Kdo bude v Česku stavět nové jaderné bloky a kde na ně vezme peníze? Ani pondělní zasedání jaderného výboru nepřineslo v otázce investice za stovky miliard korun jasno. Adepti jsou dva – polostátní ČEZ, nebo přímo stát. Na stole přitom stále leží tři různé varianty. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller naznačil, že varianta s přímým zapojením státu by mohla být výhodnější.
„Experti se kloní k variantě, že by lepším investorem byl stát než samotný ČEZ. Ale uvidíme, jaký bude finální výsledek stálého výboru,“ řekl Štuller. Na ten ale bude třeba vyčkat do poloviny května.
Opatrnost je namístě. Výbor má pro vládu jen poradní hlas. Premiér v demisi Andrej Babiš navíc v minulosti několikrát prohlásil, ať ČEZ postaví nové bloky ze svého. A nyní vláda chystá vlastní expertní tým, který výstavbu bloků posoudí.
Pokud chce stát skutečně rozhodnout o novém jádru, nemá moc času. Štuller tvrdí, že v roce 2022 je třeba mít uzavřený kontrakt, aby se nové bloky stihly postavit do doby, než skončí nejstarší dukovanské reaktory.
„Ale pokračujeme s oběma lokalitami současně, jak dlouho to bude možné. Počítají s tím všechny tři varianty. Kde se bude dříve stavět, to bude záviset na licenčním postupu. Možná se některá z lokalit zadrhne, ta druhá získá náskok,“ uvádí Štuller.
Ani sám ČEZ se do výstavby nových bloků nehrne. Vedení má odpovědnost i vůči malým akcionářům a podle nich nejsou nové bloky vzhledem k náročnosti investice moc dobrý nápad.
Experti na variantách budoucího vývoje pracovali přibližně rok. Z původních 44 různých modelů, jak investici uskutečnit, vybral výbor tři. Ty detailně rozpracoval.
Pokud by nové reaktory stavěl ČEZ, stát mu poskytne garance, například formou výkupních cen. Druhá verze zní, že stát převezme od ČEZ projektové společnosti a nové bloky postaví sám. Anebo se polostátní firma rozdělí na dvě či více částí.
ČEZ mezitím rozpracoval šestici variant, jak rozdělit aktiva firmy do dvou nebo více nových společností. Jednotlivé alternativy se liší tím, co všechno by se mělo „přilepit“ k divizi jaderné energetiky. Tedy zda v nové společnosti zůstane jen jádro, či zda se k němu přidají také uhelné a plynové elektrárny, těžba nebo distribuce. Tuto firmu by stát vlastnil ze 100 procent a mohl by jejím prostřednictvím naplňovat státní energetickou koncepci.
Zbývající část, která by zahrnovala obnovitelné zdroje či energetické služby, by vlastnil společně stát se soukromými investory. „Nemáme v plánu udělat rozdělení, které by vedlo k tomu, že stát ztratí v ČEZ kontrolu. A neuvažujeme ani o ztrátě majority státu v jakékoliv části ČEZ,“ prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš minulý týden v rozhovoru pro MF DNES.
O přesném způsobu proměny chtějí mít ve vedení ČEZ jasno během jara. Beneš navíc doplňuje, že výstavba nových reaktorů není jediným impulzem k debatám o transformaci. Dalším je zpřísnění politiky Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů a energetických úspor. Z jednoho místa může být problematické řídit různé části, které sledují různé cíle.
Ministr průmyslu Tomáš Hüner nicméně minulý týden prohlásil, že dělení firmy není zrovna ideálním řešením. „Myslím si, že dělení je hloupost. Problémů je tu několik. O rozdělení firmy se můžeme bavit až v momentu, kdy budou spočítány dopady pro akcionáře. Spočítat se to dá různě,“ uvedl ministr pro HN. Prosperující ČEZ je každopádně důležitým zdrojem peněz pro státní rozpočet. Ten jen z dividend získá letos přes 13 miliard korun.
Autor: Martin Petříček