Jak německý kancléř otočil „jaderným“ kormidlem? Tvrdým příkazem, na který neměla Merkelová odvahu
Německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz rozlouskl dlouho trvající spor o další provoz jaderných elektráren. Nařídil, že tři poslední zařízení, která měla být původně odpojena koncem roku, zůstanou připojena nejdéle do poloviny dubna 2023. Jde o elektrárny Emsland v severním Německu a Neckarwestheim a Isar 2, které jsou obě na jihu země.
O pokračování jejich činnosti se začalo uvažovat kvůli nejistým dodávkám energií vlivem neutuchající války na Ukrajině. Téma ale zároveň stále silněji rozdělovalo Scholzovu vládu. Jeho dva menší koaliční partneři – liberální Svobodní demokraté (FDP) a Zelení – se kvůli tomu týdny přeli. Kancléřovi se konflikt nedařilo urovnat. Nepomohlo ani několik schůzek s ministrem financí za FDP Christianem Lindnerem a vicekancléřem za Zelené ministrem hospodářství Robertem Habeckem.
A tak rozhodl Scholz sám. Způsob, jakým tak učinil, byl ovšem velmi neobvyklý. Oběma klíčovým ministrům napsal oficiální dopis, kde své rozhodnutí jednoduše oznámil. Zároveň jim nařídil, aby podnikli potřebné kroky a předložili zákony, které zvýší efektivitu pro nakládání s energiemi. Výslovně se přitom odvolával na kompetenci, kterou mu jako šéfovi vlády dává ústava. V případě potřeby totiž může nařídit členům kabinetu, jak mají v jisté záležitosti postupovat. V dosavadní praxi německých vlád byl takovýto postup prakticky vyloučený. A vůbec nepřipadal v úvahu, pokud by se dotkl koaličního partnera.
Například Scholzova přímá předchůdkyně v čele vlády, křesťanská demokratka Angela Merkelová, se k podobnému kroku nikdy neodhodlala. Dokonce ani během uprchlické krize roku 2015, kdy byla na kordy se sesterskými bavorskými křesťanskými sociály (CSU). Přesně to ale Scholz nyní udělal ve vztahu k ministru hospodářství za Zelené Habeckovi.
Ten vydal prohlášení, že bere Scholzův krok na vědomí. „Je to způsob, s kterým dokážu dobře žít a pracovat,“ uvedl pro televizní stanici ARD. Zároveň ale připustil, že v případě kancléřova postupu šlo o „neobvyklé řešení zapeklité situace, kdy Scholz nasadil veškerou svou autoritu“.
Pro Habecka tím ale celá záležitost neskončila. Zelení se ještě minulý víkend na svém sjezdu usnesli, že provoz německých jaderných elektráren sice má formálně skončit, avšak dvě zařízení měla podle jejich představ zůstat k dispozici do poloviny dubna příštího roku v rámci jakéhosi pohotovostního režimu. Navíc výslovně vyloučili podporu pro případný nákup nových palivových článků pro končící elektrárny. Usnesení je závazné pro všechny členy strany, včetně Habecka.
Kancléř ale šel dál. Nejenom že nařídil nechat připojená všechna tři jaderná zařízení. K tomu ještě stanovil, že až do dubna mají dodávat do sítě energii.
Scholzovo rozhodnutí přivítal šéf německých liberálů Lindner. „Je v životním zájmu naší země a jejího hospodářství, že během této zimy zachováme všechny kapacity sloužící k výrobě elektrické energie,“ ocenil kancléřův krok. Jeho strana přitom původně požadovala, aby elektrárny směly vyrábět proud až do roku 2024. Zároveň chtěl prosadit, aby vláda pro elektrárny objednala a nakoupila nové palivové články.
Zkouška soudržnosti pro Scholzovu vládu
Zelení se utěšují, že kancléř podle nich ve svém dopise potvrdil, že jaderná zařízení ukončí svou činnost nejpozději 15. dubna 2023.
Jejich zákonodárci teď budou muset Scholzovo rozhodnutí v nejbližších dnech posvětit v parlamentu, protože bude zapotřebí novelizovat příslušný zákon. To bude i důležitý test pro soudržnost stávající koalice. Pokud by poslanci Zelených hlasovali ve Spolkovém sněmu proti, ohrozili by tím pokračování vlády.
Není proto příliš pravděpodobné, že by zašli až tak daleko. Nedá se ovšem vyloučit, že někteří zasloužilí dlouholetí poslanci, kteří většinu svého politického života zasvětili boji proti jaderným elektrárnám, budou proti. To by mohl být případ Jürgena Trittina, jenž kdysi jako spolkový ministr životního prostředí vyjednal v roce 2000 klíčový kompromis s provozovateli jaderných elektráren a dosáhl dohody o výši náhrad za jejich postupné odpojování.
Řada odborníků upozorňuje, že v dubnu 2023, kdy plánuje Scholz jaderné elektrárny definitivně odpojit, nemusí být situace na energetickém trhu o moc jasnější než nyní. Může se tak stát, že vláda bude hledat odpověď na otázku, jak zajistit dost energie v zemi, a to i po 15. dubnu 2023.