Hejtmani vládě: Nemáme na energie. V ohrožení jsou opravy silnic i škol
Hejtmani už od léta marně shánějí elektřinu a plyn na příští rok. Většina krajů má energie zajištěné pouze do konce prosince. Na krajských dodávkách jsou přitom závislé školy i nemocnice. Vysvětlení je jednoduché. Na burze jsou energie pro kraje příliš drahé a do výběrových řízení se zase dodavatelé nehlásí, protože sami nevědí, co se bude v příštích měsících na trhu s energiemi dít.
Elektřinu i plyn tak zatím mají podle ankety MF DNES zajištěné pouze dva kraje. I ty však jen díky smlouvám z předchozích let.
Plzeňský hejtman Rudolf Špoták (Piráti) by ocenil, kdyby vláda zastropovala marže obchodníků. Opoziční hejtmani zase volají po zastropování cen obecně.
Energie na příděl
Hejtmani proto bijí na poplach. Například šéf Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) nechce vůbec domýšlet, co by se stalo, kdyby jeho kraj energie do začátku ledna nenasmlouval. „Předpokládám, že bychom vyhlásili stav nebezpečí způsobený ohrožením provozu našich škol a nemocnic a požádali bychom vládu o příděl energií pro zajištění těchto služeb. Byla by to nová situace, která nemá dosud obdoby,“ řekl MF DNES hejtman Netolický.
Ale ani pokud by energie nakonec nasmlouvaly, nemají kraje zdaleka vyhráno. Kvůli jejich vysoké ceně už řada z nich kalkuluje s tím, že v příštím roce omezí některé investice. „Budou to určitě rekonstrukce škol a například také opravy mostů či silnic,“ uvedl hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). I podle Netolického budou opravy silnic II. a III. třídy tím, co Pardubický kraj zruší jako první. Podobně uvažují i v Plzeňském kraji.
Zastropovat ceny a marže
Podle plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) už tak vysoké ceny energií na burze, kde je část krajů nakupuje, ještě více zvyšuje nenasytný přístup části makléřů. „To, co začali dělat, je nechutné. Zatímco dříve byla jejich marže okolo 12 procent, dnes se pohybuje mezi 17 až 20 procenty. To už hraničí s hyenismem. Pokud nakoupíte energie za 100 milionů, tak jen kvůli tomu, že to odkliknou na burze, jim dáte navíc 20 milionů. Nevím, jestli je to za trestněprávní hranicí, ale minimálně za hranicí slušnosti to je,“ vyčítá hejtman Špoták obchodníkům.
Ocenil by proto, kdyby vláda marže zastropovala. Opoziční hejtmani zase volají po zastropování cen obecně.
Složitou situaci na burze s energiemi pro MF DNES popsala také hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Její předchůdci podle ní dávali za energie kraje kolem 200 milionů korun ročně. Na letošní rok už ale měli Středočeši kvůli zvýšení cen připraveno 550 milionů a příští rok to bude ještě výrazně víc.
„Pokud bychom nakoupili energie na příští rok na začátku srpna, kdy jsme si nechali nákup orientačně spočítat, byly by náklady za elektřinu a plyn v celkové výši 2,2 miliardy,“ popsala hejtmanka Pecková.
Schůzka s ministrem
Část hejtmanů kvůli kritické situaci vybízí k pomoci vládu. Ti opoziční, jako je Jan Schiller (ANO) z Ústeckého kraje či Martin Netolický (3PK/ČSSD) z Pardubického kraje, po ní požadují, aby zastropovala ceny energií. „Minulý rok jsme energie vysoutěžili za ceny, které se nám zdály velké. Nyní se na trhu pohybují na několikanásobku loňských. Na co se čeká? Spekulanti šponují ceny, které zdaleka neodpovídají výrobním nákladům. Stát říká, že v případě potřeby budou energie na příděl, ale přitom odmítá hovořit o zastropování 550 mil.
dal Středočeský kraj za energie na letošní rok.cen. Proč vláda nezačíná situaci řešit?“ apeloval hejtman Netolický.
Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti) by zase ocenil, kdyby vláda alespoň zastropovala výši marží makléřů na burze. Ani jedna varianta však podle ekonomů ani ministerstva průmyslu a obchodu není možná. „Ministerstvo může do těchto jednání vstoupit pouze jako mediátor,“ řekl Hospodářským novinám mluvčí resortu David Hluštík.
Na dotazy MF DNES, jak jinak tedy může stát krajům pomoci, ministerstvo průmyslu nereagovalo. Podle středočeské hejtmanky Petry Peckové však ministr Jozef Síkela (za STAN) krajům přislíbil, že jim během tohoto týdne „podá podrobnější informace k možnostem řešení“.
Stát nemůže diktovat
Že má vláda při pomoci krajům poněkud svázané ruce, potvrzuje i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Žádné nástroje na regulaci cen energií, které nakupují kraje, nemá. Cenové výkyvy tlumí Energetický regulační úřad, ale za současné situace, kdy plyn i elektřina velkoobchodně podražují meziročně o stovky procent, se kraje musí připravit na to, že si sáhnou výrazně hlouběji do kapsy a budou muset přistoupit k výrazným úsporným opatřením při nakládání s energiemi,“ vysvětlil MF DNES ekonom Kovanda.
Většina krajů už energeticky úsporná opatření ve školách, nemocnicích a dalších zařízeních skutečně plánuje. „Razantní opatření budou jak okamžitá, tak dlouhodobá. Rada kraje schválila už před několika měsíci investice do opatření vedoucích k úsporám u 105 budov,“ uvedla například Pecková.
Podle ekonoma Kovandy nicméně není vyloučeno ani to, že v případě skutečné krize vláda krajům na energie nakonec přispěje. To by byl dobrý signál i pro dodavatele. „Nyní vlastně ani energie příliš krajům nechtějí prodávat, neboť se obávají, že kraje nebudou schopny cenu zaplatit,“ doplnil Kovanda.