LÉKO: Byznys s přáteli. Vysoké ceny zkapalněného plynu drtí Evropu
Státy EU od začátku války na Ukrajině hledají možnosti, jak za přijatelnou cenu dlouhodobě nahradit ruský zemní plyn. Není to jednoduché, v roce 2021 dovážela EU 83 procent své spotřeby, z toho asi 45 procent z Ruska. V září však tento podíl klesl zhruba na deset procent.
Premiéři a ministři unijních zemí navštěvují potenciální dodavatele v USA, Alžíru, Kataru či Nigérii s cílem uzavřít dohody o dlouhodobých dodávkách zkapalněného plynu (LNG). Jenže při jednáních, kromě limitovaných přepravních kapacit a nedostatku LNG terminálů u evropských břehů, se vždy objeví problém vysokých cen.
Vývozci podle logiky byznysu chtějí využít svízelnou situaci v EU a vydělat velké peníze.
Takto se nechovají jen arabští a afričtí těžaři, ale bohužel i Američané a Norové. Cenová strategie tamních dodavatelů se nelíbí Francii ani Německu. „S velkým přátelstvím řekneme americkým a norským přátelům: jste skvělí, když nám dodáváte plyn, ale my nemůžeme platit čtyřikrát více za stejný plyn, který vy prodáváte svým průmyslníkům,“ vzkázal v říjnu prezident Emmanuel Macron i do USA.
Také německý ministr hospodářství Robert Habeck kritizoval astronomické ceny požadované spřátelenými zeměmi po Německu. Habeck proto vyzval Evropskou komisi (EK), aby s dotčenými dodavateli promluvila. Krátce nato předseda Evropské rady Belgičan Charles Michel, jenž je v jistém smyslu těžší váha než předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, prohlásil, že Američané by nám měli dodávat plyn levněji.
„Máme přátele a spojence. Pomáhají nám zajistit energetické zdroje, což je skvělé. Zároveň si však myslím, že by se toto přátelství mělo rozšířit i na otázky ceny, protože všichni by měli mít zájem na tom, aby ekonomická recese nebyla hluboká a dlouhá,“ prohlásil tuto středu Michel. Uvidíme, jakým způsobem zareagují na věty evropských lídrů přátelé z Ameriky, jejíž zájmy bývají vždy na prvním místě. Otázka je, zda prodávat EU čtyřikrát levněji než doposud je v souladu s těmito zájmy.