EU reformuje trh s elektřinou. Jak chce ochránit zákazníky i posílit průmysl
Loňská energetická krize urychlila reformu cen elektřiny členských států EU. Hlavním cílem změn je ochrana zákazníků a vyšší konkurenceschopnost evropského průmyslu. Klíčovou úpravu pravidel schválily 17. října členské státy EU, nyní ji má na stole Evropský parlament.
Dodavatelé budou mít nově povinnost nabízet smlouvy s fixní délkou a fixní či dynamickou cenou, přičemž nejdůležitější podmínky budou muset uvádět transparentně a přehledně. Stejně tak se počítá se zapojením zákazníka do trhu s elektřinou. Díky právu na sdílení energie z obnovitelných zdrojů by nemělo být nutné zakládat energetické komunity.
Nově bude také možné regulovat cenu elektřiny pro domácnosti a malé a střední podniky v případě vyhlášení mimořádné tržní situace. K tomu může dojít pouze na omezenou dobu a za předpokladu, že ministři na základě návrhu Evropské komise a při splnění předem stanovených podmínek schválí vyhlášení stavu unijní krize cen energií.
Jak potvrzuje poslanec Ondřej Knotek, Evropský parlament na legislativě pracuje a společně s členskými státy hledá kompromis. Spíše než o přelomové změny se však podle něj jedná o vylepšení reagující na energetickou krizi a na zostřující se geopolitickou situaci.
„Komplexnější reforma, která by oddělila cenotvorbu elektřiny od ceny plynu, by si vyžádala více času a nestihla by se dojednat během tohoto volebního období. Velká reforma by měla proběhnout v novém mandátu, tedy po nadcházejících evropských volbách,“ říká.Knotek oceňuje, že nová pravidla posílí roli spotřebitele a lépe ho také ochrání před prudkými nekontrolovatelnými výkyvy cen na energetických trzích. „Spotřebitel by získal stabilnější cenu, právo na více dodavatelů či možnost sdílet obnovitelnou energii se sousedy. Členským státům pak vznikne povinnost garantovat existenci dodavatele poslední instance,“ dodává.
Podle něj ukotvení obchodních modelů, jako jsou rozdílové kontrakty (CfD) či dlouhodobé dohody o dodávkách elektřiny (PPA), bude více motivovat investory realizovat projekty nefosilních zdrojů energie, jakými jsou obnovitelné zdroje, ale i jádro.Za nešťastné osobně považuje fakt, že tyto obchodní modely nejsou, byť za velmi specifických podmínek, umožněny pro uhelné a plynové zdroje, jejichž provoz je podle něj z ekonomicko-sociálních dopadů žádoucí. „Pro Česko a i jiné země to může být velký problém, neboť některé uhelné zdroje se mohou stát díky nezdravě drahé emisní povolence nerentabilní již během následujících tří let,“ uvádí Knotek.
Právě spory o jádro, které vedly Německo a Francie, reformu blokovaly. Podařilo se však najít kompromis umožňující dotace pro stávající jaderné elektrárny. Francouzská ministryně pro energetickou transformaci Agnes Pannier-Runacher to označila za vítězství a dodala, že s „elektřinou z obnovitelných zdrojů a jadernou energií se musí zacházet stejně“.
Alexandr Vondra, který usiluje o „rehabilitaci jádra“ na půdě europarlamentu od svého zvolení, zdůrazňuje, že se jedná o velký pokrok ve srovnání s rokem 2019. „Původně mělo být jádro vůči obnovitelným zdrojům znevýhodněno. Kdyby prošel tento záměr, tak stavitelé nových jaderných elektráren by měli při realizaci stavby problémy. Vyčlenit takzvané špinavé, nežádoucí aktivity, to je kouzlo zelené taxonomie, kdy se vážně zkomplikuje například úvěrování a pojišťování,“ vysvětluje Vondra.
Na půdě EP se obnovila platforma „Přátelé jádra“, která tam asi patnáct let neexistovala. I na Radě je semknuta skupina těchto zemí, nicméně podle Vondry se plná rehabilitace jádra bude odehrávat až v dalším volebním období nového europarlamentu.„I když Green Deal platí, nesmí to omezovat konkurenceschopnost Česka a také se musí hlídat, aby to nevrhalo občany ČR do bídy. Nemůžeme si dovolit spoléhat pouze na obnovitelné zdroje, které jsou v našem případě omezené. Nemůžeme ani záviset na dovozu do budoucna, protože jsme na konci drátů. Pamatuji si z komunismu fronty na banány. Na toho posledního nikdy nedošlo. Banány se přitom dají nahradit jablky nebo hruškami, kdežto energie je základní životní potřeba,“ upozorňuje.
Podle europoslance Luďka Niedermayera má Česko dobré a funkční jaderné elektrárny, které umožní výrazným způsobem snižovat emise. Jak dodává, nyní probíhá diskuse o ladění předpisů. „Není pochyb, že mezi nízkoemisními energetikami jádro musí mít stejnou roli, ale musíme si uvědomit, že to není obnovitelná energie,“ uvádí. Hlavní problém vidí Niedermayer v tom, že projektů na výstavbu jaderných elektráren není mnoho a jsou zatíženy rizikem navýšení cen. Jak však dodává, jádro je důležité z horizontu desítek let, jak se bude měnit jeho podíl na energetickém mixu.
K samotné reformě existuje podle Niedermayera v europarlamentu široký konsenzus. „Je to spíše evoluce, která zahrnuje technické změny, a to především ty, které potřebuje nová energetika.“ Podle něj je důležitá také ochrana spotřebitelů. “Uvidíme, jak hlasování dopadne, ale prozatím jsem nezaznamenal větší problém,“ dodává.
Stejně i Kateřina Davidová z nezávislého think-tanku Europeum vnímá pozitivně především fakt, že Francie a Německo konečně urovnaly neshody týkající se zejména jádra a daly celounijní dohodě na reformě trhu s elektřinou zelenou.“Výsledný kompromis by mohl EU jako celku pomoci ke snížení a stabilizování cen elektřiny a zvýšit tak naši konkurenceschopnost vůči dalším velkým ekonomikám, jako jsou USA a Čína, které využívají státní politiky na udržování cen energií nízko a pomáhají tak svému průmyslu a spotřebitelům,“ uvádí .
Podle Davidové investoři také potřebují jasný signál, že se jim investice do obnovitelných zdrojů v EU vyplatí. Právě posilování těchto kapacit považuje za nejlepší dlouhodobé řešení pro snižování cen elektrické energie.Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno se domnívá, že i když reforma obsahuje změny v mnoha oblastech, pro ČR nejsou zásadní. Smlouvy s časovými fixacemi jsou v Česku běžné mnoho let, v některých zemích EU tomu tak však nebylo.Česka se podle něj významně dotkne pouze zavedení sdílení elektřiny a zavedení dynamické tarifikace.
„To první je jen jiná verze trhu, to druhé může pomoci, ale má to i své náklady. Nyní je maloodběr organizován relativně jednoduše a je to poslední oblast odběru, kde je prozatím málo IT a automatizace. To se bude muset změnit,“ říká.
Jak dodává, ČR bude potřebovat rychlejší náběh chytrého měření a také nové IT systémy, bez nichž není komplikace ve formě sdílení realizovatelná.K zavedení nároku na takzvané sdílení elektřiny ředitel EGÚ Brno uvádí, že to neřeší základní problém, který má především velmi malá fotovoltaika a který souvisí s nesouladem výroby a spotřeby.
„Sdílení elektřiny obvykle označované za komunitní energetiku je jen jinak provedená organizace posledních segmentů trhu. Stejnou službu mohou a budou nabízet samotní obchodníci,“ uvádí Macenauer. Podle něj provoz komunitní energetiky náklady na obstarání elektřiny nikoliv sníží, ale navýší, a to i těm, kteří ji nebudou využívat. „Systém bude navíc složitější a svým způsobem labilnější,“ dodává.
Europoslanec Knotek věří, že k dohodě mezi členskými státy a EP dojde. Nejtěžší bude podle něj najít společnou řeč na konkrétní podobě pravidel obchodních modelů pro podporu jaderné energie. Rozdílná představa prý také panuje pro pravidla a opatření pro vyhlášení „stavu nouze“, kdy by mohlo dojít k celounijní reakci, tedy například k dočasnému zastropování velkoobchodních cen elektřiny.
„Členské státy by chtěly mít pravomoc stav nouze vyhlásit. Zatímco většina europoslanců by tuto odpovědnost raději přenechala Evropské komisi včetně volby souvisejících opatření,“ upřesňuje Knotek.