Eurohold podniká v pojišťovnictví. Teď chce majetek ČEZ v Bulharsku

  • 15.6.2019
  • Vedení společnosti ČEZ se snaží dostat z Bulharska – pokud možno s minimálními ztrátami. První pokus skončil před časem fiaskem. Teď česká energetická jednička jedná s bulharskou finanční skupinou Eurohold. Zjišťovali jsme, co je společnost, která se uchází o devítimiliardový majetek polostátního obra, vlastně zač.

    Závora se zvedla a řidič sešlápl plyn. „Tohle není oficiální silnice,“ zazubil se šofér Dimo za volantem luxusního vozu značky Maserati. „Polňačka“ plná výmolů na dohled od sofijského letiště posloužila jako zkratka k cílovému bodu naší cesty – skleněnému věžáku a sídlu finanční skupiny Eurohold. Na první pohled upoutají výlohy s luxusními vozy značky Maserati či Alfa Romeo. Kvůli prodejně aut jsme však Eurohold nenavštívili. Firma se v Bulharsku snaží uskutečnit jednu z nejnákladnějších transakcí posledního desetiletí. V pozoru jsou nejen Bulhaři. Eurohold se za osm až devět miliard korun chystá koupit tamní bohatství českého polostátního obra ČEZ, tudíž nastražené uši a oči mají i úřady v Česku. Bulharská mise je pro ČEZ od svého počátku v roce 2004 spíše noční můrou než splněním si podnikatelského snu. Kvůli nelibosti tamních úřadů a politické scény se vedení české energetické jedničky snaží již delší dobu z Bulharska vymanit – a to pokud možno s minimálními ztrátami. První pokus dopadl fiaskem. ČEZ před rokem oslovil neprůhlednou a neznámou bulharskou firmu Inercom, která neuměla sehnat na transakci dostatečné a průhledné finanční zdroje. Podobný reputační přešlap si zčásti státem vlastněná korporace nemůže znovu dovolit. Nyní nastává druhé kolo jednání: s bulharskou finanční skupinou Eurohold.

    Obě strany přistupují k vyjednávání s větší citlivostí a péčí než v prvním kole mezi ČEZ a Inercomem, alespoň co se týká marketingového hlediska. Nejenže bulharská strana už má své mediální zástupce, do hry vstoupila i elitní česká lobbistická agentura Bison & Rose, která ve druhé polovině května organizovala výpravu novinářů z Česka do sofijské centrály Euroholdu. Cíl byl zřejmý: ukázat, že Eurohold není nastrčeným křovím, které má maskovat skutečné kupce bulharské distribuční a prodejní sítě patřící ČEZ. Právě podobné pochybnosti překazily centrále ČEZ kontrakt s prvním zájemcem – Inercomem. Dojem z návštěvy revíru Euroholdu však zůstává smíšený.

    Žádní Rusové. I když…

    Holding Eurohold vznikl na konci 90. let. Primárně se věnuje pojišťovnictví, leasingu a prodeji automobilů, působí v několika zemích – od Španělska, Itálie, střední Evropy až po Balkán, Gruzii i Rusko. Její akcie se obchodují na varšavské a sofijské burze, firma o sobě tvrdí, že je největší veřejně obchodovanou holdingovou společností v Bulharsku. Takže na rozdíl od Inercomu jde o zavedenou a v Bulharsku známou společnost. Klíčovou figurou skupiny je 55letý finančník Assen Christov, který se v sofijských kruzích řadí k vlivným byznysmenům s konexemi do vysokých pater politiky. Jeho velkou chloubou jsou investice do vzdělávání: stojí za největší bulharskou soukromou školou St. George International School & Preschool, která pojme 700 prominentních žáků.

    Vedle Christova se transakci s ČEZ před českými novináři věnovali další členové vedení Euroholdu – ředitel firmy Kiril Bošov, obchodní šéf Vasil Stefanov či bývalý diplomat a nyní manažer skupiny Dominique Bauduin. Především se snažili vyvrátit kolující spekulace, že „operaci ČEZ“ ve výši kolem 350 milionů eur (zhruba devět miliard korun) budou ve skutečnosti financovat ruské banky zasažené sankčními seznamy USA či EU. „Žádné ruské peníze, žádný ruský vliv, hledáme západní investory,“ dušovali se na každém kroku šéfové Euroholdu.

    LN před časem informovaly, že v sofijských kruzích se v této souvislosti nejčastěji zmiňuje zájem VTB Bank. Druhou největší ruskou banku však řídí bankéř Andrej Kostin, který figuruje na americkém sankčním seznamu namířeném proti ruským oligarchům napojených úzce na Kreml. „O žádných ruských penězích nemůže být v našem případě řeč. Spojování tohoto obchodu s ruským kapitálem postrádá logiku, považuji to za hloupé spekulace. Oslovili jsme západní banky, jejich jména zatím nemohu uvést,“ řekl LN Christov.

    Úplně bez ruské stopy však chystaný obchod podle zjištění LN není. Před pěti lety získal Eurohold finanční injekci od banky, která tyje mimo jiné i z ruského kapitálu. Byla to Mezinárodní investiční banka (IIB), která v roce 2014 poskytla na rozvoj 15 milionů eur. Podíly v mezinárodní bance, která vznikla během „studené války“ v roce 1970, disponuje devět zemí – vedle České republiky, Ruska či Bulharska třeba i Kuba a Vietnam. Vzhledem k jejímu dosavadnímu sídlu v Moskvě se v bezpečnostních kruzích upozorňuje, že na banku má Kreml nemalý vliv. „Nemyslím, že by IIB uměla financovat podobně velký obchod, jako je ten s ČEZ,“ namítl Christov. Potvrdil však, že IIB projevila zájem o to, podílet se finančně na dané transakci.

    IIB však není jedinou stopou kolem Euroholdu. Podle zjištění LN se bulharští manažeři při jednáních s ČEZ radí s představiteli ruské investiční banky Renaissance Capital. „Zajímá nás jejich poradenský tým v oblasti energetiky. Jiný důvod, proč jsme tuto společnost k jednáním přizvali, neexistuje,“ uvedl boss Euroholdu Christov.

    Pirát vyhodil pojistky

    Pokud někdo činovníky Euroholdu v posledních dnech opravdu naštval, byli to čeští Piráti. V květnu pirátští poslanci interpelovali premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému položili deset otázek týkajících se prodeje bulharského bohatství ČEZ. Především zpochybnili akcionářskou strukturu Euroholdu. Šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek ministerského předsedu požádal o informaci, kdo je skutečným vlastníkem Euroholdu. V reakci na to ředitel Euroholdu Kiril Bošov akcionářské pozadí skupiny odhalil: 53 procent akcií podle něj patří firmě Starcom. V ní vlastní 51procentní podíl Assen Christov, 34procentní díl má Bošov a zbytek drží Christovův bratr Velislav. Z ostatních akcionářů Euroholdu drží největší minoritní podíl ve výši 15 procent lucemburský investiční fond KJK Fund SICAV-SIF. Právě na tento fond se šéfové Euroholdu v souvislosti s koupí divize ČEZ odvolávají. Lucemburský fond podle nich již vlastní tříprocentní podíl v bulharských společnostech ČEZ Razpredelenie a ČEZ Elektro, což měl být jeden z hlavních důvodů, proč se Eurohold o energetiku a ČEZ začal nyní zajímat.

    Když Christov, Bošov a Stefanov prezentovali před žurnalisty profil své skupiny a popisovali její hospodaření napříč Evropou, zaměřili se na oblast pojišťoven. Naopak detailnější analýza o záměrech v odvětví energetiky, kam se chce Eurohold nyní bez předchozích zkušeností nasunout, chyběl. Finančníky přitom nečeká malé sousto, neboť síť, o kterou usilují, obsluhuje tři miliony obyvatel. Překvapivé bylo i to, že se nehovořilo o mezinárodní arbitráži, kterou ČEZ vede s Bulharskem kvůli údajnému nesplnění podmínek z dob svého vstupu na bulharský trh. Ve hře je až 500 milionů eur pro českou společnost. Je tudíž důležité, aby ČEZ našel zájemce o nákup bulharské divize, se kterým i po dokončení obchodu bude spolupracovat v rámci mezinárodní arbitráže.

    Česká republika není pro Eurohold neprobádanou finanční půdou. Letos v březnu skupina vstoupila do místního pojišťovnictví a finančnictví nákupem společnosti Ergo Pojišťovna. Aby operaci dotáhl do úspěšného konce, potřebuje Eurohold ještě dostat „štempl“ od regulátora – České národní banky.

    Při dvoudenním setkání s manažery Euroholdu se nešlo ubránit pocitu, že právě dotažení nákupu české pojišťovny je hlavním motivem bulharských finančníků. Jinými slovy: hlavně si akcí s ČEZ nepokazit byznys s pojišťovnami. Pokud se jim podaří uskutečnit obchod s českým obrem, až čas ukáže, zda se Eurohold stane novým pánem bulharské energetiky, nebo jen jejím dočasným místodržícím.

    Ondřej

    Zdroj: http://ceskapozice.lidovky.cz/eurohold-podnika-v-pojistovnictvi-ted-chce-majetek-cez-v-bulharsku-1f2-/tema.aspx?c=A190614_102953_pozice-tema_houd#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail