhodu společnost nekomentuje. Chystá se ale na přechod a přestavbu Litvínova na západní ropy. Během léta už podle mluvčího Orlen Unipetrolu Pavla Kaidla začal Litvínov částečně zpracovávat i neruskou ropu.
„V říjnu uskutečníme v litvínovské rafinerii zhruba měsíční zkušební test, při kterém budeme testovat tamní výrobní technologie při zpracovávání výhradně neruských rop. Testovat budeme těžké a středně těžké arabské ropy, dále pak v Litvínově vyzkoušíme ropu z Iráku, Jižní Ameriky a Severního moře,“ uvedl Kaidl.
Podle výsledku testu se ukáže, jak nákladná bude následná přestavba, ke které dojde během plánované měsíční odstávky v dubnu příštího roku. Náklady se prý vyšplhají na sumu zhruba jedné miliardy až po „mnoho“ miliard korun.
Na odstřižení od Družby a ruské ropy intenzivně pracuje provozovatel ropovodů společnost MERO od loňska. Projekt na zvýšení kapacity Transalpinského ropovodu TAL, který v Německu napájí český IKL neruskými ropami a umožní pokrýt celou českou spotřebu ropy, má být dokončen koncem příštího roku.