K vytlačení akcionářů si napříště vystačí stát sám. Peče se dělení ČEZ
Kabinet Petra Fialy včera schválil návrh zákona o přeměnách obchodních společností. Ačkoli to vláda neuvádí, jde pravděpodobně o zásadní krok na cestě k rozdělení energetické společnosti ČEZ. Pokud zákon projde parlamentem, stát by díky němu mohl snadněji vytlačit minoritní akcionáře a zmocnit se tak celé společnosti nebo její části.
Zákon totiž umožňuje rozdělit společnost, pokud se na tom shodne 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, přičemž pro platné rozhodnutí stačí, aby byly přítomny dvě třetiny všech hlasů akcionářů.
Vzhledem k tomu, že stát vlastní 70 procent akcií společnosti ČEZ a na valných hromadách se každoročně schází akcionáři, kteří drží zhruba 80 procent všech akcií, stát by si vlastně vystačil a mohl by rozhodnout podle svého. Podle dosud platných zákonů je k rozhodnutí o rozdělení společnosti potřeba 90 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.
Na oznámení vlády reagovaly akcie ČEZ ve čtvrtek dopoledne poklesem zhruba o devět procent. „Souvislost to má, roste pravděpodobnost, že stát se společností ČEZ něco chystá. Zároveň jsou to ale čistě jenom spekulace, protože vláda se k tomu oficiálně nevyjadřuje a nelze prokázat přímou souvislost,“ komentuje to analytička společnosti Cyrrus Anna Píchová.
Pokud by došlo k vytěsňování minoritních akcionářů, stát by si mohl stanovit, za jakou cenu akcie odkoupí. „Nedal by jim zřejmě tržní prémii. Při takzvaném squeeze outu (vytěsnění, pozn. red.) může majoritní akcionář minority vytlačit buď s nějakou menší prémií nebo bez prémie. Všechno jsou to spekulace, ale zároveň všechno nasvědčuje tomu, že se stát snaží v tomto ohledu najít nejjednodušší a nejlevnější cestu,“ uvádí Píchová.
Akcionáři zuří
„Mělo okamžitě nastat pozastavení obchodování s touto akcií na burze do okamžiku, než budou vyjasněny jakékoliv detaily. Jsme svědky toho, že v tomto okamžiku vznikají manipulací vlády obrovské škody na veřejně registrovaných trzích,“ komentuje to minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr s tím, že zatím nikde není paragrafové znění schváleného návrhu. Ministerstvo spravedlnosti k tomu zveřejnilo jen tiskovou zprávu.
Problém je podle Šnobra mimo jiné v tom, že stát postupuje proti minoritním akcionářům na vícero frontách. Na jedné straně si připravuje půdu pro jejich vytěsnění, na straně druhé snižuje hodnotu jejich dividendy zavedením windfall daně, tedy daně z neočekávaných zisků, kterou ČEZ bude muset za tento rok zaplatit.
„Stát daňově šikanuje jednu konkrétní společnost za účelem snížení hodnoty akcií,“ říká Šnobr. Podle něj se akcionáři budou proti tomuto postupu bránit soudně a požadovat náhradu ušlé škody. Takže stát na tom nakonec může vlastně prodělat.
„Vláda v tomhle smyslu možná ani nedohlédla, kam její kroky vedou. Jde o zneužití moci veřejného činitele proti soukromým vlastníkům ČEZ. Vláda může mít jakýkoliv záměr, ale v jeden okamžik danit, snižovat hodnotu, zestátňovat a měnit zákon, to je nepřípustné,“ dodává akcionář.
„Nejmenovaná“ společnost
Původní návrh zákona o přeměnách obchodních společností byl zveřejněn již v listopadu loňského roku. Jde vlastně o transpozici evropské směrnice, která řeší fúze, převod jmění na společníky, přeshraniční přemístění sídla a podobně. Navrch k tomu nicméně do návrhu přibylo několik odstavců týkající se rozdělení akciové společnosti „strategického zájmu“.
Legislativní rada vlády, která má za úkol dohlížet na to, že vláda neschválí nic protizákonného, tuto pasáž ke schválení nedoporučila. Právníci se obávali, že je znění zákona i důvodové zprávy příliš okatě nastavené najednu konkrétní společnost, respektive jednu konkrétní situaci.
V dokumentech se totiž psalo, že se má změna týkat „společnosti strategického zájmu“, která má „většinovou majetkovou účast státu“ a je součástí kritické infrastruktury. Na žádnou jinou českou společnost, než je právě ČEZ, tento popis nesedí.
Příliš rozdrobené vlastnictví
Ministerstvo spravedlnosti teď říká, že došlo k zohlednění připomínek Legislativní rady vlády. „Navrhovanou úpravou dochází k jejímu zobecnění. Ke snížení potřebné většiny ke schválení zmíněných forem přeměn by tedy došlo u všech kótovaných společností a nikoli pouze u těch, jejichž většinovým akcionářem je stát,“ uvádí tiskový mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka v tiskové zprávě.
Důvodem snížení kvóra pro rozhodnutí o rozdělení společnosti je podle ministerstva fakt, že kótované společnosti mají rozdrobenou strukturu akcionářů a vysoký podíl pasivních investorů, kteří se valných hromad ani nezúčastňují.
„Novela má také umožnit akciovým společnostem, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, aby i ony mohly v praxi realizovat některé formy přeměn, které jsou předvídané a upravené stávajícím zněním zákona, avšak vyžadují souhlas všech akcionářů, respektive vysoké kvalifikované většiny (konkrétně 90 procent) hlasů všech akcionářů zúčastněných společností,“ uvedl po jednání vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Autor: Sára Mazúchová