Koho by odpojili jako prvního? Jak vypadá krizový scénář pro Česko „bez plynu“
Evropské země napojené na ruský zemní plyn nahonem svolávají krizové štáby. Od pátku totiž platí prezidentský dekret ruského vládce Vladimira Putina, podle nějž má Západ platit za plyn v rublech, nebo do Evropy plyn nepoteče.
Evropské vlády prozatím takový postup odmítají – byl by ostatně v rozporu s uzavřenými kontrakty. A tak horečně přepočítávají vlastní zásoby a vyčíslují, jak dlouho vydrží, pokud by Rusko skutečně vbrzku odřízlo Západu své dodávky.
Každá z unijních zemí má vlastní systém úsporných opatření a přesně daný režim postupu v případě náhlého nedostatku suroviny. Český se na základě energetického zákona a příslušné vyhlášky podobá režimu třeba německému.
V případě nedostatku plynu by jako první přišel na řadu režim včasného varování, oznámený provozovatelem přepravní soustavy, firmou Net4Gas, pro celé území státu. To znamená okamžitou přípravu na maximální výkon plynové soustavy. Až pak by skrze vysílání Českého rozhlasu následovalo vyhlašování deseti odběrových stupňů a krácení dodávek jednotlivým skupinám odběratelů.
Omezování by se nejprve dotklo průmyslových podniků podle výše spotřeby plynu. Největší podíl na spotřebě zemního plynu má v českém průmyslovém sektoru výroba nekovových minerálů, tedy výroba skla, cementu, vápna či omítek. Pak chemický a petrochemický průmysl.
Reagovat by musela celá EU
Mezi posledními by plynovou nouzi pocítily nemocnice, výrobci potravin denní spotřeby a podobně nezbytné provozy. Krácení dodávek by až v poslední řadě dopadlo na domácnosti. Poslední variantou je úplné zastavení plynu všem.
Experti však vysvětlují, že poslední varianta ani přísnější odběrové stupně v této situaci nehrozí. I když Evropa je na ruském plynu závislá ze 40 procent, a Česko dokonce téměř ze 100 procent.
„Žádná země to nezvládne sama. Pokud na odpojení plynu z Ruska dojde, bude následovat celoevropská akce pomocí solidárního sdílení plynu,“ řekl zvláštní velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) po včerejším jednání krizového štábu potvrdil, že v českých zásobnících je aktuálně zásoba plynu zhruba na měsíc.
V případě ropy – i když ohledně jejích dodávek do Evropy Putin v tuto chvíli nevyhrožuje – je na tom Česko lépe. Pokud by k nám z Ruska nepřitekla ani kapka, zásoby ropy a pohonných hmot vystačí na více než 90 dnů. Z Ruska k nám ale ropovodem Družba přitéká jen polovina potřebné ropy, druhá polovina proudí ropovodem ze Západu.
Jednání krizového štábu se zúčastnily velké distributorské společnosti, jako je provozovatel plynovodů Net4Gas, distributor elektřiny Čeps, paliv Čepro, správa hmotných rezerv i další výrobci a obchodníci s energiemi. Všichni přítomní potvrdili, že dodávky energií jsou stabilní. „Jsme připraveni na všechny varianty vývoje,“ prohlásil včera ministr Síkela.
EU nehodlá ustoupit. Zatím
Na Putinovo vydírání dekretem o platbách v rublech ale Česko ani Evropská unie nehodlá přistoupit. Alespoň tak to zatím vypadá. „Předpokládám, že firmy z Evropské unie budou pokračovat v platbách za energie v té
měně, ve které byly ty kontrakty sjednány. A jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv,“ okomentoval situaci Síkela.
Paniku mezi evropskými odběrateli plynu vyvolal čtvrteční Putinův podpis pod dekretem, který zavedení platby v rublech zavádí od pátku, tedy od včerejška. Pokud na to odběratelé nepřistoupí, Rusko vyhrožuje, že Evropě surovinu okamžitě přestane dodávat. Evropská unie i skupina sedmi nejvyspělejších zemí světa G7 přitom již dříve oznámily, že rubly platit nebudou.
Hrozící plynová válka však nakonec dostala ještě odklad. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov včera oznámil, že Rusko v tuto chvíli dodávky plynu do Evropy nezastaví, protože platby za plyn, dodaný po 1. dubnu, mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května.
Odborníci se neshodují, jak reálná je hrozba odstřižení od ruského plynu. Zvláštní velvyslanec Bartuška si nedělá iluze o tom, že Putin na platbě v rublech bude trvat a ze svého nesleví ani evropští odběratelé. A to dříve či později vyústí v zastavení plynovodů.
Nejistá remíza
Může ovšem nastat i určitá remíza, jak naznačuje expert na energetiku ze společnosti ENA Jiří Gavor. „Věřím, že k zastavení dodávek nedojde, protože to není v zájmu Ruska a přišlo by tím o obrovské odbytiště,“ uvedl Gavor v rozhovoru pro Lidovky.cz. Pravděpodobné podle něj je, že západní Evropa bude platit za plyn jako doposud. Koneckonců i do stejné banky, což je Gazprombank.
„Směna na rubly bude pouze interní záležitostí ruské strany. Je to svým způsobem takové taktické vítězství a posílení Ruska. Budou založeny nějaké rublové účty a určitě se tím posiluje pozice ruské měny. Ale nebudou to provádět přímo takovým potupným způsobem západoevropské firmy,“ dodal Gavor.
Do takové situace se Putin snaží odběratele dotlačit. Jeho dekret takový režim platby přeměny deviz na rubly v bance Gazprombank předpokládá. I když Evropská unie zatím na takové ruské podmínky přistoupit odmítá.