Firma spoluvlastněná Rusy, kteří jsou na sankčních seznamech, se zajímá o plynové zásobníky v Česku
Do soutěže o šest strategicky důležitých podzemních zásobníků zemního plynu na území České republiky se přihlásil i německý podnik Wintershall Dea AG, v němž má významný majetkový podíl firma vlastněná lidmi ze sankčního seznamu Evropské unie a Velké Británie vůči Rusku.
Jde o ruské miliardáře Michaila Maratoviče Fridmana a Petra Olegoviče Avena, dva největší akcionáře společnosti LetterOne se sídlem v Lucembursku. Firma byla založena Fridmanem v roce 2012 a v podniku Wintershall, který patří mezi největší dovozce ruského plynu do Německa, drží 33 procent akcií. Majoritu (67 procent) ovládá německý agrochemický koncern BASF s ročním obratem přes 50 miliard eur.
Fridman s Avenem byli na sankční seznam EU zařazeni krátce poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Londýn dotčené muže na svůj seznam napsal 15. března. Oba patří mezi nejbohatší oligarchy v Rusku a jsou řazeni do nejužšího kruhu prezidenta Vladimira Putina.
Fridman s Avenem se ale od LetterOne nedávno oficiálně odstřihli. „V reakci na sankce EU Michail Fridman a Petr Aven odstoupili z vedení společnosti LetterOne,“ uvedl prezident firmy Mervyn Davies.
O tom, že se o strategicky důležité zásobníky v Česku uchází i společnost Wintershall se sídlem v německém Kasselu, informoval v úterý německý ekonomický deník Handelsblatt s odvoláním na dobře informované zdroje. Vzhledem k jejímu propojení s ruskými oligarchy a faktu, že v době války na Ukrajině důležitost energetické nezávislosti na Moskvě vzrůstá, oslovila redakce serveru Lidovky.cz s dotazem premiéra Petra Fialu (ODS).
„Stát pečlivě sleduje investice do strategického odvětví české ekonomiky a pro ochranu bezpečnosti má účinné nástroje, včetně mechanismu na prověřování zahraničních investic. V případě, že zahraniční investor, který je ze třetí země, nebo evropský investor, jehož konečný vlastník pochází ze třetí země (tedy i z Ruské federace), představuje bezpečnostní riziko, má vláda České republiky možnost tuto investici zakázat, což by mohl být i tento případ,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí premiéra Václav Smolka.
Putinovi muži
Rusko-izraelský občan Michail Fridman s čistým jměním zhruba 13 miliard dolarů se narodil v ukrajinském Lvově a dnes patří mezi nejbohatší oligarchy v Rusku. V 90. letech minulého století založil největší ruskou soukromou banku Alfa Bank. Fridman je podle žebříčku Sunday Times Rich List 11. nejbohatším člověkem žijícím ve Velké Británii. Bydlí na severu Londýna ve čtvrti Highgate ve vile Athlone House, jež má hodnotu asi 65 milionů liber (dvě miliardy korun).
Petr Aven se narodil v Moskvě, je synem litevského otce a židovské matky. S Fridmanem se potkal roku 1994 a od té doby spolu podnikají. Roku 2021 byl jeho majetek odhadován na 5,3 miliardy dolarů, což ho řadí mezi 50 nejbohatších Rusů. V severním Surrey v Anglii vlastní usedlost Ingliston House, v níž se nachází část jeho hodnotné sbírky umění. Aven dle sankčních dokumentů EU a Velké Británie „patří mezi oligarchy, kteří se v Kremlu pravidelně potkávají s prezidentem Putinem, a je osobním přítelem šéfa ropného koncernu Rosněfť Igora Sečina“.
Začátkem letošního roku Aven ještě vedl Fridmanovu Alfa Banku, ale v březnu na funkci ředitele rezignoval, aby se finanční ústav vyhnul západním sankcím. Podobně se zachoval i v investiční společnosti LetterOne. „Výsledkem tohoto kroku je, že nebudou nadále zasahovat do řízení firmy a do rozhodování ohledně investic. Neobdrží dividendy či žádné ekonomické zdroje ani přímo, ani nepřímo. Jejich majetky jsou efektivně zmrazeny, nemají akcionářská práva, a pokud sankce přestanou platit, představenstvo nemá povinnost tato práva jim vrátit,“ uvedli v oficiální tiskové zprávě společnosti LetterOne její prezident Mervyn Davies a generální ředitel Jonathan Muir.
„Aby bylo jasné, zmíněné sankce se společnost LetterOne netýkají,“ prohlásili oba manažeři – a zároveň odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu. Pokud se Daviesovi a Muirovi dá věřit, jejich kroky vůči Fridmanovi a Avenovi, jejichž podíl v LetterOne dohromady nepřesahuje 50 procent, jsou nesmírně tvrdé.
Oligarchové se stáhli. Vážně?
Krátce po tomto prohlášení všechny pozice včetně členství v představenstvu LetterOne opustili další tři ruští miliardáři – German Borisovič Khan, Alexej Viktorovič Kuzmičev a Andrej Kosogov. „Nikdo z těchto osob není na sankčních seznamech, ale jsou přesvědčeni, že z hlediska dlouhodobých zájmů společnosti LetterOne učinili to nejsprávnější rozhodnutí,“ uvedla firma.
Jenže uplynulo pár dnů a Khan a jeho žena Angelika byli 15. března zapsáni na unijní i na britský seznam sankcionovaných Rusů. Stejný osud potkal ve stejný den i Kuzmičeva. Takže týden po své rezignaci na funkce v LetterOne se Khan rozhodl informovat německý podnik Wintershall Dea AG, že s okamžitou platností končí ve funkci člena dozorčí rady.
„Od této chvíle mu dozorčí rada nebude poskytovat žádné důvěrné informace. Zjišťujeme, zda sankce EU a Velké Británie vůči Germanu Khanovi budou mít další dopady na společnost LetterOne v roli akcionáře firmy Wintershall Dea AG. Do té doby byly pro jistotu naše veškeré platby pro LetterOne zastaveny,“ uvedl podnik Wintershall Dea AG.
Khan se narodil v Kyjevě a spolu s Fridmanem zhruba před 30 lety založil ruskou finanční skupinu Alfa Group. Jeho majetek americký časopis Forbes letos odhadl na 7,8 miliardy dolarů.
Fridmanova a Avenova společnost LetterOne se dnes tváří, že oba sankcionovaní oligarchové ji už nebudou moci ovlivnit, avšak realita může být opačná. Otázkou je, zda nekompromisní prohlášení LetterOne bude stačit tajným službám a orgánům kontrolujícím dodržování sankcí vůči Rusku k tomu, aby oba oligarchy nepodezíraly ze skrytých přesunů jejich miliard například do zásobníků zemního plynu v Česku.
„Jen ať Síkela neudělá chybu“
„Kdyby zásobníky koupila firma s ruskými akcionáři pod západními sankcemi, tak je to na okamžitou rezignaci ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN),“ řekl serveru Lidovky.cz Síkelův předchůdce na ministerstvu průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) na stejný dotaz, jejž obdržel premiér Fiala.
„Ideální by bylo, kdyby zásobníky získal stát. Německá společnost RWE je připravena je prodat, a pokud to kabinet Petra Fialy podcení, tak český stát nejenže přijde o příležitost strategické podzemní zásobníky zemního plynu vlastnit, ale ještě tím můžeme nahrát spekulantům. A celou situaci vůči současnému stavu zhoršit. RWE je solidní partner, ale bude-li zásobníky vlastnit někdo méně věrohodný, je to riziko a máme velký problém,“ vysvětlil pro Lidovky.cz Havlíček.
„Doufám, že ministr Síkela druhou chybu neudělá. Poprvé podcenil zajištění zásob zemního plynu a dohání to až nyní. Podruhé by to bylo v případě, kdyby zásobníky stát nezískal,“ dodal exministr.
Šest podzemních zásobníků získal koncern RWE koncem roku 2001 v rámci privatizace státního plynárenského monopolního podniku Transgas, jejž do ciziny prodala vláda Miloše Zemana za 4,1 miliardy eur. Maximální kapacita zásobníků je 2,7 miliardy kubíků zemního plynu, což odpovídá třetině celkové roční spotřeby České republiky. V zimních měsících, kdy jsou ceny nejvyšší, zásobníky pokryjí až 60 procent denní potřeby země. Jedná se o druhý největší systém podzemních zásobníků ve střední Evropě, které mají vzhledem k blízkosti hlavních regionálních trhů s plynem v tomto regionu strategický význam.
Lukrativní byznys
Proces prodeje firma RWE Gas Storage CZ, jež je největším provozovatelem podzemních zásobníků zemního plynu v Česku, zahájila už v lednu 2022. Němci, jimž radí britská banka Barclays, podle Handelsblattu očekávají výnos kolem půl miliardy eur (asi 12,3 miliardy korun) ročně. „Význam a atraktivita tohoto podnikání jsou nesporné, zejména v současné situaci,“ uvedla sama RWE.
Podle německého listu by zásobníky mohly být zajímavou investicí především pro firmy, které levně nakoupený zemní plyn skladují, aby ho pak při zvýšení ceny prodávaly dál. Podle zdrojů serveru Lidovky.cz však není vyloučeno, že nejvyšší nabídka se bude pohybovat jen kolem 300 milionů eur, což může mít za důsledek, že Němci si nakonec zásobníky raději nechají. I když vzhledem k loňskému rozhodnutí mateřské společnosti v Essenu definitivně opustit český trh to není příliš pravděpodobné.
Podle informací serveru Lidovky.cz se do soutěže letos přihlásil i ruský plynárenský gigant Gazprom, ovšem po invazi Rusů na Ukrajinu přestal mít zájem. Vážní zájemci jsou tak podle důvěryhodných informací serveru Lidovky.cz v podstatě jen dva: energetický koncern ČEZ, v němž stát prostřednictvím resortu financí drží téměř 70 procent akcií, a průmyslový konglomerát EPH patřící třetímu nejbohatšímu Čechovi Danielu Křetínskému a československé finanční skupině J&T.
Kromě těchto dvou velkých hráčů se o zásobníky zajímá i česká společnost innogy, již od října 2020 vlastní maďarský státní energetický gigant MVM Group, dále firma KKCG miliardáře Karla Komárka, jemuž patří i Moravské naftové doly, a společnost Sev.en Group finančníka Pavla Tykače. A deník Handelsblatt uvedl, že kromě podniku Wintershall Dea AG se o zásobníky zajímá i rakouský petrolejářský koncern OMV.
Strategická investice státu
Fialově vládě se tedy naskytla unikátní příležitost, aby stát – prostřednictvím ČEZ – po 20 letech opět získal kontrolu nad podzemními zásobníky zemního plynu na našem území, jejichž význam kvůli válce na Ukrajině jen poroste. Jenže stát se dosud k nákupu zásobníků stavěl spíš odtažitě.