Jaderný obrat v Německu. Tři poslední atomové elektrárny zůstanou v provozu
Německo kvůli energetické krizi neuzavře v prosinci své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je v provozu, uvedl list The Wall Street Journal. Berlín původně zastavení výroby energie z jádra plánoval právě na konec roku.
Americký list se odvolává na nejmenované německé vládní představitele, podle kterých se o detailech stále diskutuje. Rozhodnutí odložit uzavření elektráren prý ještě není finální a schválit ho bude muset jak vláda, tak parlament. Uzavření reaktorů je totiž vyžadováno zákonem.
Jaderné elektrárny loni v Německu vyrobily 65,37 terawatthodiny elektrické energie, což představuje asi 13,3 procenta veškeré elektřiny vyprodukované v zemi. Vyrábělo ji šest elektráren, z nichž tři byly odstaveny ke konci loňského roku. A další tři měly ukončit činnost na konci roku letošního.
Stále v provozu jsou elektrárny Emsland v Dolním Sasku, Isar 2 v Bavorsku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. Provozují je energetické společnosti EnBW, RWE a E.ON.
Kancléř Olaf Scholz před týdnem řekl, že Německo zvažuje, zda má smysl ponechat elektrárny ještě v provozu. Uvedl také, že příslušné rozhodnutí bude učiněno rychle. Pro Německo to bude přelomové rozhodnutí, protože v něm až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.
Ačkoli může formální rozhodnutí trvat i několik týdnů, vláda je podle listu přesvědčená, že k uchování provozu reaktorů byly splněny dvě klíčové podmínky – hrozící nedostatek plynu a bezpečnost jaderného provozu. Přestože se totiž o postupném odchodu od jádra rozhodlo v Německu už v roce 2011, bezpečnostní riziko při odkladu nehrozí.
„Reaktory jsou bezpečné do 31. prosince a samozřejmě zůstanou bezpečné i po 31. prosinci,“ uvedl jeden ze zdrojů. Zachovat prozatím chod reaktorů požaduje mimo jiné Friedrich Merz, který vede Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Ta společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) je největší opoziční silou v Německu.
Ponechat jaderné elektrárny v provozu navrhuje také ministr financí a šéf vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Kromě toho se ozývají hlasy, aby kabinet prověřil i možnost opětovného spuštění tří reaktorů odstavených loni. Těmi jsou Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku.
Podle nedávného prohlášení ředitele sdružení certifikačních společností TÜV Joachima Bühlera by jejich opětovné zprovoznění „nebylo otázkou let, ale spíše několika měsíců nebo týdnů“. Jde podle něj především o otázku politické vůle.
Ještě v červnu sociální demokrat Scholz odmítal možnost ponechat reaktory v chodu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck z rovněž vládních Zelených krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nevyloučil debatu o prodloužení provozu jaderných elektráren, později ale uvedl, že to není cesta vhodná pro Německo.
Nedůvěra vůči jádru narostla po nehodách
Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile Island (1979) a v ukrajinském Černobylu (1986). Vlády Helmuta Kohla proto v 80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989.
Otázka ústupu od jaderné energetiky se stala aktuální po nástupu červeno-zelené koalice v říjnu 1998. Zástupci vlády a energetického průmyslu podepsali v červnu 2001 dohodu o postupném ukončení provozu jaderných elektráren, podle které od začátku roku 2000 mohou německé jaderné zdroje vyrobit už jen 2600 terawatthodin elektřiny.
Při tehdejším výkonu to znamenalo, že v průměru neměla žádná elektrárna překročit stáří 32 let a poslední reaktor měl být odpojen v roce 2021. V září 2010 se vládní koalice křesťanských demokratů (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) dohodla na prodloužení životnosti jaderných bloků do roku 2036.
V reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima však vláda o rok později změnila názor a v květnu 2011 se dohodla na uzavření všech jaderných elektráren v zemi nejpozději do roku 2022. S tím nesouhlasila trojice provozovatelů – E.ON, RWE a Vattenfall – především kvůli rychlosti změny.
Německá vláda podle nich porušila jejich ústavou garantovaná práva, a proto se společnosti obrátily na Ústavní soud. Ten v prosinci 2016 rozhodl, že mají nárok na odškodnění.
Autoři: ČTK, iDNES.cz