Francie odpojila svou nejstarší jadernou elektrárnu, navzdory vlně odporu
Francie ukončila provoz své nejstarší jaderné elektrárny Fessenheim, jež byla po čtyři dekády pilířem lokální ekonomiky. Její fungování představovalo trn v oku environmentálních aktivistů nejen z řad Francouzů. Ani odpojení však neuspokojilo všechny. Proti jsou zaměstnanci i skupina podporovatelů jaderné energie.
Druhý reaktor odpojili energetici od sítě v pondělí ve 23:00, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na koncern EDF, který objekt vlastní. První reaktor elektrárny Fessenheim, která leží přímo u hranice s Německem, je mimo provoz už od února. Elektrárna patří k menším zařízením svého druhu ve Francii.
Ještě měsíce potrvá, než reaktory Fessenheimu vychladnou natolik, aby z nich pracovníci mohli odstranit vyhořelé palivo. Celý proces uzavření má být hotov do roku 2023, nepředpokládá se však, že by zařízení bylo možné zcela demontovat dřív než v roce 2040.
Zatímco v roce 2017 zaměstnávala jaderná elektrárna Fessenheim víc jak tisíc pracovníků, v následujících třech letech se stavy pracovní síly budou muset významně snížit. Podle webu France24 bude v elektrárně do roku 2023 potřeba jen 294 zaměstnanců, a poté, až do chvíle poslední demontáže, pouhých šedesát zaměstnanců.
Pracovníci proti uzavření protestují. Francouzská vláda slíbila, že zaměstnanci o práci nepřijdou, má totiž dojít k jejich přeložení na jiné objekty koncernu EDF. S uzavřením elektrárny nesouhlasí ani skupina Hlasy jaderné energie, která demonstrovala před sídlem environmentální organizace Greenpeace v Paříži.
Elektrárna má na uzavření věk
Jedním z důvodů, proč se EDF nyní rozhodla reaktory odpojit je i vysoký věk Fessenheimu. Stanovenou životnost sice francouzské jaderné elektrárny nemají, společnost EDF nicméně počítá s maximálně čtyřicetiletým fungováním všech reaktorů druhé generace, které používají technologii tlakové vody.
Fessenheim má za sebou i několik technických chyb. Během 90. let a v prvním desetiletí 21. století nahlásili pracovníci Fessenheimu několik bezpečnostních poruch, jako například praskliny v krytu reaktoru, znečištění vody či únik paliva. V roce 2007 zjistila švýcarská studie, že při výstavbě reaktorů došlo k podcenění seismických rizik.
Elektrárna Fessenheim byla v provozu od roku 1978. Desítky let proti ní protestovali aktivisté ve Francii, Německu i ve Švýcarsku, elektrárnu považovali za bezpečnostní riziko. Dva jaderné reaktory elektrárny Fessenheim podle AFP vyráběly zhruba jedenáct miliard kilowatthodin energie ročně.
Francie je po Spojených státech druhým největším výrobcem elektřiny z jádra, má více než pět desítek reaktorů ve dvou desítkách jaderných elektráren.
V roce 2015 francouzský parlament schválil snížení podílu jaderné energie na výrobě elektřiny v zemi ze 75 na padesát procent do roku 2025. Na konci roku 2018 ale prezident Emmanuel Macron uvedl, že na padesát procent se země dostane nejdříve v roce 2035. Teď je podle agentury Reuters na zhruba 71 procentech.
Autoři: iDNES.cz, ČTK