Elektřinu čeká nový tarifní systém. Už od příštího roku pro firmy, pak domácnosti
Tarifní systém, kterým se stanovuje celková cena za elektřinu, čekají změny. Současné nastavení je podle odborníků přežité. Nezohledňuje totiž, jak velké náklady kdo v elektrické síti vyvolává. Změny nejprve dopadnou na firmy připojené na vysokém a velmi vysokém napětí – například na výrobní podniky či výrobce elektřiny nebo na lokální distributory.
Už od začátku příštího roku se pro ně zruší platba za rezervovanou kapacitu. Místo toho budou platit za rezervovaný příkon a maximálně odebraný výkon, informoval v úterý Energetický regulační úřad (ERÚ).
Rezervovaný příkon je zjednodušeně řečeno „zarážkou“. Určuje technické maximum toho, co je v daném místě povoleno odebrat. Naproti tomu rezervovanou kapacitu si velkoodběratel zamlouvá na měsíční bázi podle toho, jakou očekává spotřebu.
Kdyby osvícený chalupář zapínal cirkulárku v „příznivé“ dny a měl přitom chytrý elektroměr, mohl by na tom i vydělat.
„Odběratelé většinou rezervují, a tím pádem i platí více, než je ve skutečnosti potřeba, jednoduše proto, že se sichrují,“ vysvětluje energetický expert Jiří Gavor. Zrovna teď se ale tuzemské elektrické síti hodí každá megawatta kapacity navíc. Proto není ideální, pokud si podniky dělají příliš velké rezervy.
„Zpoplatnění výkonové složky odběru elektřiny povede k tomu, že odběratelé budou hradit ceny, které odpovídají skutečným nákladům vyvolaným v síti. To povede k racionalizaci jejich chování ve využití rezervovaného příkonu vůči spotřebě. Postupně uvolněná kapacita sítí v řádu až několika tisíc megawattů bude využita pro připojování nových výroben obnovitelných zdrojů energie a odběrných míst,“ říká předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Co se týče dopadů na účastníky trhu, podle radní ERÚ Martiny Krčové bude záležet na tom, jak podniky přizpůsobí své chování. „Jestliže již nyní využívají soustavu racionálně, nebo pokud uvolní příkon, který si v síti rezervovaly a nevyužívaly ho, bude na ně dopad neutrální, nebo dokonce pozitivní,“ vysvětluje Krčová.
„Jde o uživatelsky přívětivý posun. Podnikový energetik se nebude muset složitě dohadovat s plánovači výroby o tom, kolik kapacity rezervovat,“ komentuje to Gavor.
Co čeká domácnosti?
Malé podniky a domácnosti si na novou tarifní strukturu budou muset ještě pár let počkat. U nich je totiž transformace podmíněna zaváděním chytrých měřáků, které sledují spotřebu elektřiny po patnácti minutách. Dokážou tak odhalit, nakolik zákazník síť v průběhu času zatěžuje, nebo zda jí naopak napomáhá.
Z koncepce nové podoby trhu nicméně vyplývá, že zákazníky na hladině nízkého napětí čeká osekání počtu distribučních sazeb. Ty jsou dnes vázané na to, na co zákazník elektřinu spotřebuje.
Například ten, kdo elektřinou svítí, vaří na ní, používá ji na běžné spotřebiče a ještě ke všemu s ní ohřívá vodu, má sazbu D25d. Ta je zpravidla výhodnější než sazba D02d, kterou mají lidé s jiným než elektrickým ohřevem vody. Dodavateli totiž umožňuje na dálku vypnout bojler v době odběrové špičky, kdy je elektřina drahá.
Jenže pokud domácnost přestane elektřinou vodu ohřívat a neupozorní na to dodavatele, zůstane jí výhodnější sazba D25d, i když na ni už nemá nárok. Regulátor proto nově prosazuje „technologickou neutralitu“ – sazby se nebudou odvíjet od spotřebičů.
Bude se platit více za služby
Změny se dotknou i lidí s fotovoltaickou elektrárnou na střeše. Ti nyní vydělávají na tom, že se cena za distribuci odvíjí od spotřebované megawatthodiny. Spotřebu elektřiny si díky výrobě ze slunce snížili, síť ale zatěžují podobně jako před instalací, pokud si například nepořídili bateriové úložiště.
„S omezováním využití distribuce vlivem vyšší výroby i na maloodběru se bude muset více zpoplatnit nasmlouvaná připravenost sítě poskytovat služby a méně využití samotnými toky elektřiny,“ vysvětluje ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer. „Stručně řečeno, bude nezbytné celkové náklady rozpustit více do fixních plateb a méně do plateb závislých na distribuované energii, jejíž množství se bude snižovat,“ dodává odborník.
Energetický regulační úřad už jednou změnu tarifní struktury prosazoval v roce 2016. Tehdy se ale proti návrhu vzbouřili chataři a chalupáři, kteří mají celkově nízkou spotřebu, ale jistič s vyšší kapacitou, protože v jednu chvíli potřebují zapnout třeba energeticky náročnou cirkulárku.
Změny, které ERÚ připravuje nyní, by ale pro chalupáře nutně nemusely znamenat zdražení – právě naopak. S rostoucím počtem fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů roste i počet dní, kdy je elektřiny na trhu přebytek a její cena na spotovém trhu klesá do záporných hodnot. Kdyby osvícený chalupář zapínal cirkulárku v „příznivé“ dny a měl přitom chytrý elektroměr, mohl by na tom i vydělat.