Dovoz z Ruska láme rekordy. Růst cen energií dopadá na zahraniční obchod, schodek se rychle prohlubuje
Nová čísla o českém zahraničním obchodu ukazují, jak velký problém stávající ceny energií jsou a jak velký dopad mají na českou ekonomiku. A částky, které Česko posílá do Ruska, rostou.
V dubnu dosáhl dovoz ze země, která kvůli napadení Ukrajiny čelí obchodním sankcím, rekordních 33 miliard korun. Druhé nejvyšší číslo padlo jen o měsíc dříve, v březnu, a to 26 miliard. Před rokem bylo Rusko až 12. největším dovozcem do Česka, nyní je po Německu, Číně a Polsku už čtvrté.
Závislost roste
Zatímco dovoz drobného zboží z Ruska se po vypuknutí války 24. února téměř zastavil, import plynu i ropy ve finančním vyjádření rychle roste. U zemního plynu zesílil i kvůli současné snaze co nejvíce naplnit zásobníky.
U ropy paradoxně roste podíl té ruské navzdory tomu, že spotřeba v Česku klesla. V dubnu se dovezlo meziročně o polovinu ruské ropy víc, naopak o polovinu klesly dovozy z Kazachstánu a z Ázerbájdžánu. Česko tak svou energetickou závislost na Rusku navzdory proklamacím zvyšuje.
| Objem ruského importu do Česka (v miliardách korun) | |
| 05/2021 | 10,6 |
| 06/2021 | 12,1 |
| 07/2021 | 11,4 |
| 08/2021 | 13,8 |
| 09/2021 | 18,2 |
| 10/2021 | 26,1 |
| 11/2021 | 12,9 |
| 12/2021 | 14,3 |
| 01/2022 | 11,9 |
| 02/2022 | 13,7 |
| 03/2022 | 26,1 |
| 04/2022 | 33,8 |
Data statistiků dávají vhled i do toho, jak prudce zdražují všechny důležité suroviny. V dubnu se ropa dovážela za ceny o 30 procent vyšší než loni, plyn stojí dokonce pětkrát víc, elektřina i černé uhlí třikrát víc. Jen za dovážený plyn a uhlí platí letos Česko o 25 miliard víc než před rokem – a drtivá většina těchto peněz míří do Ruska.
V opačném směru proudí výrazné měně financí. Export do Ruska je proti loňsku pětinový. V dubnu šlo jen o 1,7 miliardy, nejméně od roku 2004. Prakticky se zastavil vývoz aut a jejich dílů stejně jako spotřebního zboží.
Čísla za samotné Rusko se odráží i v zahraničním obchodě jako celku. Ten v dubnu skončil deficitem 28,4 miliardy korun.
„Zahraničnímu obchodu se v dubnu nedařilo. Obchodní bilance se meziročně snížila o 48 miliard, zejména kvůli vyšším cenám ropy a zemního plynu, u kterého byla i větší snaha o předzásobení,“ shrnul včera výsledek Stanislav Konvička z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Zatímco vysoké ceny energií a surovin způsobují rychlý růst hodnoty dovozů, český export to nedokáže vyrovnat. Nedaří se hlavně největšímu exportnímu artiklu – autům a jejich dílům. To, co obvykle táhne českou ekonomiku vzhůru, ji nyní naopak sráží. Vývoz nových aut meziročně klesl o 30 procent, zejména kvůli chybějícím dílům. Zhruba podobným tempem klesá i export dodavatelů automobilek, které v Česku nakupují vše od brzd přes světla a sedadla až po stěrače.
Statistici dodávají, že export vypadá hůře i kvůli situaci v loňském roce, kdy se výroba v automobilkách po tehdejších koronavirových omezeních naplno rozjela. Letošek se tak porovnává s loňskou nebývale vysokou výrobou.
„Před rokem jel celý průmysl po ukončení covidových omezení na plné obrátky, a to včetně výroby automobilů,“ říká Radek Matějka, který má v ČSÚ na starosti statistiky průmyslu.
Zlepšení nepřichází
Zahraniční obchod byl dlouhodobě přebytkový, propad do stále hlubšího záporu ve výsledku potáhne dolů i českou ekonomiku. Ta je v současnosti v kleštích zdražujících energií a nedostatku dílů pro výrobu aut. Ani jeden z těchto jevů se v dalších měsících nejspíš nezlepší a schodky českého zahraničního obchodu mohou pokračovat delší dobu.
„Dokud se energetická krize nevyřeší – to bude trvat několik let –, tak vysoké hodnoty dovozu budou stlačovat obchodní bilanci do deficitu. Ani na straně vývozu není vše růžové. Problémy v odběratelsko-dodavatelských řetězcích budou omezovat hlavně vývoz automobilového průmyslu,“ soudí Václav Franče, ekonom Deloitte.
„Průmysl má před sebou náročné období, během kterého se bude dál snažit přenášet rostoucí náklady na své zákazníky,“ přizvukuje ekonom Creditas Petr Dufek. A upozorňuje na cenový index, který dokazuje, že průmysl zdražovat zatím umí. „Avšak je otázkou, jak bude vypadat situace po zohlednění nových cen plynu, elektřiny a dalších zdražujících vstupů,“ dodal. Neznámou je i to, jak dlouho podniky udrží na uzdě mzdy, které rostou pomaleji než životní náklady zaměstnanců.